Kluk Z Baseballu

Den poté

Další den jsem se probudila. Ležela jsem na zemi. Všechno mě bolelo. Oči jsem měla zalepené od pláče. Ještě k tomu na mě ležel Daniel. Odsunula jsem ho ze sebe a on se pomalu probouzel. Měla jsem v hlavě jen Katharininy oči. Aww, co když použije svoje schopnosti na ostatní? Co když prozradí Daniela i sebe, má schopnosti? No nic. Snad se to nestane.

Šla jsem domů. Daniel mě doprovodil. Vešla jsem do domu a šla do svého pokoje. Nepozdravila jsem rodiče ani Viktora. Byla jsem pořád naštvaná. Sedla jsem si na postel a vzpomněla jsem si na Katharinu a začala brečet. Mamka přišla za mnou. Poslala jsem jí rovnou do prdele. I ona za to mohla, že mi vzali Katharinu. Zabalila jsem plyšáka a dudlík, který jsem dostala od Ell k narozeninám a poslala ho na adresu, kde by měla být Kate. Ta zkrátka pro Katharinu se mi docela líbí. Mám teď prázdniny, ale už končí. Půjdu na střední. Vůbec, ale vůbec se mi nechce. Půjdu, nevím co bych dělala doma. Jdu se ven odreagovat a zapomenout na Kate. Šla jsem na polní cestu kousek od domu. Zrovna projížděl někdo na koni. Aaa Šarlota. "Ahoj." pozdravila jsem ji. "Ahoj, kde máš Daniela a malé miminko? Jsem slyšela že máš s ním." To mě teda pomohla zapomenout. Protočila jsem oči. Ona se na mě podívala a slezla z koně: "Vzali ti ji že jo?"
Já: "jo"
Ona: "Měla jsem jednu kamarádku a byla těhotná ve čtrnácti. Nikomu nic neřekla. Já jsem ji řekla, ať to řekne, ale nechtěla. Prý to bude dobrý. Jak dítě porodila. Ještě ji nebylo patnáct. Ten kdo ji oplodnil, šel do vězení, protože byl starší osmnácti let. Vzali ji dítě a už ji ho nikdy nevrátí."
Já: "Mě ,ale Katharinu vrátí!"
Ona: "Tak to je jiný případ. Ona se vážně jmenuje Katharina?"
Já:" jo, proč?"
Ona: "Tak se jmenuje moje mamka. A už nebuť tak uražená. Užívej si života. Vždyť se ti vrátí.
Já: "No a co. Vrátí se až za 6 let. Neuvidím jak roste."
Ona: "Ale uvidíš ji. To je důležitější. Uvidíš jak půjde poprvé do školy, nebo jak si najde prvního kluka. A hlavně jak bude mít první sex."
Já:"Ten sex je fakt vážně důležitý."
Začali Jsme se smát. "Pojď se mnou. Naučím tě jezdit na koni."
Já: "Nikdy jsem na koni neseděla."
Ona:" Tak teď budeš."
Chvíli jsme šli a potom jsme přišli do jízdárny. Šarlota mě pomohla na něho vylézt. Jak jsem tam seděla, nevěděla jsem co mám dělat. "Musíš ho pobídnout nohama." Něco jsem udělala a kůň se rozešel. Tak jsem si tam jezdila se Šarlotou v jízdárně a potom jsem šla domů. Už bylo večer, tak jsem šla spát.

Spala jsem a zdál se mi sen o Katharině, jak se s ní Loučím a vzali mi jí. Slyšela jsem ji brečet a potom bylo ticho. Nemohla tak rychle přestat brečet. Najednou jsem měla mokrý boty. Stálá jsem v kaluži krve. Začala jsem ječet. Pomalu jsem otevřela dveře. Stála tam Danielova mamka s nožem celý od krve a na zemi ležela hlavička děťátka bez těla. Lekla jsem se a začala utíkat. Běžela za mnou. Byla mi v patách a já se najednou zastavila a otočila se na ní. Ona mě bodla přímo do hrudi. "To máš za to. Neměla jsi nic mít s mým synem!" Bolelo mě srdce. Nemohla jsem dýchat

V horečce jsem se probudila a Viktorovi nohy jsem měla na hrudníku. Aha, už vím proč jsem nemohla dýchat. "Viktore! Co děláš v mém pokoji a na mé posteli!?" Zhodila jsem Viktora z postele. Má štěstí, že nemám patrovou postel jako jsem měla když jsem byla ještě malá. Viktor se probudil a vyplázl na mě jazyk a odešel. Někdy bývá náměsíčný. Já měla asi horečku. Bylo mi špatně a byla jsem celá spocená. Myslela jsem na ten sen. Zase jsem začala fňukat. Uteču z domu. Když se nikdo nedíval, utekla jsem a šla jsem lesem na konci města. Když už jsem byla daleko, sedla jsem si a začala se vyřvávat a brečet. Zavřela jsem oči. Někdo mě chytl za hlavu a políbil mě. byl to Daniel. "Co tady děláš?" "Co myslíš?" Ubrečená jsem řekla. "Prosím tě, Nebreč pořád. To není konec světa. Jdi se bavit. Jdi třeba s kamarádkami ven."
Já:" Už jsem byla se Šarlotou!"
On:" Ty se s ní bavíš? Vždyť říkala že je to kurva."
Já: "Potkala jsem jí a byla na mě moc hodná. Dokonce mě i naučila jezdit na koni."
Daniel vypadal ,jako by mu to vadilo, že se s ní bavím. Se mu nedivím, když ho opustila. Možná má pravdu. Měla bych se více bavit a zapomenout aspoň na chvíli na Katharinu. Stejně ji uvidím za 6 let.

Další díl je tu. Doufám že si ho užijte. Je tu přesně 800 slov.