| 6: Kluzké ponožky |

408 31 0
                                    

♦ 6: Kluzké ponožky ♦

„Jak se proboha dostanu ze všech těch problémů?" zafňukala jsem a nervózně si pohrávala s prsty.

„Dobrá otázka," řekl Niall a znovu si začal kousat do rtu. Bez varování kráčel ke dveřím, znovu je odemkl a vstoupil na bohatě barevnou chodbu před pokojem.

Beznadějně jsem si kroutila zápěstím, posadila se na židli a nevěděla, co dělat. Nemohla jsem uvěřit vlastním uším, když Jenna řekla, že máma je na cestě. Nemohla jen žertovat? Nebo opravdu veškeré naše štěstí vymizelo?

Jenna slezla z vysoké židle a začala zkoumat místnost, což bylo něco, po čem jsem toužila taky, ale na to jsem byla moc slušně vychovaná, abych tu prohledávala Niallův pokoj.

Pokoj byl zařízený perfektně. Postel byla opravdu luxusní a upoutala Jenninu pozornost, nejspíš chtěla vyzkoušet, jak je pohodlná. Jinými slovy - vylezla na postel a začala po ní běhat a poskakovat.

„Jenno!" bědovala jsem, vstala ze židle a přiběhla k ní, abych ji zastavila. „Nech toho!"

„Je to sranda!"

Vážně? Proč vždycky všichni všechno berou jako zábavu a já ne?

„Jenno, okamžitě slez dolů!" zasyčela jsem a chytla ji za ruku.

„Ne!"

„Slez dolů než-"

Zatáhla jsem ji za ruku trochu více, než bylo potřeba a Jenna spadla na zem, jak jinak s sebou dolů stáhla noční stolek, ten naštěstí přežil.

To samé ale nemůžu říct o skleněné váze, která byla položená na tom stolku.

„Co se děje?" vydechl Niall, jakmile přiběhl do pokoje a stál tváří v tvář s rozbitou vázou a dvěma stydlivými holkami.

Louis, který ho následoval, nic neřekl a raději stál vzadu u dveří. Nejradši bych vykopala díru a samým studem se tam pohřbila zaživa. Niall toho pro nás tolik udělal a my mu to takhle ztěžujeme. Byla jsem zkrátka úžasná kamarádka.

„Cassiina chyba!" vykřikla rychle Jenna a přitom na mě ukazovala prstem, když jsem si sedala na zem, kde jsou střepy. Štípaly mě oči, které byly plné slz od ponížení. Niall prostě jen stál, jako by si třídil myšlenky. Vidět jen jeho ohromený výraz mi akorát dokazovalo, že jsem udělala chybu.

Niallův výraz v obličeji pomalu změkl, když uviděl můj provinilý pohled. „Není to ničí chyba." Laskavě mi nabídl ruku, aby mi pomohl vstát, což mě opravdu překvapilo. Proč není naštvaný? Kdyby tohle někdo udělal u mě v domě, tak po něm chci minimálně zaplatit škodu. Vděčně jsem natáhla ruku a chytila se té jeho.

Možná jsem jen přeháněla, protože je to jedna z největších celebrit, ale jen jeden dotek mě vrátil zpět k rozumu. To, že jsem byla ve stejném pokoji s takovými celebritami, mi stále nejde do hlavy, až mě z toho ta hlava bolela. Držela jsem ruku Nialla Horana. Zní to divně? Nechovám se jako nějaká bláznivá fanynka? Bezpochybně.

Když jsem se prohrabávala ve všech mých myšlenkách, vyrušily mě blížící se kroky, které byly slyšet i přes fňukání mé malé sestry, když jí Niall pomáhal stoupnout si.

Louis zamrznutý a nejspíš ponořený do svých myšlenek si toho všiml taky a v jeho očích se objevil strach. Bez jediného slova popadl mou ruku a zatáhl mě do koupelny, kde po nás následně zavřel dveře. Po tom, co rychle dveře zamkl, si dal prsty na pusu a naznačoval, abych byla zticha. To mi nemusel říkat dvakrát, protože kroky už byly slyšet přímo ve vedlejší místnosti.

Raspberry Tea & Niall Horan [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat