Raspberry Tea & Niall Horan [CZ]

| 28: Veselé Vánoce |

♦ 28: Veselé Vánoce ♦

Ulice jinak rušného Londýna byly momentálně naprosto tiché. Všichni šli nejspíš spát, aby byli vyspalí na zítřejší den. Byl Štědrý večer a sníh na zemi byl ještě hlubší než předtím. Všude bylo ticho a klid. Na naši zahradu se snesly sovy, které v této poklidné noci nic nerušilo.

V domu One Direction to byl úplně jiný příběh. Pro začátek to byly třeba Louisovy narozeniny, a protože jeho oslava se nakonec nekonala, rozhodl si užít zábavy tak moc, jak to bylo možné. Dekorace na párty zdobily každý roh a neotevřené narozeninové dárky ležely opuštěné na straně. Dokonce jsme hráli i počítačové hry.

Bylo to Louis proti mně ve hře Warcraft, netuším kolikátá řada. Všechny vypadaly stejně, ale ovládání bylo pokaždé jiné, a tak jsem nakonec jen mačkala náhodné tlačítka a doufala, že to bude fungovat. Nakonec jsem dostala podporu, Harry a Liam se překřikovali v radách, co mám udělat teď a kam mám jít teď. Zayn šeptal Louisovi do ucha své rady, které fungovaly pokaždé.

Z ničeho nic moje obrazovka zčervenala a následně zčernala, protože má postava ve hře spadla na zem. Zemřela jsem. Znovu.

„Headshot!" vykřikl Louis a radoval se z výhry.

„Teď já!" zakřičel Harry a vyhnal mě z mého místa, zatímco Zayn udělal to samé a vyhodil Louise.

Nechala jsem kluky být... kluky a šla si ze stolu vzít nějakou svačinku.

Od dramatu s Niallem už ubylo pár týdnů, a asi osm dní od toho, co jsme se s Niallem zase stali kamarádi. I když jsme se na tom shodli, nebyli jsme žádní nejlepší kámoši. Chtěla jsem vědět, co se stalo tu noc se Summer, a nehodlala jsem se vzdát, dokud jsem to nezjistila.

I když jsme se poslední dobou s Niallem nebavili, pořád jsem si dávala hrozně moc záležet na dárku pro něj. Poté, co jsem proslídila snad všechny obchody přeplněné lidmi, kteří jako já stále neměli dárky, jsem mu koupila tričko se srdíčkovitým nápisem 'Irish Idiot'.

A protože mi to připadalo moc obyčejné a potřebovala jsem k tomu ještě něco přidat, rozhodla jsem se mu u nás v restauraci napéct cupcakes se všemožnými ingrediencemi, a pak je ozdobila vtipy, které jsme chápali jen my dva. Na svůj upečený výtvor jsem byla docela hrdá, vypadalo to skoro až profesionálně a opravdu chutně.

Stále jsem nezapomněla, co se stalo, a stále mi šíleně chyběla Jenna, ale někdy se musíme posunout dál. Louisovi se okamžitě zvedla nálada, když si vzpomněl, že ještě před Novým rokem odlétáme pryč na tour po Austrálii, a začal se radovat, že by tam mohl najít Summer a získat ji zpátky.

A mé pocity k Niallovi den ode dne rostly a já si upřímně myslela, že se z toho už zblázním. Ale musela jsem počkat.

A taky to vypadalo, že mi má mamka odpustila, protože přišla do restaurace celá od slz a začala mi dlouze opakovat, jako moc sobecká a hrubá byla. Celá šťastná jsem jí odpustila, hlavně protože jsem věděla, že se změnila a vše to myslela vážně, a taky protože se na nás každý koukal a přišlo mi zlé ji odmítnout.

I když chtěla, abych se nastěhovala zpět k nim, nemohla jsem. Opustit kluky a Dani po tom, co pro mě vše udělali, a vrátit se na místo, kde jsem vyrůstala s Jennou, by na mě bylo moc. Namísto toho jsem si zašla do domu pro všechny své věci a tentokrát se ke klukům nastěhovala už napevno. Při stěhování mi nechtěla pomoct Dani a řekla mi, ať to beru jako odplatu.

Zrovna, když Zayn hodně těsně porazil Harryho ve hře, jsem se nenápadně vytratila ven, tam, kde stál Niall. Stál zády ke mně a koukal na zasněženou krajinu osvětlenou světlem z domu, ale zároveň zatemněnou od modré noční oblohy.