You and I |KOREKCE|

Šestnáctá kapitola

Sebastian

Takhle zhroucený jsem seděl dobré dvě hodiny.  Zvedl jsem se. Bylo už šero, tak jsem se vydal domů. Fakt super situace. Někdo mi unese sestru, zabiju otce svého pravděpodobně už expřítele, který uteče bůhvíkam a ještě mám řídit největší mafii světa. Do čeho jsem se to nechal sakra zatáhnout?! "Pane, tady jste..." zahalekal za mnou Nobuo a nějak mě odtáhl domů. "Kam jste utíkal?" ptal se po cestě, když otevíral branku. "Za Erikem. Zapadl někam do doků..." povzdechl jsem si. Nobuo mlčel, vzal mě dovnitř a ostatní prozatím vyhodil. Sedl jsi ke mě a pozoroval mě. "Co budeme dělat?" zeptal jsem se. "Vyrazíme zítra ráno. Přiblížíme se k tomu skladu a vpadneme tam. Jsme v přesile, navíc využijeme momentu překvapení." vysvětlil mi stručně. "Fajn...půjdu si lehnout." zvedl jsem se a mlčky se odplížil do ložnice. Sundal jsem si košili, rozepnul pásek a svlékl si kalhoty. Jen takhle jsem se na posteli schoulil do klubíčka a rozbrečel se jako malá holka. Po chvíli mě můj pláč uspal.

"Pane? Pane, vstávejte!" třásl se mnou někdo dost surově. "Co se děje?" zeptal jsem se rozespale. "V noci sem doběhl nějaký vošoust a tvrdí, že je od druhé mafie. A tvrdí, že Erik s Mai nejsou v pořádku." vysvětlil mi a mě zamrazilo. Vyskočil jsem z postele, čapnul nejbližší kalhoty a seběhl dolů. Na židli tam seděl nějaký týpek, nevypadal zrovna nejlíp, ale na druhou stranu nevypadal ani že by lhal. Několik mých lidí na něj mířilo zbraněmi, jako kdyby měl každou chvíli je všechny povraždit holýma rukama. "Tak mluv." pobídl jsem ho. "Pane! Pustili mě za Vámi, abych Vám prý řekl, že se stala nehoda a Erik s Mai nejsou v  pořádku." vykládal hned. "Jaký mám důkaz, že nelžeš?" nadzvedl jsem obočí. Muž vytáhl z kapsy náhrdelník se srdíčkem, který dostala Mai od mámy. "Kdes ho vzal?!" štěkl jsem a vytrhl mu ho. "Vždyť Vám to říkám. Erik dostal epileptický záchvat a Mai je dehydratovaná. Navíc je převezli do jiného úkrytu, ale to nevím kde je." řekl v rychlosti. "Do háje..." zaklel jsem. "Co s ním pane?" zeptal se Nobuo. "Nechte ho zatím tady a dostaňte z něj podrobnosti." rozkázal jsem a šel se obléct.

Steve

Můj plán šel zatím dobře. Sebastian i ostatní mi věří. Samozřejmě jsem lhal, Erik i Mai jsou v pořádku. Cíl tohohle divadla je prostý-zmást obě strany. Tu mojí tak, že Erik i Mai skutečně hrají své úlohy a proto se s nimi musí něco dělat a tu druhou tak, že musí teď udeřit. "Tak povídej." otočil se na mě ten tlusťoch, co sem dovedl Sebastiana. "Hele, já bych Vás neměl nějak honit, ale pokud chcete oba naživu, měli byste jít na to teď, protože jinak to s oběma sekne a bude po nich veta." naklonil jsme se k němu. "Když jsi odcházel, jak byli na tom?" ptal se dál ledovým hlasem. "Erik měl pěnu u pusy a nevypadal, že by mohl přežít následujících několik hodin a Mai...ta tam jen ležela v bezvědomí." vymyslel jsem si rychle nějaké random příznaky, ale muž vypadal, že mi věří. "Pane, to není legrace, má pravdu." zastal se mě nějaký muž za mnou. "Hmm...půjdu to říct šéfovi." odešel ten tlustej. Pousmál jsem se.

Erik

Uposlechl jsem rozkazy Steva. Společně s Mai jsme sehráli na ostatní takovou komedii, že nás vytáhli z našeho vězení a donesli do jiného, kde už byli i matrace. Zpoza dveří jsem teď poslouchal rozhovor. "...co s nimi sakra budeme dělat?! Jestli zdechnou, tak nás Sebastian zabije!" ten hlas ženy jsem odněkud znal. "Já-já nevím paní! Nevíme, co jim je!" bránil se nějaký ustrašený hlas. "Paní a co kdybychom toho využili?" ozval se i hlas Steva. "Co tím myslíš?" zeptala se ta žena. "Jednoduše. Já jim řeknu, že pokud je chtějí živé, musí přijít už teď. Tím je budete míti v hrsti dřív a navíc vystrašené..." zněl dost vlezle, ale já věděl, že lhal. "Hmm...umíš mít i mozek, to je pravda..." zamyslela se žena. "Vy je přestěhujte a tady nechte jen své muže..." navrhl. "Ano, dobře..." pokývala hlavou. "A já tam dojdu, řeknu jim to, nějakou omáčku bla bla a nalákám je sem." řekl Steve. "Dobrá." svolila žena. Podíval jsem se na Mai. Vypadala rozrušeně. "Mai, co se děje?" špitl jsem, aby mě ti na chodbě neslyšeli. "Já tu ženu znám..." pípla. "Kdo to je?" ptal jsem se. "Je to-" začala, když jí přerušil mě známý hlas. "Eriku? Jsi tam?" skrz malou trhlinku v kovové stěně se ozval hlas. "Donnie? Jsi to ty?" vrhl jsem k ní. "Jo! Co se stalo? Pomůžu ti, jenom vydrž chvilku..." uslyšel jsem kroky. "Eriku! Jsi v pořádku?" ozval se i dívčí hlas. "Terry! Tak rád tě slyším!" přivítal jsem se s kamarádkou. Najednou někdo do té skulinky strčil nějakou tyč. Stěna pomalu začala křupat a trhlinka se zvětšovala. Za chvíli byla dost velká, abych se jí mohl podívat ven. "S Terry tě z toho dostanem!" povzbuzoval mě Donnie a znovu zasekl svou svou tyč do praskliny. Vedle té jeho se zasekla i druhá, Terryina. "Raz, dva, tři!" odpočítal Donnie a trhlina se zase zvětšila. Za chvíli už byla dost velká na to, abych nejdřív vystrčil vyjukanou Mai a pak se i protáhl sám. "Hele, teď neřešte kdo je kdo, musíme jí vrátit Smithwoodovi a pak vypadneme domů." řekl jsem sebejistě. "Fajn, ok." souhlasili oba jednohlasně a s červenáním se na sebe podívali. "Jdem." zavelel jsem, vzal Mai do náruče, protože byla unavená, a sám je vedl.

Sebastian

Kašlu na to, půjdu pro Erika s Mai sám. Rychle jsem si natáhl košili a bundu a po balkónu seskočil na zem. Nebylo to vůbec vysoko, navíc jsem dopadl do křoví. Z něho už jsme se pohodlně dostal ven. Na ulici jsem se dostal zadní brankou a už jsme si to pelášil do přístavu.

Za chvíli jsem už stál před tím skladem, kde by měli být oba dva uvězněni. Tiše jsem nakoukl dovnitř. Nikde nikdo. Vklouzl jsem dovnitř a tiše cupital chodbou. jediné, co jsem slyšel, byl tlukot mého srdce. Zastavil jsem se u schodiště a přemýšlel. Měl bych se podívat, kdo stojí za únosem mé sestry...Vyšplhal jsem po nich nahoru a vklouzl do nejbližších dveří, co jsem uviděl v tom šeru. K mému překvapení to byla kancelář. Rozhlédl jsem se a uviděl nástěnku. Písmo na papírech mi bylo povědomé. Po chvíli čtení poznámek, útržků a novinových výstřižků jsem málem vykřikl, ale zakryl jsem si pusu. Oni mají v moci policii? Cože? Jak? Než jsem si stihl odpovědět na všechny otázky, rozlétly se dveře. Prudce jsme se otočil a vrazil do stolu. "Se-Sebastiane?!" vyhrkla. "L-L-Lizzie?! zděsil jsem se známé ženy.

Vůbec nechápu, co se to s Wattpadem poslední dobou děje. Nejdřív se sekal, teď mi dokonce smazal 2 ze tří knížek ._. Proč proboha?! No nic...znovu je psát nebudu, nemá to smysl, když už jsme u jedné byla dost daleko a ta druhá byla v konceptu většina, takže taky docela daleko... budu muset psát něco jiného a začnu to ukládat do počítače. Mám v plánu fanfikci na film Spirited away (Cesta do fantazie) nebo na jiný film, ještě nevím...