Krystal života

Přátelství

Leo

Babička pro mě ráno poslala nějakého kluka. Slušně zaklepal a po otevření dveří mi sdělil. „Paní ředitelka tě očekává po snídani v její kanceláři." Přikývla jsem hlavou a dveře zase zavřela. Honem jsem se převlékla do trička a kraťasů. Vanessa právě vyšla z koupelny. „Mám jít s tebou nebo tě tam doprovodit aspoň?" Pousmála jsem se na ni. „Budu velice ráda když mě tam doprovodíš." Obě dvě jsme se vydali do jídelny. U stolu seděl Honza a Laura. Přisedli jsme si ke stolu a dali se do jídla. Po chvilce k nám přišel i Sebastian. Věnoval mi polibek do vlasů a pak si vedle mě sedl. Usmála jsem se na něho. Můj úsměv není až tak veselí jako vždy, protože včerejší rozhovor s mámou vše změnil. Oba dva víme, co za měsíc nastane. Je to potřeba říct konečně partě. Sebastian mi úsměv oplatil. Pokynul hlavou na znamení, že začne on. „Hele bando já a Leo vám musíme něco říct. Je to celkem vážné téma. Mohli bychom se pak sejít v pokoji Leo?" Všichni přikývli na souhlas. Já ještě dodala. „Po snídani jdu k ředitelce, kvůli té noci. Pak za vámi pří jdu. Sebastian vám to mezitím poví."

Sebastian

Celá parta až na Leu se přesunula do pokoje. Všichni si nějak posedali po místnosti. Já seděl na posteli a držel jsem místo vedle mě Leo. Honza seděl na zemi opřený zády o postel. Vanessa si sedla na stůl. Laura a Maxi na zem. Chyběla jen Anabet a Jonathan. „Kde jsou ti dva?" Zeptal jsem se holek. Laura mi hned odpověděla. „Jonathana nikdo od včerejška neviděl, tak ho dnes šla Anabet hledat." No super. „Řeknu jim to později. Takže je tu ta věc s požárem. Všichni víme, co Lea udělala pro Vess." Podíval jsem se na ni. Stále ji to trápí. Vždyť Leo málem kvůli ní zemřela. Dál. „Od starých dob lovců tu je jedna rodina, která má nad námi určitou převahu. Pokaždé tu byli a pomáhali nám chránit lidi." Nemohl jsem pokračovat, protože mě Maxi přerušila. „Tohle už víme z dějepisu lovců. Sebastiane k věci, jestli nám tu chceš říct, že Leo je jedna z nich, tak to nám došlo hned po tom večeru." No jo tak k věci. „Leo požívá krystal pro vyléčení. Netuším jak velkou moc ona ještě má. Je tu problém. Její strýc se chce zmocnit ji a krystalu. Před pár týdny zjistila, že její matka žije."

Leo

Sedla jsem si do křesla naproti babičce. Babička pila svůj čaj a přehrabovala se v nějakých listech. Šťastná Sasy se přitulila ke mně. No já moc šťastná nebyla. Čeká mě celkem komplikovaný rozhovor s babičkou, tátou a partou za jeden den. Elizabeth mi nabídla též čaj, ale já odmítla. Baby si připravila tužku a dokumenty na stůl, může začít výslech.

„Je ti jasné mladá dámo, že jsi porušila mé pravidla. Neznamená že jsi moje vnučka, že tu budeš porušovat pravidla podle toho jak se ti to zlíbí."

„Dovol mi to vysvětlit."

„Nic víc po tobě nechci Leo."

„No takže, usaď se pohodlně. Tohle bude na dlouho. Vše co ti tu řeknu je jen čistá pravda babičko. Nijak si nevymýšlím."

„Tak k věci, rozumím."

„Je to asi měsíc co jsem se dozvěděla, že mamka nezemřela. Víš ona tu smrt jen nahrála. „ Jak jsem čekala, babička to nemůže vstřebat. „Leo? Co si to říkala?"

„Mamka žije babičko." Elizabeth se napila čaje a pak znova. „Tajně jsem se s ní scházela. Učila mě používat kouzla, jak správně bojovat. Naučila mě toho spoustu."

„Dobře, to se vyjasnil ten krystal a že jsi nebyla ve svém pokoji." Babička si něco zapsala a dolila si šálek. Za tu dobu co tu sedím snad už po osmé.

Sebastian

Leo přišla od své babičky a vypadala smutně. Ale hned jak se mi podívala do očí se začala usmívat. Přisedla si ke mně na postel a já vzal do náruče. Pořádně se ke mně přitulila jako kotě, okamžitě jsem cítil jak její tělo se uvolnilo. Cítila se u mě v bezpečí a tak to musí zůstat. Pomyslel jsem si. „Tak co vysvětlil jsi jim to?" Ušklíbla se na mě. Políbil jsem ji na tvář. „Teď jsem jim chtěl říct o včerejší noci, ujmeš se toho?" Leo se narovnala a zpozorněla. „Nu takže, včera jsem se sešla s mámou. Jelikož si myslíme obě dvě, že za požárem stojí můj strýc, za měsíc odjedu pryč. Odjedu sama a už vás asi nikdy neuvidím. Teď jsem se o tom bavila s ředitelkou a souhlasí, že můžu odjet." Vanessa se zvedla a objala Leu. Svoji žárlivost jsem od valentýna dokázal překonávat, ale stále ji v sobě cítím. Jako teď. Fajn je to moje sestra, ale nejraději bych je od sebe odtrhl a měl Leo jen pro sebe. Vaness se znovu posadila. „Nesmíš mi odjet Leo. Jsi jako moje sestra."

---------------------------------------------------------------------------------

Po dlouhé době tu máme další kapitolu. Velice se omlouvám,ale teď toho mám hodně. Byla jsem nemocná, tak toho musím spoustu na střední dohonit. K tomu jsem neměla moc nápady. Chci velice poděkovat TaylorSwift1407,že oba mé příběhy uvedla do seznamu nejlepší kniha. Velice mě to potěšilo. I taková maličkost pro mě jako začátečník je hodně. I díky tobě dnes vydávám další (i když kratší) kapitolu. Proto ti ještě takto děkuji.

B.Bee