Please, love me brother (Yaoi)

20

Joey

Po tom co se mi Suki vybrečel na rameno usnul únavou. Opatrně jsem vstal abych ho nevzbudil a přikryl ho.

Odešel jsem do kuchyně si udělat kakao. Na ten těstovinový salát to bude pěkná sračka.

Vzal jsem si hrnek do obýváku a uvažoval co budu dělat. Bez Zacka je tu strašná nuda. Tak jsem jen tak koukal do zdi.

Nakonec jsem si pustil odpolední zprávy jelikož jsem nudou umíral. Zrovna běžela reportáž o klukovi co se podřezal....moment!

,,Matka nedávno pohřešovaného chlapce před půl hodinou zavolala policii, protože se její syn zamkl v koupelně a odmítal vylézt. Policisté museli dveře vypáčit. Naskytl se jim hrozný pohled na podřezaného chlapce. Více v reportáži."

V televizi začali ukazovat záběry jak poldové páčí dveře. Pak jak nešli Minha, doufám, že není mrtví, ležícího na zemi s louží krve pod rukou.

Opřel jsem se lokty o kolena a chytl se za pusu. Spustily se mi slzy. Co to ten kretén udělal?! Chce snad Sukiho přivést do depresí?!

,,Nakonec chlapce odvezli do nemocnice kde bojuje o život." Zakončila reportérka reportáž.

Najednou se ozvala rána jako když něco dopadne na zem. Vyskočil jsem z gauče jak jsem se lekl.

Naskytl se mi pohled na Sukiho ležícího na zemi. Úplně se klepal. Rychle jsem k němu doběhl a pomohl mu se posadit. Poté jsem ho vzal do náruče a položil ho na gauč na kterém jsem seděl ještě před chvílí.

Zaběhl jsem do kuchyně a udělal mu vodu. Když jsem se vrátil přiložil jsem mu sklenici ke rtům. Hltavě vodu vypil. Položil jsem sklenici na stůl a sedl si k němu.

Hlavu si složil ke mně na rameno a já ho hladil ve vlasech.

,,Určitě bude v pořádku." Zašeptal jsem.
,,To nevíš! Ta-ta ženská v televizi říkala, že, že, bojuje o život!" Křičel Suki, ale stále měl opřenou hlavu o mě.

Nastala chvíle ticha...

,,Zajedeme se za ním podívat?" Ptal se vystrašeně bloňďáček.
,,Spíš zajdeme, jelikož nemám auto, ale jo zajdeme." Odpověděl jsem a v očích se mu zajiskřilo.
,,Hned teď?" Vyhrkl.
,,Teď, by nás tam nepustili." Jeho oči potemněly.
,,Ale možná zítra by jsme to mohli zkusit." Usmál jsem se povzbudivě.
,,Tak jo." Usmál se i když stále trochu smutně.

,,Nechceš to jít dokoukat?" Zeptal jsem se ho aby na to chvíli přestal myslet.
,,Hmm...tak jo." Usmál se a já vytáhl mobil a pokračovali jsme v koukání na Amine.

Po No. 6 jsme přeskočili na Kuroko no Basket u čehož jsme skončili v polovině 1. série, protože Suki již po druhé dnes usnul. Ale bylo devět hodin večer tak snad bude spát až do rána.

Tiše jsem vstal a píchnul mobil na nabíječku a šel se umýt.

Vrátil jsem se až po půl hodině a zalezl k sobě do postele. Vzal mobil do ruky a rozhodl se napsat Zackovi.

Já: Ahoj, nechtěl by jsi se už vrátit ?

Překvapilo mě, že odepsal téměř okamžitě.

Zack: Proč? Myslel jsem, že mě doma nechceš.

Já: Proč si myslíš že bych tě tu nechtěl když jsem ti to sám nabídl?

Zack: Hele, abych řekl pravdu. Mně se k tobě nechce vracet. Líbí se mi u Amber.

Bodlo mě u srdce. On se ke mně nechce vrátit? Proč? Co jsem udělal tak špatného?

Vlily se mi do očí slzy. Ne, teď nesmím brečet. Ale ono to nešlo. Slzy mi začaly stékat po tvářích a dělaly za sebou mokré cestičky.

Nesmím brečet zítra se jdeme přece podívat k Minhovi do nemocnice.

Ano, po dlouhé době zase kapitola. Zabte mě! Ale jsem neskutečně líná. :D

Jinak vote a koment potěší (^^)