Láska ze Školy

Kapitola 5. - Nehezká minulost

Z pohledu Sabiny

Elis přijela na pennyboardu stejně jako já. Zahlídla mě a vydala se k mému stolu. Trochu zahnula do strany a já uviděla docela pěkného kluka, který následoval elis. ,, Hlavně ať to nedopadne jako minule" zakřičel na mě můj vnitřní hlas. To už přede mnou stála Elis a říkala: ,,Háló, Šípková Růženko. Sto let už uplynulo! " a přitom mi mávala rukou u obličeje. Zatřepala jsem hlavou a postavila jsem se a šla ji obejmout ,,ahoj" pozdravila jsem ji a objala ji.

Obětí mi oplatila a otočila se dozadu, kde chytla toho kluka za předloktí a přitáhla si ho vedle sebe ,,Sabino, dovol mi abych ti představila Garreta. Garrete tohle je moje kamarádka Sabina" představila nás Elis. ,, Ahoj, já jsem Garret" představil se a podal mi ruku. Stiskla jsem ji a také se představila a pozdravila, šli jsme si sednout ke stolu, kde jsem předtím seděla a čekala na Elis. Elis si došla pro bubble tea, když přišla Garret se postavil ,, tak já půjdu domů, dámy" řekl a poklonil se nám ,, jo a Sab, dej na ni pozor. Našel jsem ji ve škole omdlenou na záchodech" dokončil a odcházel. Poočku jsem sledovala Elis, ta se už stihla nafouknout a urazit, jak malá holka co nedostanek novou panenku.

Garret odešel a my jsme si začaly povídat. Rozhovor jsem začala narážkou : ,, Splaskni bublino, nebo praskneš", po tomhle se jako vždy začala smát. Už jsem se nadechovala  že se jí zeptám co se stalo, ale ona asi vytušila co ji chci říct a tak mně předeběhla ,,slepice ( tak holkám říkáme) mi vyhrožovali a pak mně praštily botou do hlavy, jinak jsem v poho, nemám to v plánu dál rozebírat" vysypala to tak rychle že jsem jen němně  kývla. Poslouchala jsem ji jen na půl ucha, protože se moje mysl pořád zaměstnávala Garretem a tak mi to prostě nedalo a musela jsem ji to říct. ,, Elis, dej si na Garreta pozor. Víš jak to dopadlo minule !" varovala jsem ji.

Když si Elis našla kluka naposled, nedopadlo to nejlíp. Chodila s o čtyři roky starším klukem( teď si každý řekne že věk je jen číslo a není to problém, jen čtěte dál), Luk se zdál jako milí a fajn kluk, ale když jednou byli spolu na "rande" zatáhl ji pod most a chtěl ji znásilnit. Nebýt mého bratra Chrise, který šel se svojí přítelkyní Gabčou okolo, stalo by se něco, z čeho by se jen tak Elis nevzpamatovala.

Vypadala že nad tím varováním přemýšlí a vůbec by jsem se nedivila kdyby přemýšlela o tom co se stalo před dvouma rokama. Najednou se ke mně natáhla a objala mě ,, dík že na mne myslíš, ale já s Garretem necchodím. Je to novej kluk z naší třídy" usmála se. Spadl mi kámen ze srdce že spolu nechodí, ale zároveň mně to překvapilo. Vyndala nějaký papír z tašky a podala mi ho ,, a podívej se co  mi dal. Teď už pojď, jde se plavat" opatrně mi vzala papír z ruky a vrátila ho zpět do tašky. Vzala si pití, pennyboard, který měla předtím opřený o lavičku položila na zem a rozjela se směr plavečák.

Z pohledu Elis

Zaplatily jsme si lístky na plavečák a šli jsme se převléct do plavek (znáte to ;) ). Když jsme vešli do sprchkřikla jsem na Sabinu : ,, Sab ?! Jdi už do vody, já tam zachvilku příjdu" slyšela jsem klapnout dveře, což pro mne byla odpověď. Uklidila jsem šampony, ale najednou se rozlítly dveře a vešla Sabina. Přišla ke mně a chytla moje ramena, hádej koho jsem právě viděla" říkala a přitom se mnou klepala. Sundala jsem její ruce ze svých a klidně řekla : ,, no..., to nezjistím dokuď toho dotyčného neuvidím a fakt nemám zájem tipovat sportku. Takže jdem", jenom kývla a následovala mě.

Jakmile jsem otevřela dveře , do nosu mi vnikla vůně chloru. Okamžitě jsem začala hledat tu "tajemnou" osobu, kterou Sabča viděla. ,, Auu" sykla jsem, protože mě Sabča kopla do nohy. Otočila jsem se na ni s jedovatou otázkou na jazyku: proč mně kopla ?, ale ona jenom pohodila hlavou někam na konec bazénu. Podívala jsem se tam a uviděla světlovlasého kluka, kterého sledovaly nějaké holky s výstřihem plavek až bůh ví kam a prsa o tom nebyly o moc líp. Kluk se z ničeho nic otočil  a skočil do vody, i když to byl jen malý okamžik a zdálky, poznala jsem toho kluka.

Byl to Garret !!!

Ahoj, moc se omlouvám že dlouho nic nevyšlo... Ale rodiče mi sebrali mobil (na kterém jsem to všechno psala) a zakázali počítač. Takže je zázrak že jsem tuhle kapitolu napsala. Mějte se a užijte si zbytek večera.

Týna