Raspberry Tea & Niall Horan [CZ]

| 8: To Ti oplatím |

♦ 8: To Ti oplatím ♦

„Vstávej, ospalče," řekl radostně Niall, rozhrnul záclony a pustil tím tak ostré světlo z venku do místnosti. Zaskuhrala jsem a schovala si hlavu hlouběji do polštáře, abych se vyhnula oslepující záři. „No tak," pobízel mě dál a hodil po mně polštář.

„Ne," odpověděla jsem rozespale a neobtěžovala se zvedat mou zavrtanou hlavu z polštáře.

„Lenochu," zamumlal, zvedl se a odešel se připravit do koupelny.

Otočila jsem se a tak jsem byla tváří směrem k oknu, poslouchala jsem zpívání ptáčků a pozorovala jasně modrou oblohu. Připadala jsem si jako nějaký odpad. Chtěla jsem si jednou taky užít pořádnou zábavu místo toho, abych lenošila na gauči a přemýšlela o těch největších kravinách. Byl hezký den. Nový začátek. Prostě jsem chtěla, aby dnešek byl po dlouhé době dobrý.

Neochotně jsem se odkryla a stále rozespalá vstala. Omámeně jsem přešla po podlaze v Niallových boxerkách a svetru a otevřela dveře, abych zjistila, jestli tam někdo byl. Měla jsem dost času, než se Niall vrátí z koupelny, takže jsem se vyplížila ven a pomalu sešla po schodech, ale jakmile jsem nemohla být slyšet, rozeběhla jsem se. Schody jsem brala skoro po třech, skoro jako bych lítala, jako by tu nebyly.

Když jsem doběhla do haly, tak jsem se znova rozeběhla do jídelny, naštěstí tu nikdo nebyl. Všimla jsem si dveří do kuchyně, a tak jsem tam prostě chtěla jít, ale zastavila jsem se, když ze dveří vyběhli uklízeči a začali čistit celou místnost po včerejšku. Schovala jsem se za dveře a doufala, že mě těmi dveřmi netrefí do obličeje, nebo hůř, že si mě všimnou a poznají mě. Jakmile ze dveří vyšel poslední uklízeč, tak jsem nenápadně proklouzla dveřmi do kuchyně.

-------------

Nějakou chvíli ještě trvalo, než Niall vyšel z koupelny. Seděla jsem na gauči a četla si opravdu nudnou knihu o Manchesteru, zatímco si Niall rozcuchával své vlasy. Došel si pro fén, který ležel na nočním stolku, Niall vůbec nic netušil. Zvedl fén ke svým vlasům, zmáčkl tlačítko 'on' a na jeho hlavě se najednou objevilo spoustu, ale opravdu spoustu mouky.

Niall hlasitě vydechl a udiveně upustil fén. Už jsem to nemohla vydržet a vypukla v obrovský smích. Niall zůstal stát uprostřed místnosti, stále v šoku a zabalený v mouce.

„Ty..." bylo jediné slovo, které jsem stihla říct, než jsem vypukla v novou dávku smíchu. Niallova pusa byla otevřená, jako kdyby byl nějaká ryba, zatímco já se tu stále skoro dusila smíchy nad mým úžasným vtípkem.

Niall se konečně vzpamatoval a bez varování mě popadl a hodil se mnou na gauč, kde se mě snažil lechtat na břiše. Rychle jsem popadla jeho ruce, abych se ubránila. Zašklebila jsem se a stále se smála, zatímco on na mě zíral vražedným pohledem a jeho průzračné modré oči mě pečlivě sledovaly. Ale nakonec to nevydržel a na jeho obličeji se objevil taky nepatrný úsměv.

Skousla jsem si ret a on studoval můj obličej svýma zářícíma očima a sledoval každičký můj pohyb. Snažila jsem se vyhýbat jeho pohledu, jako kdybych při pohledu do jeho očí měla roztát. Můj pohled nakonec spočinul na jeho tmavých vlasech míchaných s blonďatými. Mouka stále byla všude po jeho vlasech.

„Budeš si přát, že jsi to nikdy neudělala," zašeptal ďábelsky a na obličeji se mu objevil obrovský úšklebek.

„Oh, už se bojím," utahovala jsem si z něho dál a stále držela jeho ruce dál ode mě.

Jedním rychlým pohybem se mu povedlo dostat se z mého sevření jeho rukou a napadl jimi mé boky. Jeho prsty mě bez přestání šimraly na břiše a já se snažila dostat pryč pomocí všemožného kroucení do stran. Jenže Niall měl kolena položené přes mé boky, takže veškeré mé kroucení mi bylo k ničemu, a tak s radostí dál pokračoval v lechtání mě.