*Clare * : Avengers

8. kapitola: Na jak dlouho?

 **Mel** 

Po pár hodinách se Thor konečně vrátil! Měla jsem velkou radost. Hned jak jsem ho uviděla jsem se k němu rozběhla a obejmula ho. Netušila jsem proč jsem to udělala. Mrkla jsem na Tonyho, ten nás zase začal vraždit pohledem. Když jsem ho pustila z mého pevného sevření začal nám líčit, kde se Clint nachází. Prý je kdesi na Sibiři v jákýmsi opuštěným výzkumným  zařízení, kde za války sověti vynalézali svoje ,,tajné" zbraně. Opuštěné laboratoře mají v Hydře rádi. 

Všichni jsme chtěli Clintovi pomoc. Wanda, Pietro a Natasha jeli jako první. Já jsem se šla trochu tepleji obléct, přece jenom je to na Sibiři. 

Jakmile jsem se oblíkla, seběhla jsem z mého pokoje zpět do jídelny. Zbyl tam jenom Steve, Tony a Thor. Clare byla někde zašitá. ,,Tak jedem?" řekla jsem s úsměvem. Všichni kývli na souhlas. Vyšli jsme před dům. Thor ke mě přistoupil a chytl mě za bok. Objala jsem ho kolem ramen a on  druhou rukou roztočil kladivo a my byli ve vteřině pryč. Já jsme zavřela oči a hned jak jsem je otevřela byli jsme u nějakýho ledovce nebo hory. Jako já ani nevím co to bylo. 

**Tony**

Už ho mám fakt dost! Nejprv očumuje mojí malou sestřičku a teď si s ní jen tak lážo plážo odletí někam do háje a já tady skejsnul se Rogersem (a Clare, ale ta mi tak nevadila) ! Tak to mu nedaruju! 

Nandal jsem si svůj Iron Manskej oblek a popadl Steva (Clare s námi jít nechtěla, protože by to psychicky nezvládla).  ,,Pusť se a já už pro tebe nepoletím chápeš?" řekl jsem jeho směrem mírně podrážděně. Jenom souhlasně kývnul. 

Když jsme doletěli na místo Mel s Thorem tam už byli. Čekali na nás. Jakmile se Stařec trochu oklepal z toho letu, šli jsme do velkých kovových dveří. Byly už pootevřené. Před námi jimi už prošli Wanda, Pietro a Natasha. Teda aspoň doufám. 

Vešli jsme. Bylo tam přítmí. Najednou jsme uslyšeli dívčí křik. Už jsem ho někde slyšel! Byl to Wandin křik! Všichni jsme běželi (já teda letěl) za jejím hlasem. 

Jakmile jsme tam přiběhli, uviděli jsme, jak tam stojí asi 100 bojovníků Hydry a za nimi se krčili dvojčata podpírající Clinta! Natashu jsem nikde neviděl. 

Nečekali jsme na nic a šli jsme jim do zad. Sice to nebylo fér, ale co už. Měli jsme výhodu momentu překvapení. Koukli se na nás a rozběhli se proti nám. Mel mezi nimi prokličkovala a pomáhala dvojčatům dostat Clinta do bezpečí. Wanda nám šla pomoct. Jedním rozmachem je složila všechny k zemi. ,,Hej!" křiknul jsem s úsměvem. Ona na mě jenom udělala smutný štěněčí obličej, ale za malou chviličku se začala smát. Najednou se k nám přišla Natasha, která podpírala Bruce! Jak ten se sem sakra dostal? 

**Clare**

Netrpělivě jsem na ně čekala ve vile. Seděla jsem na pohovce a utápěla se v slzách. Co když se někomu něco stane?  Co když je Clint už po smrti? Všechno je to moje vina! Ani nevím jak dlouho jsem tam seděla a litovala se. Když v tom někdo otevřel dveře. 

Ano byli to Avengers! Utřela jsem si slzy abych se mohla podívat jestli jsou všichni. Byli a měli s sebou Clinta! Zvedla jsem se a klopýtala k němu. Jemně jsem ho chytla za ruku. On se usmál, ale zaúpěl bolestí. ,,Promiň, promiň já nechtěla " řekla jsem a odtáhla se od něj. Až po chvíli jsem si všimla, že s nimi přišel i doktor Benner. ,,Zdravím doktore, co vy tu děláte?" zeptala jsem se ho. Musel být strašně vyčerpaný, ale nedal to na sobě znát. ,,No Clint se pokoušel najít nějakou frekvenci. Volal o pomoc. Já jsem byl zrovna v Rusku na misi. Ladil jsem rádio a najednou jsem uslyšel Clinta volajícího o pomoc. Na nic jsem nečekal a zjistil jsem odkud ten signál jde. Proplížil jsem se tam. Našel jsem Clinta, ale nestil jsem mu pomoc, protože mě také zajali. Měl jsem dost práce se sebeovládáním. Nechtěl jsem se proměnit. Po nějaké době přišli ostatní a zachránili nás! Za což jim moc děkuju!" Bála jsem se ho zeptat co s Clinten si zloduši vyváděli. ,,Ehm Clare?" ozvalo se za mnou. 

Dneska taková kratší kapitolka. Doufám, že se vám líbila! Děkuju vám moc za 500 shlédnutí! Ani jsem nedoufala v takovéhle číslo! Mám z toho velkou radost! Můžete mi tu zanechat hvězdičku a nějaký pěkný koment. A ještě bych se chtěla omluvit za to, že v pátek nevyjde část. Jedeme pryč a já s sebou nebudu mít počítač. :( Mám vás moc ráda! Jullisek :*