Raspberry Tea & Niall Horan [CZ]

| 27: To není tvá starost |

♦ 27: To není tvá starost ♦

Milý... bože, jak já vždycky neměla ráda, když někdo napsal deníčku, stejně si to ten deník nepřečte.

Milý kdokoliv to právě čteš,

Myslím, že je na čase si v hlavě vše urovnat. Všechny události, co se za posledních pár dní staly, byly až tak rušné, že si myslím, že mi každou chvíli bouchne hlava kvůli nadměrnému přemýšlení. A tak jsem si na cestě zpět z Irska vzala deník a budu do něj psát.

Hlavní událost, které se musím zbavit, je odchod Summer. Fakt číslo jedna: Nikdo neví proč, a hrozně bych se chtěla zeptat Louise, jaký na to má názor on, ale na to nemám kuráž. Dokonce od té doby, co jsme přijeli, se Niall schovává v pokoji. Doufám, že je v pořádku.

Fakt číslo dva: Niall teď ví, že ho miluju. Pořád nějak nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale vzhledem k tomu, že spolu momentálně ani nemluvíme, tak na tom asi nezáleží.

Fakt číslo tři: Konečně mám práci. Nevím, co to znamená pro mou budoucnost, pořád nemám dostatek peněz na to, abych se odstěhovala, ale budou mě vůbec v té práci pořád chtít poté, co jsem způsobila tolik problémů?

A poslední fakt: Blíží se Vánoce a já pořád nemám všechny dárky, protože nemám ani dostatek peněz. Jen doufám, že mi to dnes v práci půjde a dostanu výplatu. Charlie totiž rozhodl, že budu dostávat zaplaceno pokaždé ke konci týdne, protože mi ještě nebylo osmnáct. A protože je víkend, tak bych aspoň trochu peněz dostat mohla. Hlavně potřebuju vymyslet dárek pro Louise.

Povídání si s knihou mi přijde divné, pokud mám být upřímná.

Zabouchla jsem deník, lehla si zpět pohodlně do postele a úlevou vydechla. Cítila jsem se o hodně lépe, když jsem si vylila city do deníčku. Ano, vyhýbala jsem se Niallovi od té doby, co jsme přijeli domů, ale i on mně, ale divíte se mi? Byl úplně stejný jako Summer, předstíral, že je všechno v pořádku, zatímco oba dva lhali. A já si opravdu myslela, že mu na mně záleží. A přitom po celou dobu... to nic neznamenalo. Jenna byla pryč, Summer utekla a nechala nás zmatené.

Niall se o mě 'zajímal' jen protože mu Summer řekla, že ho miluji. Myslím, že v tu dobu, co mu to Summer řekla, to tak úplně pravda nebyla, ale i kdyby byla, Summer neměla žádné právo mu to říct. A co víc, Niall ji ještě poslechl a předstíral, že pro něj něco znamenám. Což mi ještě víc dodalo pocit, že jsem bezcenná. Dani si z nějakého důvodu myslela, že miluji Harryho (hádám, že jí to řekla Summer), ale to nikdy nebyla pravda, vždy jsem milovala jen Nialla. Ale pak jsem si uvědomila, že on to necítí stejně.

Vzala jsem malou knížečku a schovala to někde do skříně, aby to nikdo nemohl číst.

Najednou se ozvalo dvakrát hlasité zabouchání na dveře. Někdo na ně bušil až tak, že jsem se lekla. A jak jsem sebou leknutím cukla, pustila jsem deníček z rukou a ten spadl až někam dozadu za skříň, odkud už vytáhnout určitě nešel. 

„Sakra," zanaříkala jsem zrovna, když Dani otevřela dveře a vešla dovnitř.

Pobaveně se na mě usmála a podivně se na mě přitom dívala, protože jsem jen tak nehybně stála u skříně a snažila se nevypadat podezřele.

„Dobré ráno," řekla a stále na mě zmateně koukala.

Zašklebila jsem se. „Potřebuješ něco?"

Dlouze a tvrdě se na mě dívala, díky čemuž jsem si připadala, jako kdybych byla velikostně podobná mravenci. Co jsem si měla zapamatovat teď, ale nepamatuji? Moje otázka byla okamžitě zodpovězena, když dovnitř vešel i Liam, který nesl obrovskou hromadu krabic.