Krystal života

Návrat

Lea

Už zase jsem se pohádala s taťkou. Něco mi tají o krystalu. Nechce mi ho vrátit a nechce, abych ho nosila. Je to dárek a jediná památka na mamku, protože v mých pěti letech měla autonehodu. V nemocnici to nepřežila. A Od té doby žiju sama s tátou v malém městečku Leek v Nizozemsku. Před týdnem jsem oslavila šestnácté narozeniny se svojí kamarádkou Terkou, ale táta semnou zachází jako s tou malou pihatou dívenkou, kterou jsem do sedmi let byla. Oslovuje mě před spolužáky zdrobnělinami. K vzteku. No ale raději se vrátím ke krystalu. Je to důležitá věc v mém životě, tak bych vám ho mohla popsat. Je to tak akorát velký kámen do tmavě zelené barvy, který pozvolna přechází do světle zelené až bílé. Je přivázaný na stříbrném řetízku s koženou černou šňůrkou. Ladí mi k mým zeleným očím a světle hnědým vlasům s blond melíry. Strašně ho ráda nosím připomíná mi mamky zářivé oči, pokaždé když se třpytí v záři měsíce.

Lea ve svých vzpomínkách na mámu zapomněla, že se hádala s tátou o krystalu. Z jejích vzpomínek jí probudil zvýšený hlas jejího táty. Od tématu krystal přešel k známkám a zase ke krystalu. No jo. „Dobře tati" odpověděla mu s ponaučeným výrazem, jaký mu vždy nechala, aby si myslel, že to chápe. Jinak by tu vystála důlek a poslouchala do nekonečna výtky i za to co neudělala. „Pokud," pokračoval táta „ mi slíbíš, že přestaneš dělat blbiny a zlepšíš si angličtinu. Možná ti ho vrátím." Lea chtěla hned zareagovat, že jí angličtina nejde, ale radši jen kývla hlavou a odešla do svého pokoje. V duchu jí lámalo hlavou, co má proti krystalu. Je to jen obyčejný krystal, i když má pro mě velikou hodnotu. To snad nechce, abych nosila od mamky věci? Sedla si na postel a stále o tom přemýšlela. Zrovna když dosedla, hned zase vyskočila a vyjekla. Lea si sedla na ocas své fenky Sasy. „ Strašně si mě vylekala Sasy" zakřičela na ní a znovu si sedla, ale už opatrně. Sasy se jí přišla omluvit svým kňučením, lehla si k ní do klína a Lea jí začala hladit po její krásné zlaté srsti. Sasy je měsíční štěně zlatého retrívra. Má malé černé oči, malá ouška a roztomilý nosík. V klíně hned usnula. Tohle právě na Sasy milovala, jak je klidná, milá a nevinná, když spí. Vypadá jako zlatá chlupatá kulička. Pokaždé když jí bylo nejhůře, ona jediná ji dokázala utěšit. Takhle se Sasy seděla ještě pár minut v tom, když se podívala na hodiny, vzpomněla si, že má úkol na matiku a angličtinu. „No do prkení ohrady" zaklela si a dodala „to by mě Andersová a Müllkerová dali, že nemám úkol." Musejí dávat úkoly i ke konci pololetí? Za týden nám končí a dají nám tak dlouhý.

No nic musím a slíbila to tátovi. Než se dostane do postele určitě bude jedenáct, jako vždy při úkolu od nich dvou. Paní učitelka Andersová na matiku je to už dáma k h****.No prostě už by mohla jít do důchodu. Zapomíná, co říkala a občas při hodině usne. To zase paní Müllkerová na angličtinu ta je čilá až moc. O hodině nestíháme psát výklad a vyžívá se, když nám může dát test z literatury. Řekněte mi jak mám napsat esej o 1000 slovech na Honoré de Balzaca, když vás to nebaví a musíte se svou kamarádkou vymyslet výzdobu na pololetní párty.Není pro nás puberťáky (tátova slova) důležitější párty než nějaká esej. No uznejte, komu by se do toho chtělo?

No neříkala jsem to je jedenáct a pět minut a já jdu teprve do koupelny na teplou koupel. Musím si ještě umýt vlasy. Pak je vyfénovat a pořádně učesat. Jinak je budu mít kudrnaté a hrozně rozcuchané až se probudím. Celý proces než odejdu z koupelny mi trvá asi hodinu a půl. „Super." Zkroušeně si zaraduju. Zase se dostanu do peřin až někdy v jednu ráno. Budík mě vzbudí v šest ráno, jen pět hodin na spaní. To je snad zlý sen. Pak se nemá táta divit, že mám špatný známky, když to musím dospávat tam. Konečně jsem vylezla z koupelny, převlíkla a ulehla. Sas si ke mně přilehla a s mým drbáním za uchem taky usnula.