Please, love me brother (Yaoi)

16

Minho

Co to ta kráva provedla?!! Co si kurva myslí! Že se jí teď vrhnu kolem krku?!! Nebo co?! Byl jsem naštvaný. Přímo jsem zuřil!

Vymrštil jsem na nohy a začal sypat jednu nadávkou za druhou. Nakonec jsem to nevydržel a praštil pěstí do zdi. Bohužel jsem bouchnul do stěny kde visel obrázek, který spadl a prasklo na něm sklo.

Sesunul jsem se po stěně na zem a rozbrečel se jak bolestí tak lítostí toho co jsem udělal.

Suki ke mně okamžitě přiběhl a položil si mojí hlavu do náruče.
,,Pro-Proč to u-udělala?" Ptal jsem se mezi vzlyky.

Joey mezitím doběhl pro smetáček a začal uklízet sklo. Smetl všechno na lopatku a zvedl se ze země. Chytl jsem ho za rukáv a on se ke mně otočil.

,,P-promiň." Zavzlykal jsem.
,,To je v pohodě. Bylo toho na tebe moc." Usmál se Joey.
,,Dě-děkuji." Zašeptal jsem.
,,Teď by jsi si měl jít lehnout a vyspat se z toho." Usmál se opět a pohladil mě.
Nezmohl jsem se na nic víc než na přikývnutí. Suki mi pomohl vstát a doprovodil mě do ložnice kde mě uložil.

Chtěl odejít, ale chytl jsem ho za tričko. No, né že by mě to chytání za tričko nebavilo. Pohlédl na mě a usmál se.

,,Nechceš,...nemohl by jsi...nechtěl." Nedokázal jsem se vyjádřit a hledal správná slova.

,,Rád tu s tebou zůstanu." Doplnil mě a usmál se. Vlezl si ke mně pod deku a přitulil se.

Joey

Uklidil jsem rozbité sklo do koše a obrázek nechal na stolku vedle gauče. Až se budu nudit opravím to. Snad.

Podíval jsem se na Zacka sedícího na pohovce a civěl do blba. Tiskl se nohy k tělu a vypadal smutně. Bylo mi ho líto. Opravu líto.

,,Asi bych ti měl vymyslet kde budeš spát, viď?" Nadhodil jsem a podrbal se na zátylku. Jen přikývl.
,,Kde by jsi tak chtěl spát?" Zeptal jsem se. Pokrčil rameny.
,,Tak hele co se děje?" Musel jsem se zeptat, protože do teď se tak nechoval. Ale, vypadal normálně.
,,C-Co jsi říkal?" Ptal se a podíval se na mě s úsměvem. Když se usmíval byl ještě hezčí než před tím. Ano, přiznávám líbí se mi.

,,Děje se něco?" Nechápal jsem.
,,Ále,...psala mi naše, teď už bývalá spolužačka, Amber. Pamatuješ si na ní? Delší černé vlasy...říká ti to něco?" Básnil o ní jak o svatém obrázku.
,,No, vím o kom mluvíš." Řekl jsem neklidně.

,,Abych pravdu řekl, líbí se mi."

Ano, opět krátká kapitola a včera nebyla. Ale jsem úplně bez nápadů. Do komentářů mi napište jestli chcete abych vydávala obden kapitolu nebo abych si dala pár dní pauzu než mě napadnou nové nápady.

Chci vám moc poděkovat za 💬 a ⭐.
Doufám, že vám nevadí, že jsem pozměnila typ změny pohledů. Přišlo mi, že tamto splívá s ostatním textem.

Jinak vote a koment potěší :)