*Clare * : Avengers

5. kapitola: Kde je?

(poznámka autora: To napsané kurzívou si pouze Clare myslí)

Za doktorem vyšla nějaká celkem sympatická plavovláska. Byla tak stejně stará jako já. Doktor ke mě přistoupil a řekl ,,slečno ještě si tu pár dní poležíte, měla jste v noze nějaký úlomek a ten když jste se postavila prořízl žílu, to spustilo to prudké krvácení a dovolte mi vám představit tuto dívku kterou sem poslali vaši přátelé. Toto je Melania Stark. Sestra pana Starka. Tak já vás tu nechám. " Doktor se usmál a odešel a já tam zůstala s tou holkou sama. Trochu jsem se jí bála. Byla o něco vyšší nežli já. Usmála se a řekla ,, Ahoj já jsem Melania, ale říkej mi Mel. Jsem mladší sestra Tonyho, ale to ti ten doktor už řekl. A ty jsi ?" Já ji její úsměv opětovala a odpověděla jsem jí ,, Čauky, já jsem Clare Maximoff." ,Jasně čauky to ses teda předvedla Clare'. Mel se mě začal ptát na můj příběh a já jí začala líčit co jsem prožila. Dlouho jsem se neubránila slzám. ,Jak jinak že Clare? ' Ona si ke mě přisedla a objala mne. ,,Tak to je strašné! Nikdy už nic takového nedopustím, to ti slibuju!" Uklidnila jsem se a usmála jsem se na ni. ,,Seš fakt strašně hodná. Děkuju!" odpověděla jsem ji. Začali povídat o takových holčičích věcech. No znáte to.

-o týden později-

Tak dneska jdu konečně ,,domů" !!!! Celý můj pobyt v nemocnici mi zpříjemňovala návštěvami Mel. Stali se z nás velké kamarádky. Sice mi bylo celkem líto, že se za mnou nestavil Clint nebo Steve, ale to je jedno.

Nevěděla jsem ani kdo pro mě přijede, ale myslela jsem že Mel, ani jsem se o moc nespletla. Když jsem vystoupila před nemocnici, tak tam stálo krásné šedé porsche a o něj opřený Tony ve slunečních brýlích a vedle něj Mel. Oba byli krásně oblečení, já jsem měla jenom takový divný hadry, co mi dali v Hydře. Pozdravila jsem je s úsměvem a zamáváním. Tonyho jsem moc neznala pouze z toho co mi o něm navykládala Mel.

Seděla jsem s ní na zadní sedačce a šibalsky jsme se na sebe podívali. ,,Tony je pravda, že když ti bylo 15, tak si prohrál tady s Mel sázku a musel sis obarvit vlasy na růžovo a všude říkat jak se ti to strašně líbí?" Začala jsme ho popichovat. Tony úplně zrudl. Zřejmě se za to styděl. Ani se mu nedivím. ,,Bohužel je to pravda" odpověděl mi. Já s Mel jsme vybuchly smíchy. Smály jsme se celou cestu. Do té doby než jsme dorazili do Tonyho vily. Před ní stály nějaký auta a jedna stará motorka. ,Kdo sakra může přijet na motorce? Wtf?' Když jsme vešli dovnitř stáli tam snad všichni ti co jsem je viděla ten den kdy jsem se probudila. Všichni se na mě podívali a pozdravili. Já jim jejich pozdrav opětovala. ,Wow to bylo poprví co mě pozdravili Avengers! Awww' Byla jsem celkem rozrušená co se zase sakra děje. Trochu se rozestoupili a mezi nimi viděla Pietra s Wandou. Na nic jsem nečekala a utíkala jsem je obejmout. Všichni ,,superhrdinové" na mě koukali jako na blázna, kterej právě vylezl z psychiatrický léčebny. Asi jim nedošlo, že jsme příbuzný. Celkem je i chápu. Nebyli jsme si vůbec podobní jediný kdo znal můj příběh byl Clint a asi Tony.

Když jsem se odtrhla ze sevření od mých sourozenců, začala jsem ho hledat pohledem a pak jsem se zeptala ,,Kde je Clint? " Všichni stáli jako přikovaní. Koukali na mě a já na ně. Bylo takové to trapné ticho. Najednou se ten velký chlapík s kladivem zvedl a řekl ,,My nevíme" Začala jsem hystericky brečet, protože kdyby mě nevezl do nemocnice mohl normálně odjet s ostatními na misi a nic by se nestalo. Ale bohužel takhle to nebylo. Sedla jsem si do křesla, které vypadalo, že bylo dost drahé. Mel ke mě hned přiběhla. Začala mě utěšovat, ale já ji moc nevnímala. Dala jsem si hlavu mezi kolena a prostě jenom brečela. Bylo mi jedno, že na mě všichni koukají. Zničeho nic jsem na zádech ucítila něčí ruku. Otočila jsem se. Byla to Stevova ruka. Začal na mě mluvit ,, To bude v pohodě Clare, neboj mi ho najdeme. Určitě se mu nic nestlo. Hlavně nebreč." Trochu mě uklidnil. Já se přestala ovládat a normálně jsem si ho za tu ruku chytla a zvedal se. Vzápětí jsem ho objala . Chvíli jsme se takhle objímali. Asi to nebylo příliš vhodné, ale co už no.

**Mel**

Vůbec jsem neměla ponětí, že ti divní sourozenci jsou její příbuzní. Vůbec si nejsou podobní. Když zjistila, že tam Clint není, tak začala dost brečet, což jsem taky nepochopila a taky jsem nepochopila proč se tak vrhla ke Kapitánovi. Ach ta naše citlivka Clare. Těším se, jak se její románky vyvinou dál. Bude to zřejmě dost zajímavé. Když byla taková ta trapná chvíle, pořád jsme spolu s Thorem na sebe házeli takový ty pohledy. Oba jsem se furt na sebe usmívali i když to nebylo moc na místě v takovou vážnou chvíli, ale nejvíc mě dostával Tonyho nenávistný pohled na Thora, úplně mu pohledem říkal ,,Nečum takhle na mojí malou sestřičku!" Bylo to fakt vtipný. Když se Steve přestal objímat s Clare, tak nastalo další trapné ticho, ale ti dva na sebe pořád tak koukali. Rozbil ho až Thor ,,Tak já zaletím na Asgard a zeptám se Heimdalla, jestli ho náhodou někde nezahlédl. " Jak tohle dořekl vyšel ven z vily, zvedl kladivo a odletěl. Zastesklo se mi po něm, přeci jenom je na druhém konci vesmíru. Na Tonym bylo vidět, že měl radost, že Thor odešel. Opět nastalo ticho. 

Doufám, že se vám líbila další takový odpočinková kapitolka! :) V příštích kapitolách se toho stane už víc. Co si myslíte o Clare a jejích ,,románkách" ??? A ještě co si myslíte o Mel??? A myslíte, že se Clint najde??? :D Děkuju moc za ohlasy k minulým kapitolám. A ještě bych se chtěla opět omluvit, že nevydávám pravidelně. Včera jsem byla na CA: Civil war a vrátila jsem se až pozdě večer, ale film byl totální pecka! Doporučuju!!!  :D Můžete mi tu zanechat nějaký pěkný komentík, nebo hvězdičku. Udělalo by mi to moc velkou radost a nakoplo by mě to k dalšímu psaní. Mám vás moc ráda! :3 Jullisek :*