*Clare * : Avengers

12. kapitola: To není možný!

(pozn. autorky: Minulou kapitolu jsem napsala znova, protože jsem s ní nebyla na 100% spokojená. Takže kdo nečetl novou verzi, tak si jí prosím přečtěte :) ) 

**Clare** 

Okamžitě jsem vylítla a vedle sebe jsem uviděla spícího Clinta!!! Co se tu sakra dělo!!! Zatřásla jsem jim, aby se probudil. Otevřel oči a hodil na mě nenávistný pohled. ,,Nikdo se o tomhle nesmí NIKDY dozvědět! Rozuměl si mi!!!" křikla jsem na něj a zabalená do deky jsem se vyplížila z onoho pokoje. Zjistila jsem, že jsme byli v pokoji pro hosty a já to mám jen přes chodbu do svého pokoje. 

Mé kroky směřovali ihned do koupelny, abych se trochu zkulturnila. Když jsem tak nechávala aby  mi teplé kapky vody stékaly po těle přemýšlela jsem co se to vlastně stalo a taky na to, že už vůbec neslýchám ty hlasy. Trochu jsem se nad tím zaradovala, ale koutky mi opět spadly do posmutnělého výrazu. Když jsem si vzpomněla na Steva. To co se stalo se  nikdy nesmí dozvědět! Zlomilo by mu to srdce. 

Ani nevím jak dlouho jsem byla ve sprše, ale když jsem vylezla okamžitě jsem se propadla do depky. Na sebe jsem si vzala volné tepláky  a svetr až ke krku. Vlasy jsem si stahnula do culíku. 

Vydala jsem se dolů do jídelny kde už čekali sourozenci. ,,To je dost ty naše Šípková Růženko! " pověděl Pietro mým směrem. Odpověděla jsem s úsměvem. Nedala jsem na sobě vůbec znát co momentálně prožívám. Sedla jsem si na židli a promnula si oči. ,,Kde jsou ostatní?" řekla jsem abych předešla trapnému tichu. Wanda se na mě usmála ,,no Tony je neznámo kde a ostatní jsou asi u sebe doma" Pokynula jsem jenom hlavou. ,,Ta párty byla super!" řekl nadšeně Pietro, zrovna když si natíral toast burákovým máslem. Beze slova jsem se zvedla a vydala jsem se ke mě do pokoje. 

Když jsem si sedla na postel, přitahla jsem si kolena k tělu a začala brečet. 

-po pár týdnech-

Od té osudné párty se snažím všem co nejvíce vyhybat hlavně Clintovi, který se tady naštěstí moc  neukazuje. Se Stevem se vídám celkem často, ale v jeho přítomnosti se cítím divně. Mám pocit že mu každým slovem co řeknu lžu. 

Nechtěla jsem být nespolečenská  a taky jsem se z toho chtěla trochu oklepat, proto  jsem si řekla že udělám pro všechny snídani. No spíš pro mě, Pietra, Wandu a Tonyho. Vzbudila jsem se brzo ráno a vydala jsem se na nákup. Ráno mi bylo trochu nevolno, ale to nejspíš bylo z toho, že jsem dlouho nic nejedla. 

Když jsem se vrátila začala jsem smažit slaninu. Uvařila jsem takové ty mini párečky a udělala jsem pro každého takovou tu typickou anglickou snídani. Byla jsem na sebe hrdá za to jak se mi to povedlo.  Provonělo to celý dům. 

Jako první seběhl Tony. ,,Wau, tady to nádherně voní! Copak tu máme dobrého? Hmmmm?? " zasmála jsem se jeho pyžamu. Měl na sobě takový růžový králičí overal. Tak to bylo fakt moc. Jako další přicupitala Wanda a hned za ní Pietro. Všichni se s chutí pustili do jídla až na mě. Tony po chvíli  odešel od stolu. Vzal si snídani s sebou do laborky. Pořád mi nebylo úplně nejlíp tak jsem si šla do kuchyně pro suchou housku. Vrátila jsem se zpět ke stolu a zakousla se do ní. V tu chvíli co jsem polkla první sousto jsem v krku ucítila snad vše co jsem kdy snědla. Rozběhla jsem se k nejbližší koupelně. Bylo to sice nadoraz ale stihla jsem to. Prostě jsem se vyzvracela. Necítila jsem žádnou úlevu. 

Spláchla jsem. Umyla si ruce a opřela jsem se o umyvadlo. Najednou jsem uslyšela bouchnout dveře. Za mnou stála Wanda celá vystrašená. ,,Co se stalo? Seš v pořádku?" vychrlila na mě. Já jsem odpověděla ,,Nic mi není. Asi mám nějakou virozu. To je cely" usmála jsem se na ní. ,, Ne to není v pořádku! Ty půjdeš k doktorovi!   A HNED !!! " řekla mi ustaraně. Kývla jsem na souhlas. 

Převlekla jsem se a vyrazili jsme. Wanda si od Tonyho vypůjčila jedno z jeho aut a vezla mě do centra k doktorovi. Přijali mě hned po tom co jsme přijeli. Hned co mě sestra dovedla do ordinace, tak mi doktor vzal vzorky krve. Ptal se mě co jsem v poslední době jedla atd... Taková klasická návštěva u doktora. 

Asi po hodině přišli výsledky mých testů. Seděla jsem na tom nemocničním lehátku, když doktor vešel do dveří. ,,Tak doktore co mi je ??? " zeptala jsem se. Doktor mi s úsměvem odpověděl ,,Slečno Maximoff přijměte mojí srdečnou gratulaci. Jste těhotná!" 

Doufám že se vám dnešní kapitola líbila! Co vy na to ??? :D Jak se s tím asi Clare vypořádá? To se dozvíte v příštím díle! Mega se na to těším :DD Můžete mi tu zanechat hvězdičku a nějaký pěkný komentím. Mám vás ráda :3 Jullisek :*