♦ 10: Špatný Tweet ♦
„Slibuju, že ti nikdo nebude nadávat," řekl sebejistě Niall a skoro se zadusil, jak rychle žvýkal svou obrovskou porci jídla.
„Jak si tím můžeš být tak jistý?" váhala jsem stále a dala si do pusy o hodně menší porci jídla, než on.
„Věř mi," zamumlal a znovu si do pusy narval spoustu jídla, jako kdyby týdny nejedl.
Nemohla jsem mu věřit. Moc dobře jsem mohla vidět, jací jejich fanoušci dokážou být, tak proč by to dnes mělo být jiné? Niall nevypadal, že by ho zajímalo, jak moc riskuji, kdybych se šla podívat na jeden z jejich koncertů. A co více, tenhle koncert bude ještě delší, protože je to poslední koncert z jejich UK Tour. Po tomto koncertu měli pár dní na odpočinek a pak odlítali do Severní Ameriky. Stále jsem se nezmínila o tom, že já jsem tu taky. Ani jsem se jich neptala, co se mnou bude, protože jsem se bála odpovědi.
Nicméně jsem se více bála toho, jestli vůbec přežiji do dalšího dne, protože mi Niall řekl ohromně velké číslo, které představovalo počet osob, které přijdou na koncert. A taky jsem měla to tušení, že většina z nich budou puberťačky okolo mého věku. A pak jsem si vzpomněla na lidi z mé staré školy, všechny v jedné místnosti, opravdu jsem se začínala bát.
Právě jsem byla v restauraci Wagamama. Ostatní kluci, Summer, Dani a jejich bodyguardi se smáli a povídali si, vůbec si nevšímali naší konverzace.
„Hele, přestaň se obávat!" sympatizoval Niall, natáhl se přes stůl a poklepal mi na ruku. „Pro případy, že by někdo někomu ubližoval, je tam ochranka," dodal, když jsem po něm hodila ''myslíš-to-vážně'' pohled.
„Budeš v pohodě," rozhodl nakonec.
„To mi vážně pomohlo," řekla jsem v ironii. „Je vážně super vědět, že se tohle stalo už stokrát a ochranka je na to zvyklá."
„Přesně tak," usmál se a ignoroval můj ironický tón.
Jen jsem si povzdechla, protočila očima a vrátila zpět svou pozornost k jídlu, i když poslední věc, na kterou bych teď mohla myslet, je jídlo. Slyšela jsem Harryho a Louise, jak se smějí něčemu, co udělal Liam, ale nijak jsem tomu nevěnovala pozornost. Zažívala jsem další z těch momentů, kdy jsem byla tak ve stresu a nebylo tu nic, pro co bych mohla dál žít. Jedině Niall mě dokázal vytáhnout z téhle obří bubliny plné strachu a stresu, abych neupadla zase do své podoby, kdy mi bylo všechno jedno.
„Takže Summer a Dani s vámi bydlí?" zeptala jsem se a snažila se tak zařadit do konverzace, abych unikla všem mým stresujícím myšlenkám.
„Summer jo," odpověděl Niall a položil vidličku s nožem vedle sebe, protože dojedl. „Přestěhovala se asi před šesti měsíci. Liam s Dani by chtěli taky, ale oba dva mají málo času." Niall se rychle naklonil blíž ke mně a trochu ztišil svůj hlas. „Jen tak mezi námi, Summer byla trochu..." začal, přesunul své obočí dohromady a snažil se najít to správné slovo, „přísná," zamumlal najednou a očima přejel k holce, která seděla vedle Louise.
„Mně se zdála docela upovídaná, když byla se mnou," přemýšlela jsem a nervózně se kousala zevnitř do tváře.
„Jo, ona je upovídaná, když mluví o sobě," protočil očima Niall, „ale jakmile se nemluví o ní, tak je radši zticha."
„Takže ty ji moc rád nemáš?"
Na Niallových tvářích se objevila červeň a nevinně se ušklíbl. „Řekla mi, že jím jako prase a snažila se mi sebrat jídlo. Už od začátku jsme nebyli moc kámoši."
ČTEŠ
Raspberry Tea & Niall Horan [CZ]
FanfictionPřiznejme si to; jsem troska. Líná troska. Ve všem jsem pohořela, bez ohledu na to, jestli to byla maličkost, nebo důležitá věc, tentokrát to bylo v mém vzdělání. Je tu něco, co by vše mohlo zlepšit a odvést mě alespoň na chvíli od všech těch staros...