Kapitola 4. Žárlí ? Na co ?

3.9K 153 6
                                    


Z pohledu Elis
Učitele jsem vůbec nevnímala, dalo by se říct že jsem pospávala. Jen jsem zaslechla že si máme zapsat atd... Když jsem konečně dopsala, sledovala jsem Garreta. Zazvonilo!!!  Drkla jsem do Garreta, aby začal balit ,, hoď si věci do skříňky atd... a sejdeme se před školou. Já si dojdu ještě na záchod, zatím ahoj" mrkla jsem na něj a odešla ze třídy. Donesla jsem tašku do skříňky a šla na záchod.

Když jsem vyšla z kabinky, narazila jsem na Carol. ,, Co chceš?" zeptala jsem se jí slušně a snažila se jí obejít. Pokaždé mi zastoupila cestu ,, ty víš co chci nebo spíš koho chci! Ale i tak ti to řeknu znovu. Já chci Garreta!" řekla a znovu mi zastoupila cestu. Jenom jsem pokrčila rameny a opakovaně jsem se jí snažila obejít, ale to už mě chytla Dara a Ember mi podkopla nohy. Dara mě pustila a já spadla na zem. Stalo se to tak rychle že jsem nevěděla která kde je, před očima jsem měla jen tmu.

Jedna z nich mi sundala botu a podala ji Carol, která si mi stoupla v podpadkách na hrudník, snažila jsem se nedýchat, abych si ještě víc neublížila. ,, Nepleť se mi do cesty," zasyčela mi do ucha. Už jsem myslela že odejde, ale ještě se otočila a praštila mě do obou spánku. Viděla jsem jak odchází a pak jsem se propadla do krásné bezbolestné tmy.

Z pohledu Garreta
Už nějakou dobu jsem stál před školou a hrál na mobilu. Pořád nešla, šel jsem tedy zpět do školy a začal ji hledat. Napadlo mně ji zavolat, ale nemám její číslo *sakra* prolítlo mi hlavou. Šel jsem po cho a kolem dívčích záchodků a lehkce jsem nakoukl dovnitř, uviděl jsem tam někoho ležet. Rozhlédl jsem se po chodbě jestli někdo nejde a vběhl dovnitř. To co jsem spatřil, nebylo zrovna dvakrát krásné.

Elis ležela na zemi, nejspíš v bezvědomí a z odřenin na spáncích ji tekla trochu krev. Lehce jsem ji propleskl ,, Garrete" zamumlala a otevřela oči, postavila se a trochu se zamotala. Chytl jsem ji okolo pasu a vedl ji k východu. Po cestě si vzala tašku s pennyboardem. Jakmile jsem ho uviděl pozvedl jsem obočí. Tázavě se na mě podívala a já vyndal z tašky taky pennyboard. Usmála se a já si uvědomil že i s krví na hlavě vypadá krásně, vydali jsme se pryč ze školy, ale najednou mi došlo že má na hlavě stále krev. Vyndal jsem pití a začal ji omývat spánky. Trochu sykla, hned jsem se jí omluvil. ,, V pořádku, ale už stačí" chytla mojí ruku a sundala ji. Položila svůj pennyboard a rozjela se.

Z pohledu Elis
Už je mi poměrně dobře jen se mi občas se mi trochu zamotá hlava. Zapípá mi mobil. Garret šel do pekárny a já hlídala boardy.  Odemknula jsem mobil a otevřela zprávy.

Sabucha- Berte to jako přezdívku 😉

Sabucha : Kde jsi ?😊

Já : Jsem s Garretem, zapomněla jsem.                           na čas hned tam jsem😉😊

Sabucha :  Kdo je Garret? 😱

Já :  Řeknu ti to pak😘😉

Odepisovala hned, akorát přišel Garret a dost se divil čemu se tak směju. ,, Už musím jet, kamarádka na mě čeká" řekla jsem mu a už jsem stála na pennyboardu. ,,Počkej, jedu s tebou. Nemám v plánu hledat tě někde po městě kde jsi omdlela. Takže kam jedeme ?" Řekl a jel za mnou. ,,Uvidíš, pojeď za mnou" řekla jsem pokořeně. Sabina tam už seděla. Vzala jsem prkno do ruky a šla k ní. Koutkem oka jsem zaregistrovala že si Garrete vzal taky prkno do ruky a šel za mnou.

Ahoj, takže je tu po delší době další kapitola. Mám na vás takový dotaz... Mám psát kratší nebo takhle dlouhé kapitoly? Místo pennyboardu budu psát PB😉 jinak děkuji za 29 vidění😍😘

Týna

Láska ze ŠkolyKde žijí příběhy. Začni objevovat