Please, love me brother (Yaoi)

9

Minho

Ráno mě probudil Sukiho budík, který měl nastavený na mobilu. Což mě opět přivedlo do reality. Zdál se mi nádherný sen....

Vše bylo stejné. Suki přišel a brečel. Utěšoval jsem ho. Líbali jsme se. Vešla matka sedla si k nám a oba nás objala.

Bohužel tak to nebylo. Mrzelo mě to. Takhle jsem si to představoval a né, že hned matka Sukiho vyhodí z domu.
Měl jsem co dělat abych se opět nerozbrečel.

Vstal jsem a došel k Sukiho tašce. Vytáhl mobil a budík vypnul. Sešel jsem dolů do přízemí kde už na mě čekala matka. Podala mi svačinu a s úsměvem mě pozdravila: ,,Ahoj." Jak se na mě může ještě podívat?! Po tom co nám udělala!?
,,Nazdar." Zamručel jsem a vypadl z domu do školy.

Suki

Probudil jsem se na kost promrzlý. Špuntík mi stále ležel u hrudi a hladově se na mě koukal. Zakručelo mi v břiše. ,,Jsme na tom stejně." u
Usmál jsem se. Pes vylezl z krabice a já se hrabal za ním.

Stařík už seděl u ohníčku a něco na něm připravoval. Radši nechci vědět co.
,,Dobré ráno." Pozdravil jsem ho.
,,Dobré." Usmál se. Posadil jsem se na ten samý špalek, na kterém jsem seděl včera večer. Natáhl jsem ruce k ohni, abych se aspoň trochu ohřál.

,,Je ti zima co?" Podíval se na mě Stařík. Přikývl jsem.
,,Až se najíme půjdeme ti něco najít. Dobře?"
,,Tak jo." Souhlasil jsem a všichni jsme se dali do jídla.

Minho

Na pohodu jsem nakráčel do třídy a sedl si na své místo. Přihnali se ke mně dva moji kamarádi. Zack a Joey. Zack měl delší blonďaté vlasy po lopatky na zádech. Obličej mu zdobily zelené oči. Joey byl o něco vyšší než Zack a měl krátké hnědé vlasy. Oči měl taktéž hnědé. Podle holek byli tihle dva kluci nejhezčí ze třídy a taky premianti. Já se taky neučil nejhůř. Z matiky a fyziky jsem nedostal ještě nikdy dvojku. Na těhle dvou předmětech mi opravdu záleží.

,,Čus." Pozdravili mě kluci.
,,Čau, potřeboval bych s něčím helpnout." Začal jsem.
,,S čím?" Ptal se zvědavě Joey.
,,Zmlátit někoho?" Zeptal se nadšeně Zack. On byl vždycky ten rváč. A očividně ho to i bavilo.

,,K tvému štěstí, ano." Řekl jsem a zlomyslně se usmál.
,,Yes!" Zack se začal radovat.
,,Kdo je náš cíl?" Zeptal se Joey.
,,Týpek jménem Wonhyuk." Odpověděl jsem a začal ve mně vřít vztek za to co udělal mému zlatíčku, Sukimu.

,,Z jaký třídy je?" Pokračoval v otázkách Joey.
,,Je to prvák" Řekl jsem s naprostým klidem v hlase.
,,Ale my jsme třeťáci. To chceš zmlátit prváka?" Zeptal se zmateně Zack.
,,Sorry, ale jo." Řekl jsem a Zack pokrčil rameny.
,,Kdy to plánuješ?" Zeptal se Joey.
,,Dneska máme volnou hodinu mezi odpoledkou." Oznámil jsem.
,,To se nebojíš, že si toho učitele všimnou? Že přijde na odpoledku zlmácený?" ptal se Joey.
,,O to se neboj." Uklidnil jsem ho. ,,Potřebuju o něm zjistit kam mezi odpoledkou půjde." Podíval jsem se má oba mé spolužáky a první kdo odpověděl byl Joey: ,,Do velké přestávky to budeš vědět."

Má své výhody mít za kamarády kluky kterým holky řeknou všechno.

Suki

Po jídle jsme opravdu šli hledat nějaké oblečení pro mě. Stařík mi ukázal nejlepší místa kde by se mohlo něco najít.

Cestou jsme potkali pár Staříkových kamarádů, kteří nebyli tak hodní jako on. Stále si něco mumlali a pozorovali mě. Co proti mě mají?

Asi o dvě hodiny později jsme měl už na sobě mikinu a lehkou bundu.
,,Tak co je ti líp?" Zeptal se mě Stařík.
,,Jo je děkuju." Usmál jsem na něj.
,,To je dobře." Úsměv mi oplatil. Šli jsme pomalu dál. Dokud někdo za námi nepromluvil: ,,To, že si přivedeš nějakýho fracka ti neberu, ale to, že ho vezmeš na naše hledací místa už je dost. Měl jsi se zeptat!" Poslední větu zakřičel a praštil Staříka do zad a on upadl na zem.
,,Uteč." Řekl
,,Ale..." Chtěl jsem něčí namítnout, ale to už se kolem něho nashromáždilo asi pět lidí. I přede mě se postavili dva.

,,Běž!" zaslechl jsem naposledy. Otočil jsem se a dal se na zběsilí úprk. Ti dva vyrazili za mnou.