Krystal života

Valentýn

Leo

Je neděle večer a za hodinu jedu domů na jeden den. Mám sebou zabalený batoh a přepravku pro Sasy. Volala jsem Terce, že přijedu, ale protože má školu nebudeme se moc sejít od rána. V mobilu mi ještě řekla. „Leo a na týden bude doma Emil, škola se mu opravuje tak mají volno." Z toho teda nadšená nejsem a nejsem nadšená i z toho že jede semnou Sebastian. Byla bych ráda, kdyby tam semnou jel dobrovolně, ale babička mu to nařídila. Sešla jsem s věcmi ke dveřím, kde na mě čekala Elizabeth se Sasy. Uložila jsem ji do přepravky a šla k autu. Babička mi ještě připomínala pondělní trajekt. „Jede vám to v šest hodin večer a k přístavu pro vás zajede řidič. Pokud budete mýt problémy zavolej mi." „Ano babičko." V autě už čekal Sebastian. Můžeme jet. Strašně se těším na tátu a Terku. Snad to na trajektu zvládnu

Dala jsem to. Cesta byla bez jakéhokoliv problému. Se Sebastianem jsme si povídali, já mu vyprávěla o našem městě. U přístavu by měl čekat táta s Terkou. Ale nikde je tu nevidím. Rozhlížela jsem se okolo sebe. Až jsem za sebou uslyšela volat své jméno. „Leo, konečně jsi zase doma." Byla to Terka, celá udýchaná. „Zpomal Terko, ať nevyděsíš Sasy." Terka přišla blíže a objala mě. „Promiň Leo, ale moc jsi mi chyběla." Objala jsem ji víc. „I ty jsi mi chyběla." Já se vymanila z objetí a rozhlédla se zase. „Kde je táta?" Pousmála se na mě. „Moc se omlouvá, ale kvůli práci nemohl přijet. Poprosil mě, ať tě vyzvednu." Zarazila jsem se. „Nemůžeš řídit, tak jak jsi sem dorazila. Neříkej mi, že tě přivezl Emil." Obě jsme se rozesmáli. „Právě ten mě přivezl, jen co se dozvěděl, že dorazíš tě chtěl vidět. Čeká u auta." Zase jsme se rozesmáli, ale přerušil nás Sebastian. „ Jo abych nezapomněla. Tohle je Sebastian. Měl jet semnou jak mu řekla babička." Trochu se Sebastian začervenal a pozdravil. Terka jak jen nejlépe uměla se usmála. „Ahoj já jsem Terka, Lei nejlepší kamarádka tady doma." Trochu mu zamávala a ještě dodala. „Už bych šla, aby na nás Emil nečekal moc dlouho. Víš Leo, jak to nesnáší i když jsi poblíž. Ale musím ti říct Leo od tvého odjezdu je na mě milejší." Sebastian moc nechápal. Terka mu to hned vysvětlila. „Emil je můj starší brácha. No a když je semnou Leo je na mě hodný. Na druhou stranu jestli nepřestane o Leo pořád mluvit asi zešílím." Zamračila se na mě. „Cože? On o mě mluví?" Terka jen přikývla. Nemluvila dál, protože jsme už byli u auta. Emil mě pozdravil, ale když uviděl zamnou Sebastiana nevěřila jsem tomu, jak se na sebe tvářili. Sebastian měl zaťaté ruce v pěst tak silně, až mu bělali prsty. Emil zase držel volant taky pevně. Oba se na sebe mračily a přeměřovali sebe. V Sebastianových očích jsem zahlédla zase žárlivost ve větším podání. Vždy to bylo jen na vteřinu, ale teď jsem to viděla jasně. Skončilo to, když jsem na Sebastiana zavolala ať si nasedne. Celou cestu oba kluci mlčeli. Buď Emil, nebo Sebastian na mě hleděli. Emil za volantem přes zpětné zrcátko a Sebastian vedle mě přes odraz v okně. Nevěděla jsem kam se dřív koukat. Pokud jsem se koukla na Emila v zrcátku a pousmála jsem se, Sebastian se trochu naježil. Pokud jsem se koukla na Sebastiana, Emil zase zrychlil. Napjatou atmosféru poznala i Terka. Vykoukla z předního sedadla a řekla mi. „Možná jsem měla říct mamce, ať mě vezme. Netušila jsem, že to bude takovýhle. Spíš si mi neřekla, že pojede i Sebastian." Smutně jsem pokynula hlavou. „Já netušila zase, že táta pro nás nedojede. Táta o tom věděl a myslela jsem, že ti to řekl." Prosím, ať už jsme doma.

Konečně sedíme v kuchyni a táta nám udělal pizzu. Sebastian si sedl naproti mně a já vedle táty. „Tati tak co v práci. Nepotřebuješ s něčím pomoct. Dobře vím, jak jsi na tom byl s plánováním, když jsem tu byla." Táta dojedl pizzu a pousmál se. „Potřeboval bych tvoje nadání na plánování akcí, ale nebudu tě otravovat, když jsi teď přijela. A k tomu musíš všechno ukázat panu Sebastianovi." Přikývla jsem a špinavé nádobí dala do myčky. „Tak pojď Sebastiane, ukážu ti pokoj." Mávla jsem směrem ke schodišti. Vyšli jsme schody a já mu ukazovala místnosti. „Tady u schodů je jedna koupelna a hned vedle je táty ložnice. Támhle v zadu je pokoj pro hosty a tudíž pokoj pro tebe. Naproti je můj a moje koupelna. Do mé koupelny je klukům zakázáno." A trochu jsem do něho šťouchla. Oplatil mi to a já ho znovu šťouchla. „Já teď budu u sebe v pokoji, ale jestli chceš tak si můžeme něco pustit na DVD. Udělám popcorn a pití." Chvilku přemýšlel. „Rád Leo. Jen si vybalím věci." Místo do pokoje jsem zamířila zpět do kuchyně. „Tak já jdu udělat něco k pití a popcorn. Až budeš mýt vybaleno počkej na mě v mém pokoji a něco vyber. Jsou v regále u televize." Rychle jsem seběhla a pustila se do příprav.