Please, love me brother (Yaoi)

18

Minho

Vyrazil jsem na nákup, jelikož doma nic nebylo. Po cestě jsem přemýšlel co se Joeymu stalo. Měl nějakou blbou náladu. To se u něj moc nestává. Většinou je to ten člověk v partě co má dobrou náladu a vyřeší snad všechno.

Vešel jsem do supermarketu a začal mezi regály hledat potřebné věci co doma nebyly. Mezi nimi bylo pečivo, ovoce, zelenina a jeden losos, kterého jsem zamýšlel udělat k obědu. Všechno jsem poctivě zaplatil a vyrazil ven.

Před obchodem jsem ještě nakoukl do tašky jestli mám všechno. Měl jsem vše co jsem potřeboval.

Když jsem se chtěl vydat na cestu domů zavadil pohledem jsem o policejní auto, o které se opírali dva poldové. Opravdu jsem nepotřeboval aby mě chytili a předali matce.

Asi na někoho čekali a tak si mě nevšimli. Chtěl jsem rychle proklouznout pryč, ale do někoho jsem vrazil a upadl. Věci se rozsypaly po chodníku.

Vzhlédl jsem abych se mohl nešťastníkovi omluvit. Když jsem zjistil kdo je to tak jsem na omluvu úplně zapomněl. Přede mnou stáli dva policajti a měřili si mě pohledem.

,,To je ten..." Začal jeden, ale to už jsem se zvedl a dal se na zběsilý útěk. Ti dva se vydali okamžitě zamnou a pak se k nim přidali i ti kteří se opírali o auto. Ale ti sedli do auta.

Rozběhl jsem se jiným směrem než byl Joeyho dům, jelikož jsem ho nechtěl do toho namočit.

Běžel jsem stále rovně, ale oni mi byli stále v patách tak jsem si myslel, že bych je mohl setřást prudkou zatáčkou do nějaké uličky. Jakmile se mi naskytla příležitost, okamžitě jsem ji využil a zahnul. Bohužel jsem netušil, že budu mít smůlu a zrovna někdo půjde a já zrovna do něj narazím a zrovna ho srazím k zemi. Přistál jsem na něm. Vlastně na ní.

Ležel jsem na černovlásce v mém věku a začal se horlivě omlouvat: ,,Omlouvám se. Moc se omlouvám." Chtěl jsem se zvednou, ale to už mě jeden z policistů chytl za mikinu a zvedl na nohy druhý mě vzal za zápěstí abych mu neutekl. Štěstí, že mi nenandal pouta. To už bych si připadal jak nějaký zločinec.

,,Jste v pořádku slečno?" Zeptal se ten kdo mě za mikinu vytáhl na nohy.
,,Ano, jsem. Děkuji." Řekla a zvedla se.
,,Nechcete někam odvézt?" Ty vole on ji snad balí nebo co?!
,,Né, to je v pořádku mám to už jenom kousek." Usmála se a ukázala přes ulici.
,,Tak dobře" zakončil rozhovor polda a oba mě nacpali do nedaleko přistaveného auta.

Joey

Po nějaké době co Zack odešel jsem vyrazil z kuchyně do postele. Padl na mě okamžitě spánek a do pěti minut jsem byl tuhej.

Probudil mě až Sukiho hlásek: ,,Hej, Joey, nevíš kde je Minho" zašeptal.
Otočil jsem se na bok tak abych na něj viděl.
,,Šel nakoupit." Řekl jsem normálním hlasem.
,,A nevíš v kolik šel?" Ptal se Suki starostlivě dál. Bylo roztomilé jak se o sebe báli. Taky bych si přál, aby to tak mezi mnou Zackem bylo.
,,Ráno." Odpověděl jsem.
,,Aha." Suki se tvářil vyděšeně.
,,Co se děje?" Nechápal jsem.
,,Jsou dvě hodiny odpoledne." Řekl a v polovině se mu zlomil hlas.
,,Neboj se určitě je v pořádku." Stáhl jsem ho k sobě do objetí.
,,Nevadí ti to?" Zeptal jsem se. Přeci jen by mu to mohlo ode mě být nepříjemné.
,,Co?" Nechápal.
,,Nevadí ti to, že tě objímám?" Ptal jsem se a trochu se červenal. Chtěl jsem, moc jsem chtěl a moc jsem si přál abych mohl takhle obejmout Zacka.
,,Proč by mělo?" Usmíval se.
,,Já nevím třeba proto, že máš přítele?" Bože, jak já bych moc chtěl mít přítele.
,,To je v pohodě." Opětoval mi objetí.

Chvíli jsme tam je tak seděli dokud jsem neslyšel Sukiho, tichý pláč.
,,Šššššš, určitě je v pořádku." Utěšoval jsem ho.
,,Ale, *vzlyk* co když n-ne." Podíval se na mě uslzenýma očima.
,,Určitě je. Zack už se vrátil?" Ptal jsem se.
,,Ne." Suki si otřel slzy. Trochu jsem byl překvapený.
,,Dobře,...víš co? Já mu napíšu jestli Minha neviděl jo?" Navrhl jsem. Suki přikývl sedl si vedle mě.

Vzal jsem z nočního stolku mobil a začal psát Zackovi SMSku.

Ahoj, Zacku neviděl, nebo nepotkal jsi někde Minha?

Když Zack pět minut neodepisoval zaptal jsem se Sukiho: ,,Víš co je to anime?"
,,J-jo."
,,Než Zack odepíše mohli bychom se na nějaké podívat." Usmál jsem se.
Přikývl a usmál se.
,,Chceš nějaké vybrat, nebo mám já?"
,,Klidně ty." Odpověděl ještě trochu rozklepaně.
,,Nemáš hlad? Určitě si nic od rána nejedl." Jakoby jeho žaludek měl uši a už se ozval.
,,Tak já udělám něco k jídlu a můžeme se jít koukat jo?"
,,Tak jo." Usmál se a přikývl.

Rychle jsem udělala těstovinový salát a sedl k Sukimu do postele. Podal mu porci a zapnul na mobilu moje nejoblíbenější anime No. 6

Viděli jsme snad už půlku a Zack konečně odepsal.

Čus, jsem s Amber venku takže jsem nějak nevnímal mobil. Amber prý srazil kluk který byl podobný Minhovi. Prej ho odvezli poldové. Nevím jestli přijdu domů, ale spíš mě nečekejte. Zůstanu radši u Amber aby jsi nemusel snášet mojí ignoraci.

Sukimu se vlily do očí slzy a po pár vteřinách se rozbrečel. Padl mi kolem krku a vzlykal.

I mě začaly štípat slzy. Nejen z toho že Minha chytili a nejspíš ho vrátí k matce, ale i z toho co psal Zack.

Jsem tu s novou kapitolou sice trochu pozdě, ale to snad nevadí. Řekla bych, že je i na vaše přání delší.

Jo, a určitě se na to anime podívejte, je fakt mega boží :D

Máme s kamarádkou ještě jeden profil kde máme dopsanou taky jednu Yaoi knížku na ship AltMal jménem More than friends Pokud se vám bude chtít určitě se koukněte. :)

Jinak vote a koment potěší :)