Láska ze Školy

Kapitola 19.- Co se děje ?

Uslyšela jsem pláč...

Šla jsem za zvukem a došla až ke koupelně. Opatrně jsem dovnitř nakoukla a uviděla jsem Natálii sedět u vany a brečet.

Zavřela jsem dveře a přešla k ní. Posadila jsem se vedle ní a podívala jsem se na ni ,,co se děje?" špitla jsem směrem k ní. Podívala se na mě uplakanýma očima a podala mi takovou malou divnou věc. Těhotenský test!

Pořádně jsem se na něj podívala a viděla dvě čárky. ,,Co to znamená? Ty dvě čárky? Si v tom?" chrlila jsem na ni jednu otázku za druhou. Znovu se na mě podívala a kývla, hned na to schovala svou hlavu do dlaní ,,co budu dělat? Z minulé práce mně vyhodili a bydlím s u Reného. Co když mně opustí i s dítětem?" nebylo ji moc rozumět přes vzlyky, které se tlačily ven.

Nevěděla jsem co říct a tak jsem ji obejmula ,,toho se vůbec bát nemusíš. René chtěl vždy dítě... Když jsme byli malí tak to on si hrál na taťku. Nemusíš se bát že tě opustí,m novou práci si taky najdeš, uvidíš" promlouvala jsem k ní. Položila si mi hlavu na rameno ,,omlouvám se jak jsem se chovala na začátku" odmlčela se ,,myslela jsem si že si jiná, ale teď vím že časem budeš ta nejlepší švagrová na světě" lehce se usmála ,,promluvím si o tom s Rendou při nejhorším půjdu na potrat" postavila se. Znovu mě obejmula ,,moc děkuji. Za všechno" s těmihle slovy odešla.

Opravdu budu časem tetou? Proběhlo mi hlavou. Vrátila jsem se zpět do pokoje a úplně zapomněla proč jsem šla na chodbu. Lehla jsem si a za chvilku usnula.

Konečně jsem se uráčila vzbudit. Znuděně jsem se podívala na mobil kolik je hodin.

12:30

,,Do prdele" zaklela jsem. V jednu hodinu se máme sejít u bytu. Vlítla jsem do koupelny servala ze sebe oblečení a vlezla do sprchy. Namydlila se sprchovým gelem na vlasy jsem si napatlala šampón. Všechno to ze sebe umyla. Usušila jsem se a běžela ke skříni, kde jsem se následovně sklouzla, ale naštěstí jsem se chytla skříně.

Vzala jsem si na sebe starý kraťasy a tílko. Vyběhla jsem z pokoje a pokračovala na schody a dolů. Do kuchyně jsem vběhla udýchaná. Na rodinu v kuchyni jsem jsem křikla pozdrav a pokračovala do chodby. Pobrala jsem barvy a nesla je do auta.

Když jsem se vracela už v klidu, koukla jsem na hodinky

12:40

Stíhám! Proběhlo mi hlavou a vešla jsem znovu do kuchyně. Mamka akorát dodělala palačinky. Jednu jsem si vzala a sedla si s ní ke stolu ,,mami, namažeš mi prosím dvacet šest palačinek marmeládou ?" Všichni se na mě podívali jestli jsem se nezbláznila ,,jdeme malovat do bytu a tak potřebuju pro partu úplatek" objasnila jsem jim.

Zatímco já jsem snídala, zbytek rodiny mazal palačinky. Kousla jsem si do palačinky a já si vzpomněla na včerejší rozhovor s Natálií. S obavama jsem se na ní koukla a naše pohledy střetly. Neznatelně zavrtěla hlavou. Dobrá, neřekla mu to. Rozhodla jsem se že to nechám na ni a nebudu ji do toho zasahovat. Když jsem dokousala poslední sousto palačinky, znovu jsem mrkla na hodinky

12:50

Umyla jsem si ruce a vzala už namazané palačinky. Rozloučila jsem se s rodinou a Trish. Nemůžu ji sebou vzít, teda pokuď nechci z ní večer smejvat barvu. Z pultíku jsem si vzala své klíčky od audi a už vyšla ke dveřím.

Nasedla jsem a vyjela. Poslouchala jsem písničky všeho druhu.

Byla jsem v půlce cesty, když jsem potkala Garreta. Zatroubila jsem něj a po chvilce u něj i zastavila. S úsměvem si ke mně sedl a dál mi pusu na čelo. ,,Ahoj zlato" pozdravil a já mu to následně oplatila. Bavili jsme se o všem možným až jsme došli na téma René a Natálie.