-po týdnu-
**Steve**
Už je to týden co Clare utekla. Všem nám tu moc chybí, ale nejvíce asi Clintovi a mně. Sice jsem se jí pokoušel párkrát po nocích hledat, ale vždy marně. Neměl jsem žádné vodítko, kde by se Clare mohl nacházet, ale nemůžu se zbavit dojmu, že s tím má něco společného Bruce. Chová se divně od té doby co Clare zmizela. Jakmile se o ní začneme bavit, tak znejistí a je takový nesvůj a občas když může, tak prostě odejde. Je to dost zvláštní.
Jednou jsem se ho rozhodl sledovat. Jako není to úplně super sledovat kamaráda. Neměl jsem z toho moc dobrý pocit, ale šlo přeci o Clare!
Když odcházel z laboratoře kousek od Starokovy vily. Už jsem měl svůj převlek. Měl jsem hnědou bundu, kšiltovku a sluneční brýle. Byl jsem hodně nenápadný to vám říkám.
Šel jsem za ním. Pořád se otáčel, jako by o mě věděl. Vždy jsem někam hupsnul, aby mě nepostřehl. Šli jsme dlouho. Bylo to zvláštní, že šel až někam za město do temného lesa. Nevěděl jsem co tam jako zamýšlí. Šel dál a dál do hloubi lesa. V dáli jsem uviděl nějaký dům. Čím víc jsme se přibližovali, tím víc jsem viděl krásu toho domu. No spíše vily. Vypadala podobně jako Tonyho akorát byla o dost menší.
Chvilinku jsem čekal až Benner zaleze dovnitř. Sledoval jsem přes skleněné dveře co se děje vevnitř. Bruce něco zavolal a znenadání jsem uviděl Clare! Co ta tady dělá s Bennerem? Nechápu. Nevěděl jsem co mám dělat, tak jsem prostě a jednoduše zaklepal na dveře.
Clare byla dost v šoku, když mě viděla přes prosklené dveře. Bruce mi šel otevřít, ale měl takový mírně znepokojující výraz. ,,Clare co tady sakra děláš? Proč si utekla? " řekl jsem mírně s takovým rodičovským důrazem. Clare ke mě přicupitala a skočila mi do náručí. ,,Co to vyvádí....." nestačil jsem tu větu ani dokončit a ona mi vlepila pusu na čelo. ,,Ššššš už nic neříkej!" Nemohl jsem uvěřit tomu co to právě teď udělala. Sice nemůžu říct, že jsem jí to nechtěl opětovat, ale přece tu byl Benner a my byli zřejmě v jeho domě.
,,Clare odvedu tě zpátky domů" pošeptal jsem jí. Ona se moc nebránila. Vzal jsem ji za ruku a ruku v ruce jsme se vydali zpátky do Tonyho vili. V ten moment jsem úplně zapomněl na doktora, ale věřte mi v tu chvíli mi bylo vše jedno.
Ještě jsem se tam nechtěl vracet a tak jsem vzal Clare na mé oblíbené místo. Nikoho jsem sem ještě nevzal. Byl to takový malý záliv pod útesem. Chodil jsem sem, když jsem chtěl být sám. Teď jsem sem vzal ji. Dal jsem jí ruku před oči aby nevěděla kam jí vedu. Přece jenom to bylo mé soukromé útočiště.
Když jsme byli na místě ruce jsem odendal. Skoro jsem nedýchal, když jsem čekal na její reakci. ,,Steve! Tady to je nádherý!" vykřikla! Já jsem se začal jenom přiblble usmívat. Měl jsem radost, že se jí tu líbí.
Otočila se ke mě. Zrovna když jsem byl trochu zamyšlený a nečkal jsem to, tak mě políbila na rty. Když se odtrhla, tak jsem se na ni usmál a dal jí pramen jejich blonďatých vlasů za ucho. Byl zrovna západ slunce a ta chvíle byla úžasná!
**Mel**
Tak teď už i kapitán! Jako já nevím, proč všichni furt mizí. Uznávám, že mě to tady taky pěkně štve, ale fakt nehodlám odcházet! Dneska jsem plánovala tajnou oslavu Tonyho narozenin. Bude je mít přibližně za týden. Nejvíc mi s tím pomáhá Wanda. Myslím, že má Tonyho ráda. Nechápu co na něm vidí!
Musím uznat, že tahle oslava bude fakt legendární! Ale nevím jestli se ostatní do tý doby vrátí. Doufám v to, jelikož chystám mega překvapení. Můj bratříček se má opravdu na co těšit!
Dneska taková kratší kapitola. Doufám že se vám líbila! Co si myslíte o Stevovi a Clare? A co jim na to řekne Clint? To se dozvíte v příští kapitolce! Můžete mi tu nechat hvězdičku a nějaký pěkný koment. Mám vás ráda! Jullisek :*
ČTEŠ
*Clare * : Avengers
FanfictionBylo to strašné! Utrpení! Bolest! Prostě strašné! Jmenuji se Clare Maximoff a mám dva sourozence Pietra a Wandu (dvojčata). Když nám padající dům zabil rodiče bylo mi 16. Já se svými sourozenci přežila jen zázrakem. Ze sutin nás ,,zachránili" chlápc...