Láska ze Školy

Kapitola 28.- Slepice vypatlaná!

Hned potom co jsem vstala jsem si šla dát ranní sprchu. Udělala jsem si hygienu a běžela dolů. Po cestě jsem potkala Eshly, ale od ní jsem si prozatím nechtěla kazit ráno. Dole se mamka proháněla už sporáku. Otočila se a v ruce měla talíř plný lívanců ,,dobré, krásně to voní" pozdravila jsem mamku s pochvalou. Ta se jenom usmála a pozdrav mi oplatila. Sedla jsem si ke stolu a nandala jsem si pár lívanců na talíř. To už se ke stolu došourala Eshly a ani se neuráčila pozdravit ,, bůůů" zabučela jsem na ni aby aspoň mamku pozdravila. Bylo mi jasné, že nikdy nebudeme sestřičky jak z filmu, které se neustále objímají a tak, ale mamku by snad respektovat mohla! Nakonec se uráčila pozdravit.

Eehh... Přecpala jsem se! Ty lívance byly výborný. Mamka jedla už s náma ,,mami, kde je Erik ?" zeptala jsem se, protože mi bylo divný proč ještě není vzhůru. Mamka jen polkla sousto ,,Erik jel na focení spodního prádla" po tomhle jsem vyprskla smíchy. Nevím proč, ale vždycky mi focení spodního prádla přišlo vtipné. Mamka si mého výbuchu smíchu nevšímala a jedla dál. Tu chvilku ticha přerušila ukecaná Eshly, která skoro celou snídani prokoukala do mobilu ,,dneska k nám příjde moje BFF-ka" mamka se na ni podivně koukla, ale pak jen řekla něco ve smyslu, že ji to nevadí a dál jedla. Mamce to možná nevadí, ale mně jo! Grrr, ještě tady bude jedna osoba podobná Eshly. Doufám že ta osoba, stihne odejít dřív než já přijdu ze srazu party.

Vzala jsem talíř a nakládala ho do myčky. Šla jsem se do pokoje převléknout. Vzala jsem si obojek na Trish a seběhla schody dolů. Nandala jsem obojek Trish a vyšla z domu. Takové rána nesnáším! Už od rána je doma dusno, taky bylo vidět, že mamku trápí to, jak se Eshly chová. Cinknul mi telefon.

Otoč se

Jenom tyhle dvě slova tam byly. Nic víc. Pomalu  jsem se otočila, bála jsem se co tam je nebo spíš kdo tam je. Můj úsměv se začal rozšiřovat. Musel za mnou jít už dost dlouho. A kdo mi to vlastně napsal? To se dozvíte.

Udělala jsem pár kroků k němu a dala mu ruce kolem krku. On se ke mě naklonil a dál mi pusu. Vzala jsem ho za ruku a společně jsme šli k pizzerii, kde jsme měli sraz s ostatními.

Když jsme přišli do pizzerie tak se tam akorát všichni slejzali. Posedali jsme si do rohu pizzerie a čekali na naše pizzy. Nikdo se nezměnil, všichni byli stejný jako když jsme byli tenkrát stěhovat. Teda všichni až na Dominika. Ten byl celý v černém. Všimla jsem si Nika, který právě vešel a tak jsem se rychle postavila a přešla k němu ,,čus bro" kývnul mi na pozdrav a čekal co ze mě vypadne. Nejistě jsem se podívala na Dominika,  který k nám seděl zády ,,vidíš ho? Já nevím jak ty, ale minule jsme mu pomohli černými anděly. Tak co to zkusit i teď?" bylo vidět že přemýšlí. Pak jen pomalu kývnul a mrknul na mě. Šli jsme si sednout a začali si povídat. Dozvěděli jsme se, že všichni kluci mají holku až na Dominika, ale hledat holky je momentálně jeho poslední starost. Probrali jsme takový ty normální témata a pak přišla nářadu dovolená ,,takže, bylo by nejlepší, kdyby jsme měli po dovolené ještě pár dní volna. Tím že dovolená je na čtrnáct dní, tak by to tak vycházelo, že by jsme měli odletět v neděli. Jenže jak hádám a podle vlastní reality nemáme ještě potřebné věci nakoupené. Proto mi včera psal taťka, že sem v neděli přiletí a nějak se dohodneme" všichni začali kývat hlavami až na Dominika, ten tu celou dobu sedí s kameným výrazem ve tváři. Smutně jsem se usmála a pro sebe jsem si poznamela, že než odejdeme si s ním musím promluvit. Začali jsme probírat co si sebou vezmeme na dovolenou.

Seděli jsme tam zhruba dvě hodiny a pak jsme se začali rozcházet. Garretovi jsem řekla, že má jít domů sám. Snažila jsem se doběhnout Dominika, který opustil pizzerii jako úplně první ,,Dome!" zakřičela jsem na něj. Šel dál, nezastavil se ani neotočil. Když už jsem se chystala zakřičet na něj znovu, tak se zastavil a otočil se na mě. Doběhla jsem ho a těžce dýchala ,,Dome..." vydechla jsem. Sama jsem nevěděla co chci říct, ale něco jsem mu musela říct ,,chceš si promluvit?" zeptala jsem se ho a pohladila po hlavě Trish, kterou jsem svírala v ruce. Usmál se a kývnul ,,dojdu se domů převléknout a už nechám Trish doma a pak půjdem. Půjdeš se mnou?" kývnul a šli jsme směrem k mému domu.

Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř následována Dominikem ,,... možný je, že s ní chodí, ale brzo bude chodit se mnou" říkala Eshly. Chvilku bylo ticho. Dala jsem Dominikovi znamení, že má zůstat stát a mlčet. Už jsem chtěla pokračovat dál do svého pokoje, když někdo cizí odpověděl ,,ten Garret je sakra hezkej. V jednu dobu jsem se ho pokusila taky sbalit, ale pak tam přišla ta tvoje vypatlaná sestra a všechno zkazila. Také se o něj pokoušela jedna sestřina kamarádka, ale jak jinak než ji to Elisabeth zkazila" moje jméno skoro vyplivla. Teď už jsem se prostě neudržela ,,ty jedna slepice vypatlaná" vlítla jsem do obýváku. Tu osobu co seděla vedle Eshly jsem poznala ihned byla to totiž Firerly ,,Garret je Můj! A jestli si myslíš, že ho zajímá nějaká malá kr🐮va jako ty. Tak to se šeredně pleteš" vyběhla jsem nahoru do schodů. Hned jsem v pokoji vyndala černý kraťasy a černý krajkový tílko. Co nejrychleji jsem se převlékla a už zas běžela dolů. Až teď jsem jsi vzpomněla na Doma, ale než jsem ho stihla jít hledat, tak on si našel mě. Nesl mi prášky a vodu na zapití ,,děkuji" přinesl mi totiž prášky na nervy. Položila jsem skleničku na nejbližší skříňku a šla se obouvat. Počkala jsem na Dominika a vyšla jsem ven. Venku jsem se pořádně nadechla a snažila se uklidnit. Uklidila jsem klíče, peněženku a mobil do černého vaku. Po chvíli rozmýšlení jsme se vydali do květinářství.

Tyhle kapitoly o ničem se píšou blbě. V další kapitole by už mělo být něco, co se mi bude psát líp. Kdyžtak se moc nedivte, když to nebude zrovna dvakrát happy. Jinak se určitě podívejte na knížku Nečekaná pomoc.

Týna