Při natáčení filmů se stává hodně. Lidé se seznamují, tvoří, poznávají druhé. I z těch nejzatvrzelejších samotářů se občas vyklube přátelská duše, jež jen touží po poznání, ale najít si důvěru, je stojí mnoho.
Monserrat je mladá dívka, je...
Když se spolu vrátili, v hale hotelu se minuli s Mirandou, jež stála u recepce a cosi domlouvala.
"Předpokládám, že se i na dnešní noc odebereš do mého pokoje," usmál se Tom ve výtahu.
"Zdaliže ti to vadí, klidně se vyspím na zemi," odpověděla Mon a zazubila se. Tom na ni chvíli zíral, načež se pousmál a zavrtěl hlavou.
"Jak by mohlo," řekl a zastrčil pramen Moniných rudých vlasů za ucho.
"Ne, ale doopravdy... Nemám jít k sobě?" zeptala se.
"A tohle myslíš vážně?" podivil se a zvedl jedno obočí. Vážně se ho zeptala na toto?
"Nedívej se na mě, jako bych rozbila vázu," šeptla a uhnula pohledem, načež ji Tom zvedl tvář jedním prstem, který jí položil na bradu, a usmál se na ni.
"I kdybych měl spát za oknem, tebe bych nevyháněl. Nemohl bych a ani bych nechtěl," šeptl a líbl ji na čelo.
"Jsem ráda, že tě mám," špitla.
"Já jsem rád, že jsi se mnou."
*****
První toho večera šla do sprchy opět Mon, ale ani Tom se příliš nezdráhal a zalezl do koupelny hned po ní. Sám byl vděčný za relax pod proudem horké vody, jež tolik opěvoval zvláště po procházce zasněženým Torontem. Když už se přemluvil k opuštění koutu a usušil se, uvědomil se, že zapomněl pyžamo v pokoji. Hlavou mu krátce prolétlo deja vu z minulé noci.
Sikmund Freud by řekl, že jsem to tak chtěl... pomyslel si, i když si byl jist, že žádné postranní úmysly nemá. Nakonec koupelnu opustil s ručníkem omotanýmkolem pasu, načež spatřil Mon v jeho modrém triku a spodním prádle, jak sedí v křesle se složkami papírů v ruce a pečlivě studuje plány na další den. Zastavil se a podrobněji si ji prohlédl od hlavy až k patě. Nejspíš si ho nevšimla, nebo byla do plánů zabraná natolik, že dění kolem ní, se jí naprosto vyhýbalo. Vlasy měla volně spuštěné po ramenech, svýma krásnýma očima těkala po řádcích, rty se jí neznatelně pohybovaly. Hruď se jí s dechem pravidelně nadzvedávala. Nohy měla skrčené k sobě a překřížené v kotnících. Tom očima zkoumal její alabastrou, hebkou kůži a na okamžik se ztratil v myšlenkách, za které by se, kdyby je jen ona slyšela, měl stydět. Zamrkal, aby se myšlenek zbavil, a popošel blíž k ní.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Chodíš jak duch, proboha," polekala se ho, pak se na něj otočila a zaraženě si skousla rty, přičemž očima klouzala po jeho těle. Hned na to svůj pohled opět věnovala papírům před sebou a snažila se vyhnat obraz jeho svalů.
"Polekala ses?" pousmál se a čupl si vedle ní. Mon se na něj znovu podívala, ale tentokrát se mu podívala přímo do očí a ku svému úspěchu se jí oční kontakt udržovat dařilo.
"Trošku," připustila. "Když se do něčeho zažeru, nevnímám."
"Všiml jsem si," pousmál se. Mon obrátila oči ke stropu a usmála se... trapas. "Ale studuješ úžasně," zasmál se.
"Nech mě," zasmála se a plácla ho po rameni, načež lejstra odložila na stolek. "Kdybys mě viděl, jak jsem se připravovala na zkoušky... Asi takhle: Koukat na mě by byla ta největší nuda... dozajista horší než přestávky v divadle."
"Koukat na tebe nuda být nemůže," řekl.
"Přestaň s tím," zafňukala naoko a nahrbila se.
"Víš, co by za to jiná dala?" usmál se a chytil ji za ruku.
"No to mi je jasné, ale za chvíli mi budou muset amputovat nohy, jelikož nebudou mít přísun krve, neboť ta je nahromaděná v mém obličeji."
"Jsi ta nejzvláštnější žena, kterou jsem kdy potkal."
"Hmmm a to je... dobře?" optala se.
"To je úžasné," šeptl a už se neudržel. Naklonil se a chytil ji za bradu, pak si ji k sobě přitáhl a přivlastnil si její rty. To vše tak rychle, že z náhlé změny polohy se Mon vzpamatovat nedokázala a ztratila balanc, tudíž se jen stihla rukama opřít o jeho nahou hruď a přilepit se k němu. Tom využil situace, chytil Mon za stehna a vyšvihl si ji k sobě, ona mu omotala nohy kolem boků a prsty mu zajela do vlhkých vlasů. To už se Tom přesunul k posteli a cestou cvakl po vypínači a u postele rosvítil malou lampičku, to vše aniž by se odtrhl od jejích rtů. Jakmile Mon položil do přikrývek, přesunul své ruce k lemu jejího (jeho) trička, ujistil se, že Mon naprosto souhlasí se vším, co on dělá, a tričko jí přetáhl přes hlavu. Mon své ruce usídlila na jeho zádech, jež se napínala a uvolňovala v pravidelných intervalech. Zbavit se posledního kusu prádla a jednoho ručníku jim zabralo snad setinu sekundy.
Tom toužil zlíbat každý centimetr jejího těla, chtěl slyšet její hlas šeptající jeho jméno, chtěl poznat její steny. Rájem pro něj bylo, když se tak stalo. Mon se vypínala proti němu, svými prsty tiskla jeho ramena a občasně ho nechtěně drápla, či se nehty zaryla do jeho svalů. To ho však jen hnalo dál. Tom své rty přisál k jejímu krku a pomalu jimi putoval až ke klíční kosti, které se chvíli věnoval. Monserrat se přes všechny ty prudké výdechy a dychtivé nádechy pousmála a hlavu zaklonila o něco víc. Přec jen byla jen žena a i ona měla svá citlivá místečka, jež Tom objevoval jedno za druhým. Nebyla schopná ani racionálně přemýšlet, zeptat se jí někdo, jak se jmenuje, musel by dotyčný počkat, až skončí a ona začne teprve přemýšlet. Tomovi se plně odevzdávala a byla jistá tím, že nikomu jinému se ještě tak vášnivě nepoddala. Co do vášně si mohli vydechnout, když se od sebe odtrhli a lehli jeden vedle druhého. Mon zírala do stropu a pootevřenými rty se snažila nahnat do sebe aspoň trochu kyslíku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Mon?"
"No?" Mlčel. "Došla ti slova?" pousmála se a natočila se k němu.
"Vlastně ano," usmál se a líbl ji na tvář.
"Otevřu okno, nedá se tu dýchat," prohlásila Mon a posadila se. Z podlahy sebrala modré triko a oblékla si ho.
"Hm, to nebude tím vzduchem," zasmál se Tom a oblékl si alespoň pyžamové kalhoty. "Kde mám triko?" dotázal se, přičemž prokopával polštáře.
"Tričkem se zatěžovat nemusíš," pousmála se mile Monserrat a přešla k oknu. "Zase sněží."
"Je zima," pokrčil rameny Tom a postavil se kousek za ní. Její lopatky se dotýkaly Tomovy hrudi, neodolala a opřela si hlavu o něj. Tom se naklonil a vtiskl své rty k jejímu krku. "Miluju tě," šeptl jí do ucha.
"Miluju tě," odpověděla.
*****
Jakmile Miranda dorazila na hotel, domluvila se s recepční, ta jí zabukovala letenku ještě té noci. Neváhala a vyběhla schody, aby se mohla sbalit. Věci házela do kufru hlava nehlava, ale po pár minutách se s kufry vracela do vestibulu. S obrovským vztekem, slzami v očích vyšla z hotelu a čekala na taxi. Vytáhla si z kapsy mobil a psala sms domů, že se vrací. Z hloupého sentimentu pořídila ještě několik fotek ulic a hotelu. To ještě netušila, co se jí podařilo zachytit.
