Při natáčení filmů se stává hodně. Lidé se seznamují, tvoří, poznávají druhé. I z těch nejzatvrzelejších samotářů se občas vyklube přátelská duše, jež jen touží po poznání, ale najít si důvěru, je stojí mnoho.
Monserrat je mladá dívka, je...
„Ahoj!" volala Mon s úsměvem na Roba, který procházel mezi lidmi, aby se dostal ke své sestře.
„No ahoj, řeknu ti, dostat se sem mi dává vcelku zabrat," řekl hned ze startu.
„To ti věřím. Co máš v plánu?"
„Můžeme si jít zatím někam sednout do kavárny," navrhl.
„Dobře," usmála se Mon. Chvíli šli mlčky.
„Tak co?" zeptal se.
Já to věděla. „Co co?"
„No... Co?" zeptal se s uličnickým úsměvem. Mon protočila oči a zastrčila ruce hlouběji do kapes kabátu. Opravdu se mu svěřovat nechtěla, ale komu jinému?
„Nic," odsekla.
„Jak to, že nic? Vždyť..."
„Robe, není to tak jednoduché. Nejde jen tak..."
„Co? Jsi slepá, Mon? Vždyť ten chlap na tobě může oči nechat. Směješ se s ním, bavíš se s ním. Tom je v pohodě. Být na tvém místě já, nezůstal bych s ním jen u tance... Dobře, tohle znělo ode mě divně, ale ty bys měla..."
„Co bych měla? Robe, nejde mi jen o ty pitomé vzpomínky, přes to bych se dostala," kvůli němu, „Ale..."
„Jaký zas ale?!" Jeden druhému neustále skákali do řeči, typická sourozenecká hádka, občas se po nich kdosi ohlédl, ale nevěnovali cizí pozornosti tu svou.
„Nemám u něj šanci," odtušila.
„Šanci? Sakra, on s tebou tančil a celou dobu se ti díval do očí. Sama si nevěříš," řekl otráveně. Mon byla právě tou dívkou, která by bodovala u spousty mužů, kdyby jen o sobě dala trochu vědět a neschovávala se v koutech. Odvrátila pohled do země. „Nejde jen o sebevědomí, že?" Zavrtěla hlavou. „Miranda?" Přikývla. Mohl si to myslet, i v minulosti se několikrát ocitla ve stínu své kamarádky a málem to tak dopadlo i s Ramsaym. Ten ale bohužel viděl v Mon její krásu. Někdy Roba napadalo, že kdyby ten panchart dal přednost Mirandě, zasloužila by si to víc než Mon. „Dělá si na něj nároky?" zeptal se jemně.
„Asi jo, ale pohádaly jsme se kvůli němu. Nechci s ní být na jehlách kvůli chlapovi. Ona si ostatně myslí to samé."
„Jsi si jistá?" zeptal se.
„Chtěla bych," špitla.
„Měla by sis ustavit své priority," poradil jí.
„Já vím, jen... Mir znám od malička, pomohla mi, kdykoliv bylo třeba a podržela mě. Toma znám týden a..."
„Mon, pokud cítíš, že to s ním není jen tak, měla bys něco dělat." Mlčela. Nechtěla ztratit Mirandu, ačkoliv tušila, ta by se sebou takový problém neměla. Nic jí nebylo jasné, byla zmatená, jednou nohou v mezích přátelství a druhou nakročila k něčemu, co kdysi ztratila a nyní měla možnost vrátit se do starých kolejí s mužem, kterého nešlo nemít rád. Který se na ni usmíval, byl k ní upřímný, který ji připomněl, jaké to je milovat.
Celý den s Robem se už nebavili o prioritách, Mirandě či Tomovi a jen si užívali přítomnosti toho druhého. Obešli nákupy, dali si oběd v restauraci, navštívili CN tower, kde se z výšky pětiset metrů podívali na celé Toronto.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A když už se stmívalo, doprovodil Rob mladší sestru k hotelu.
„Tak pa," pousmála se Mon a objala Roba.
„Dobrou," řekl jí a objetí jí opětoval. „A zkus o tom popřemýšlet."
