Dcera Mafiánů ✔

4.Kapitola

Ráno se probouzím, bez toho, aby na mě křičel ten krypl. Když se koukám na hodiny na telefonu, vidím, že je půl deváté. Vstávám a jdu do koupelny vyčistit si zuby a opláchnout obličej. Jdu se obléknout rovnou do společenského. Vracím se do koupelny nalíčit se a očesat.

Scházím schody dolů do kuchyně. Beru si jablko a Vadimovi něco ke snídani.

,,Kam jdeš, Calwen?" slyšela jsem Vitův hlas. Otočila jsem se na něj. Stál tam ve smokingu a okolo něj ostatní členové.

,,Jdu odnést Vadimovi snídani." usmála jsem se.

,,Tak si pospěš. Za chvíli odjíždíme na tu akci." řekl a upravil si kravatu. Jen jsem přikývla a šla za Vadimem.

,,Čau mám tu pro tebe snídani." usmála jsem se

,,A ty jdi předkrm nebo dezert." usmál se.

,,Asi tě zklamu, ale ani jedno." soucitně se na něho podívám.

,,Sluší ti to." pochvaluje si.

,,Děkuju," usměju se vlídně, ,,za chvíli odjíždíme na nějakou akci. Vůbec se mi tam nechce." postěžuju si.

,,Tak nejezdi a buď tu se mnou. Mohli bychom zopakovat ten včerejšek. Akorát to dokončíme." šibalsky se usmál.

,,Bohužel to nepůjde. Musím jet s nimi... Tak se tu měj." culím se na něj jako debil. On mi úsměv oplatí a já odcházím. Rychle vybíhám schody do pokoje. Jdu si pro kabelku a bleskově se vracím dolů a jdu rovnou do auta, které už čeká před domem.

,,No konečně. Si tam s ním spala, ne?" zavtipkuje Antonio. Jednu mu vrazím. Chytá se za načervenalou tvář a ublíženě na mě kouká.

,,Vy tam vzadu! Klid." varuje nás Vito.

Když přijíždíme k domu, kde se akce koná, přepínám na slušnou dámu. Čekám až Kristian až obejde auto a otevře mi dveře. Vystupuju a Kristian za mnou zavírá. Chytám ho za ruku a společně odcházíme ke dveřím domu.

,,Dobrý den, vy jste Garcíovi?" optá se mladá žena ve věku asi 20 let.

,,Ano, to jsme my." odpovídám ji a věnuju jí milý úsměv.

,,Prosím, přesuňte se na zahradu." ukazuje rukou směr. Pomalu se blížíme k velkému francouzskému oknu. Vcházíme na zahradu a první koho vidím je Sam. Přibližuju se ke Kristianovi.

,,Proč musí být Sam na každý slavnosti, kde jsem i já?" zeptám se ho.

,,Jeho otec má malé podnikání a tyhle akce jsou pro něho důležité. Sam s ním jezdí nejspíš proto, že chce sbalit nějaké zazobané slečinky." věnuje mi vřelý úsměv. Jdeme ke stolu s naším jménem a sedáme si. Za chvíli k nám přichází i Vito a Antonio a ostatní.

Po návratu domů se jdu osprchovat a jdu navštívit Vadima.

,,Ahoj," vidím, že už leží v posteli, ,,Neruším?"

,,Ne, vůbec ne." zase si mě prohlíží. Mám na sobě pyžamo, co je na něm, tak zajímavýho. Jo, tak. Ty kraťasy, jsou přece jenom trošku kratší.

,,Co potřebuješ?" zeptá se, když si k němu sednu na postel.

,,Nic, jenom se nudím. Tak jsem tě přišla navštívit." usměju se.

,,To si opravdu jediná holka v celým tomhle domě?" zeptá se trochu nechápavě.

,,Jo."

,,A to ti nechybí kámošky a tak?"

,,Em... Ani ne. Vždycky jsem byla spíš ten osamělý typ." pousměju se smutně.

,,Jak to?"

,,To neřeš. Ještě se tu rozbrečím." zažertuju. Zazubí se na mě. Lehám si vedle něho a beru od něj deku.

,,Někdy, když ležím, tak přemýšlím, jaký by to asi bylo, kdyby mě Vito neadoptoval," odmlčím se, ,, a pak samozřejmě o samých hloupostech." zasměju se a on společně se mnou.

A tak si povídáme, ležíme vedle sebe. A jak si povídáme z ničeho nic se mi chce strašně spát. Vadim mi něco vykládá o tom, jak točí na youtube a jak je to super, když vidí ty šťastný tváře svých fanoušků. Do jeho vyprávění se zaposlouchám a usínám.

Další díl je tu :3

Snad se Vám bude líbit

Vaše ♥ Lucy Berry ♥