Láska ze Školy

Kapitola 6. - Plavečák

!VAROVÁNÍ! v tomhle díle jsem pustila svojí fantazii. Můžou se tu vyskytovat věci které možná ani neexistují. Příjemné počtení !

Sabina si pravděpodobně mého výrazu všimla, začala se na mě křenit takovým tím způsobem "tady se děje něco víc !" Pozvedla jsem obočí a slušně jsem se zeptala : ,, copak je Sabinko ?" i když jsem dobře věděla. ,,Nic, nic. Pojď, půjdeme se podívat co to tam dělaj ty "krasotinky" s tvým klukem" u slova ,, krasotinky" pokrčila ukazováček s prostředníčkem. Už jsme byli poměrně blízko těch holek, když jsme zaslechly ,,... mám to ale šikovného kluka" řekla ta zrzka.

Tak tohle bylo moc, úplně jsem cítila jak mi krev vře v žilách. Absolutně nechápu proč ten pocit... Není to můj kluk! Vydala jsem se směrem k těm holkám, ale Sabina mně chytla za zápěstí a jen zakroutila hlavou. Vytrhla jsem se jí a pokračovala dál. ,,Elis" zavolal na mně Garret, který právě vylézal z bazénu. Vydal se směrem k nám a zrzky , která se k němu vydala si vůbec nevšímal. Nejdříve obejmul Sabču a zešeptal ji ,,pojď za mnou a na konci bazénu se pořádně nadechnout" poté přešel ke mně ,,prosím nelekni se toho co udělám, tvař se přirozeně a pojď taky za mnou" řekl a chytl mě za ruku a šel k bazénu. Kousek před těma holkama mi dal ruku kolem pasu a přitáhl si mně k sobě ještě blíž.

Z pohledu Garreta
Uviděl jsem ji a její kamarádku Sabču a tak jsem se k nim vydal vstříc. Chvilku jsem s nima mluvil a pak jsem vzal Elis za ruku a po chvíli za bok a tlačil ji směr bazén. Vůbec se nebránila, což mně docela zaskočilo. Sabina se zdála docela mimo, ale za to Elis zapadla skvěle. Pokuď by se dala přirovnat ke kočce, tak bych mohl říct, že když jsme procházeli okolo těch holek co mě předtím obtěžovaly, se ke mně přitáhla ještě víc a zapředla. Jakmile jsem se dostal na kraj bazénu, skočil jsem šipku do vody a holky mě následovaly.

Doplavali jsme až nakonec bazénu a tam jsem holkám naznačil ať se nadechnou nad hladinou. Také jsem vyplaval a otočil se na holky ,,poplavte za mnou. Poplave se takovou podvodní chodbou, takže se pořádně nadechnout" ( tady přesně přichází ta "věc", která utekla z mé bujné fantazie) řekl jsem a mrknul na ně. Znovu jsem se potopil a začal otvírat chodbu. Chodba se otevřela a my jsme pro plavali. Samozřejmě se tady dalo nadechnout, ale takhle jsme si užili víc zábavy.

Z pohledu Sabiny
Plavali jsme nějakou chodbou, na konci Garret zas něco otvíral. Po chvilce jsem uviděla světlo a plavala za ním. Vyplavala jsem a uviděla bazén, možná o něco málo větší než ten předchozí. Nebyl tu vůbec nikdo ,,kde to jsme?" zeptala se Elis. Garret se rozhlédl a poté odpověděl ,, jsme ve VIP bazénu. Jednou jsem tady zachránil majitelům syna a oni mi za odměnu o tomhle místě řekli, od té doby jsem dost často chodím", vytáhl se nahoru a došel pro plavací desky, popadl tři a hodil je na hladinu vody. Rozeběhl se a na jednu z nich skočil. ,, Co tu vůbec vy dvě děláte? Né že bych nebyl rád, konec konců jste mě zachránily od těch holek" vyskočila jsme na desky a Elis mu odpověděla: ,, občas sem se Sábou chodíme. Spíš mne překvapilo co tu děláš ty, ale vypadal si že si tu společnost, těch prsatejch holek užíváš" rýpla si a začala kolem sebe stříkat vodu. ,, Héj!" zakřičela jsem na ni a začala také cákat vodu.

Nějakou dobu jsme tam po sobě cákali vodu nebo plavali, ale už jsme museli jít domů. Garret se pomalu sunul k východu ,, dostat se přes ty holky a pryč" řekl a už se potápěl. Když jsme se vrátili do veřejného bazénu, tři páry očí se podívaly na konec bazénu a zjistili, že ty holky tam stále sedí.

Z pohledu Elis
Pozorně jsem se podívala na tu zrzku, která seděla uprostřed. Někoho mi připomínala, ale koho? Najednou mi to docvaklo, je to Firerly, mladší sestra Ember. Doplavali jsme ke schůdkům a šli si pro ručníky, jenže Firerly sebrala Garretovi ručník a nechtěla mu ho vrátit. Pomalu jsem přišla ke Garretovi a objala ho. ,,Zlato? Co se tady děje ?" zapředla jsem a podívala jsem se na tu zrzku, jako bych si ji doteď nevšimla ,,ale, ale. Firerly to se dělá? Brát cizím lidem jejich věci" dívka se lekla, že znám její jméno a omráčeně Garretovi vrátila ručník. Ještě dobu potom co jsme odešli, seděla jak přimražená. Garret se na mě podíval s otázkou v očích: jak to že znáš její jméno a jak to že ji vůbec znáš ? Stále jsme šli v objetí až před vchod do sprch a tam až jsem mu odpověděla: ,, je to mladší sestra Ember" dramaticky jsem se odmlčela ,, ale koukaj z toho problémy, určitě to řekne Ember a ta to řekne celý její partě. Počkáš na nás venku ?" zeptala jsem se a on kývl. Když jsem vešla do sprch, Sabina se už sprchovala. ,, Co to mělo znamenat před i teď? " křikla na mě, abych ji slyšela přes proud tekoucí vody. Pokrčila jsem rameny a dál jsme to už nerozebíraly.

Ahoj, tak je tu pokračování. Dneska jsem se překonala, tahle kapitola má skoro 900 slov. Mějte se hezky a dobrou noc 😴😴😴😴
Týna