Please, love me brother (Yaoi)

15

Suki

V pokoji jsem si sedl na postel a snažil se uklidnit. Nešlo to. I přes dvě stěny byl slyšet křik kluků jak se hádali. Abych pravdu řekl namám tušení co budeme dělat teď.

Nakonec jsem si na postel lehl a pustil si do sluchátek písničky z bratrova mobilu, protože já svůj měl stále u matky, abych kluky neslyšel. Nemusel jsem na něj takhle vyjet. Jen mě bránil. Bránil i když jsem se ho o to neprosil. Možná by nebylo k zahození aspoň Wonhyukovi zavolat. Ale co bych mu asi tak řekl? Ne to nemá smysl. Přemýšlel jsem.

Najednou hluk hlasů utichl a místo toho se ozval vzlykot. Zajímalo by mě kdo to brečí. Zvědavost mi nedala a já vstal z postele, odložil mobil se sluchátka na stolek a vyšel z pokoje podívat se do obýváku.

Tiše jsem vstoupil a uviděl jak Zack vzlyká Joeymu na rameni. Minho koukal do země.

První kdo si mě všiml byl Joey. Poplácal vedle sebe dlaní ve znamení, abych se vedle něj posadil. Neváhal jsem šel k němu. Posadil jsem se a Joey pokynul hlavou směrem k Minhovi, abych mu něco řekl. Zavrtěl jsem hlavou. Na to budeme mít čas později.

Najedou se ozval zvuk telefonu. Zack okamžitě šmátl do kapsi a podíval se kdo mu volá. ,,Máma" špitl. Vstal, utřel si slzy do rukávu a trochu se uklidnil. Pak to vzal.

,,Ahoj mami." Řekl klidně. Z mobilu se ozval strašný jekot a nadávky. Zackovi se zase začaly objevovat slzy v očích. Joey už vstával aby ho aspoň mohl chytil kdyby začal padat, protože se sotva držel na nohách jak se třásl. Zack ho ale mávnutí ruky opět posadil na pohovku, že bude v pohodě.

Když se jeho matka na něj dostatečně vyřvala řekla něco co Zacka rozbrečelo úplně. ,,Mami já-já t-ti to vy-vysvětlím." Matka opět na něj něco zakřičela a típla hovor.

Zack se zapotácel a už padal, ale Joey ho stačil zachytit a posadit k sobě na klín.

,,Co se stalo?" Zeptal se konejšivě Joey.
,,Ona-ona..." Zack se nedokázal vyjádřit.
Joey ho začal hladit po vlasech. Zack mu zabořil hlavu do trička.
,,Ona mě vyhodila z domu." Zavzlykal Zack.

Joey si ho vytáhl tak, aby měl jeho hlavu na rameni a začal ho hladit po zádech. ,,To bude dobrý. Můžeš zůstat tady." Zašeptal.

Zack zvedl hlavu. ,,Vážně?" Zeptal se a Joey mu začal utírat slzy. ,,To víš že jo."
Chvíli ho Joey ještě hladil a pak řekl: ,,To chce panáka." Pak Zacka položil na gauč a odešel.

Večer ...asi v 18:43

Seděli jsme všichni v obýváku Zack měl položenou hlavu na Joeyho rameni a ještě se vzpamatovával z toho co se stalo odpoledne. Minho za celou dobu nepromluvil. Možná už byl čas na to omluvit se mu.

,,Ehm.. Minho?" Zvedl pohled ke mně.
,,Chtěl bych se ti omluvit za to jak jsem na tebe vyjel." Sklopil jsem zrak. Minho se usmál. ,,Nemáš se za co omlouvat. To já bych se měl omluvit."

Vstal jsem a šel ho obejmout. Okamžitě mi objetí opětoval. Když jsme se pustili sedl jsem si mu na klín a Joey pustil televizi kde zrovna dávali zprávy. Chtěl to přepnout, ale všichni jsme zůstali civět na reportáž.

,,Před pár hodinami nahlásila v Brooklynu mladá žena pohřešovaní svého šestnáctiletého syna. Má černé vlasy, je střední postavy. Nosí piercing a náušnici. Chlapec měl jít po škole domů, ale domů nedorazil. Jaké koliv záznamy okamžitě hlaste na policii."

,,Co to kurva...."

Opět se vám chci omluvit že je kapitola takhle krátká, ale ikdyž jsem včerejšek prospala dneska jsem byla také docela unavená :'D já vím jsem straně líná :D

Také, lidi vy jste neskuteční! Než jsem odjela bylo tu tak 600 reads a teď je taky skoro 800! Chci vám za to moc poděkovat! Opravdu moc!

Jinak vote a koment potěší :)