Dcera Mafiánů ✔

3.Kapitola

,,Vstávat!" uslyšela jsem moc dobře známý hlas.

,,Drž hubu!" zařvala jsem na Antonia. Neochotně jsem vstala a doloudala se do koupelny. Opláchuju si obličej a nanáším lehký make - up. Vracím se do pokoje a jdu ke skříni. Otevírám ji a hned vím co si vezmu na sebe. Vyndavám kraťasy a bílé tílko. Dneska si s Vadimem trochu užijeme.

,,Nechci ho mít na starost!" vešla jsem do Vitovi pracovny.

,,Proč." pořád koukal do počítače

,,Pokoušel se teď se mnou vyspat! Všichni mě chtěj jenom pro zábavu." řekla jsem naštvaně.

,,Tak mu dej to, co chce, ale zároveň mu k tomu nedej šanci." odpověděl klidně.

,,Co?" zasmála jsem se.

,,Prostě využij toho, že po tobě touží," odmlčí se, ,,a teď jdi mám ještě nějakou práci." ukázal na dveře a já odešla. Využij toho, že po tobě touží. Tato slova mi pořád poletovala hlavou. Došla jsem do pokoje a sedla si na postel.

,,Ahoj. Co děláš?" přisedl si ke mně Kristian.

,,Přemýšlím." zasmála jsem se a on se mnou. Kristian vstává z postele a odchází.

,,Počkej!" zastavím ho, ,,Svažte toho rusáka." jen kývl na souhlas a odešel.

,,Calwen. Pojď sem, prosím." zavolal mě Vito. Sedí na gauči v obýváku.

,,Ano?" odpověděla jsem se strachem v hlase. Začal mluvit o něčem strašně nudným, tak jsem ho přestala poslouchat. Pak mě poslal za Vadimem. Těš se Váďo... prolítlo mi hlavou.

,,Ahoj, krasavče." zasmála jsem se a dívala se na svázaného Vadima na židli.

,,Co chceš?" prskl nepříjemně a podíval se na mě. Stoupla jsem si před něj a nechala jsem ho, ať si prohlíží moje nohy. Může na nich oči nechat.

,,Už mi povíš kde jsou ty peníze?" předkloním se, aby měl lepší výhled.

,,Ne." zamručí.

,,Hm... To není odpověď, kterou chci slyšet." Budu muset něco obětovat. Narovnávám se. Soustředivě mě sleduje. Chytám lem svého tílka a přetahuju si ho přes hlavu. Vyjeveně na mě kouká.

,,Povíš mi to?"

Neodpovídá

,,Zlato? Tak povíš mi to?"

Konečně se zpamatoval a podíval se mi do obličeje. Ale jde vidět, že mu to dává velkou práci se tam nepodívat.

,,Ne." odsekne nakonec. Okay. Tak i kraťasy. Rozepínám si zip u kraťasů a stahuju si je dolu. Stojím před ním jenom v krajkovém spodním prádle. Prohlíží si mě od hlavy až v patě. Slyším jeho zhrublí dech. Sedám si na něj obkročmo. Cítím, jak se ke mně tlačí. Musím se usmát.

,,Vím o co se sna..." nedořekl to, protože jsem spojila naše rty do polibku. Hned začal spolupracovat. Odtáhla jsem se od něj a on se jen zmateně podíval.

,,Tak co?" pořád to zkouším mile. Zavrtí hlavou na nesouhlas. Otřu se o jeho rozkrok svým.

,,A teď."

,,Ne." řekne rozhodně. Rozepínám mu kalhoty a sevřu ho v dlani, pevně ho stisknu a zavřenou pěst pomalu posouvám dolů a nahoru. Sleduju ho a on sleduje mě. Líbám ho a zjišťuju, že je dost zadýchaný. Nechávám toho a zase ho zapínám. Slízám z něho, oblíkám se a odcházím.

,,Nemůžeš mě tu takhle nechat." řekl roztouženě.

,,Můžu." otočím se a posílám mu vzdušnou pusu. Zavírám za sebou dveře.

,,Můžete ho rozvázat." přikazuju Taylorovi. Trochu mě to unavilo. A vůbec kolik je hodin? kouknu na hodiny na stěně a vidím, jak odbíjí devátá hodina. To jsem tam byla, tak dlouho? Jdu se osprchovat a spát.

Po osprchování, jsem si šla ještě do kuchyně pro něco na zub. Vzala jsem si jogurt a šla zase nahoru do pokoje. Jogurt jsem snědla a lehla do postele. Přemýšlela jsem, jak ho budu provokovat zítra. Ale pak jsem si uvědomila, že ho nebudu provokovat vůbec, protože jedeme zase na nějakou akci. Otočila jsem se ke zdi a usnula.

Je tu další díl

Snad se Vám bude líbit

A já se s Vámi loučím

Vaše ♥ Lucy Berry ♥