Kluk Z Baseballu

Dítě

Nakonec jsem vybrala jméno Katharina. Danielovi se také líbí.
O dva měsíce později.
Břicho mi rostlo a rostlo. Jsem malá, takže se mnou to bude problém. Mám 157 cm a mám dítě, které je v břichu a roste. Doktoři mi doporučili ležet nebo sedět, ale ne chodit. Břicho už mám velké a kdyby jsem chodila mohlo by se něco stát. Mamka za mnou chodí pravidelně. Je mi jí líto, protože vždy když přijde, tak mě vidí a říká, že mám břicho čím dál větší. Chtěla potrat, ale nešlo to. Určitě by chtěla ,aby jsem měla dítě ,ale ne tak brzo. Počítala třeba v 25 nejdřív a ne v šestnácti. Mamka každý den doma pláče. Bude hodně brzo babička. Je jí teď 39. Šestnáct mi bude za týden. Daniel je tu se mnou každý den a každou noc. Pořád. Danielova mamka vyhodila Daniela z domu. Bydlí teď v nemocnici se mnou. Prý si má najít práci a domov sám. Rodiče jsou pořád na něho naštvaní. Ale stalo se a vrátit to nejde. Neví nikdo ,že má schopnosti. Jenom já a on. Hodně se v nemocnici nudím, tak píšu romantické citáty a romány. Stůl nepotřebuji. Mám velké břicho a uvnitř malou Katharinku. Jedna pozitivní věc, kterou moji a jejich rodiče říkají o Danielovi je, že se o mě a o dítě dokáže postarat. Pořád ,ale nevím co budu dělat, když budu na mateřské a nebudu na střední. Daniel bude teď maturovat. Učí se na dálku. Je o jednu třídu napřed. Má samé jedničky. Nemáme práci, tak jak vyděláme peníze na děcko?

Udělalo se mi špatně: "Danieli dones rychle ten kýbl co tam leží u dveří!" Daniel viděl ,že se mi chce zvracet tak totálně rychle běžel pro kýbl a dones mi ho. Já se vyvracela." Už ti je lépe?" Ozval se Daniel. "Jo, je."
O 2 týdny později
Vzbudila jsem se měla jsem křeče v břiše. Daniel spal na sedačce naproti mě. Najednou jsem byla celá mokrá a začalo mě hrozně tlačit dole. "Danieli!!!" Daniel se rychle probral co se děje. "Prasklá mi voda" Daniel nevěděl co má dělat. Utíkal pro pomoc. Hned se vrátil i se sestřičkami, které u sebe měli ručníky. Hrozně mě to bolelo. Přidržely mi nohy. Jedna sestřička říkala. "Tlač a dýchej!" Daniel mě držel za ruku a tekl mu pot po tváři. "Buď v klidu to bude dobrý." Řekl. "Spíše ty buď v klidu vypadáš děsně." ze sebe jsem vymáčkla. Sestřička:" Už vidím hlavičku." Hned jak to dořekla Daniel omdlel. Takže se to celé zamotalo. Polovina sestřiček oživovala Daniela a polovina byla u mě. "Danieli jseš v pořádku!?" řekla jsem. Daniel se na mě ze země podíval a zase se mu zamotala hlava a zas omdlel. Co tohle je za porod. To není normální. Spíše já by jsem tu měla omdlévat a ne on. "Danieli!!" Daniel se zvedl. "Katharina už je venku" pousmál se. Já se taky pousmála. Ale něco se stalo. Přestala jsem dýchat. Všechno jsem viděla šedě. "Danieli?"

Pohled Daniela:
Laura začala rodit. Já jsem nechtěl, aby se jí nic stalo, tak jsem nějak svoji sílu přenesl do ní. Skoro všechnu, protože jsem omdlíval. Myslela jsi ,že jsem slabí a neustojím porod. Ať si to myslí, že jsem slabí. Protože nechci aby věděla, že mám takovou schopnost.
Když už jsem vyčerpal skoro všechnu sílu na ní, tak jsem se zvedl ze země a pustil její ruku. Dítě už bylo venku. Už se jí nemůže nic stát. Ale stalo. Řekla: "Danieli?" Na monitoru vedle ní najednou klesl puls srdce až se úplně zastavil. Začal jsem panikařit. Síla mi už došla a nemohl jsem ji nic dát. Sestřičky zahájili masáž srdce a snažili se o to aby žila. Já jenom čučel na ní, jak nedýchá a přemýšlel jsem co mám dělat. Pak mě něco napadlo. "Kde je to dítě!" doktor odpověděl: "Teď nemáme čas!" Šel jsem vytrhl jsem sestřičce malou Katharinu. Koukl jsem na to malé děťátko. Bylo nádherné. Mělo křiklavé modré oči. Zadívalo se na mě a já jsem byl omámený. Pak zavřela oči a já šel za Laurou a dítě jsem na ní položil. Doktor:" Co děláš! Stejně je po ní! " Já jsem se usmál: "To nikdy neříkej." Katharina se pousmála. Najednou se to stalo. Na monitoru šel puls na horu. Doktoři byli udivení, co se stalo. Vzal jsem Katharinu do náručí. "Díky Katharino. Neříkej to hlavně mamince." Dítě jsem dal sestřičce. Laura ještě spala, ale hlavně že dýchá.

Další díl je tu. Líbí se vám pohled Daniela? :-D