Eruwen (Část první)

Noční hlídka

Večer...

Našli jsme vhodné místo pro přespání. Sesedli jsme z koní a poníků, trpaslíci připravili ohniště a následně začali vařit večeři. Noční hlídku dostali na povel Fili a Kili. 

Já si vzala kartáč a Feon se nechal vyhřebelcovat, než jsem mu hřívu upletla do copánků. 

"Tady máš polévku," promluvil Thorin a podal mi ji, za což jsem mu poděkovala, jelikož to dělat nemusel. Feon byl zvědavý a zajímal se o naše jídlo - ode mě dostal šťavnaté jídlo a potom si pochutnával na zelené trávě, takže hlady rozhodně netrpěl.

Elfové nemuseli téměř vůbec spát, plánovala jsem tedy zůstat v noci na pozoru také, kdyby se něco opravdu dělo. Jako oči i uši mi sloužil i okřídlený kůň. Po jídle si všichni našli své místo na spaní a pomalu se ukládali ke spánku. 

Sledovala jsem oblohu a snažila se, v době, kdy byla hluboká noc, ignorovat šílené chrápání trpaslíka Bombura.

Fili a Kili si z hobita utahovali ohledně přítomnosti skřetů, za což jim Thorin následně vynadal, protože je nenáviděl. 

V jeden moment mé uši zaregistrovaly pohyb na druhé straně rokle, což mě donutilo vytáhnout luk, zamířit a vystřelit. Šíp dopadl na tvrdou skálu a stvoření, co se tam pohybovalo se rozeběhlo pryč.

"Co si viděla?" zeptal se Thorin a objevil se kousek od ní, díval se stejným směrem a pokoušel se skrz mlhu vidět něco více, ale nedařilo se mu to.

"Nečekaný pohyb jsem slyšela, takže jsem pro jistotu vystřelila varovnou střelu. Už je to pryč," informovala jsem je.

Po zbytek noci se nic neobvyklého neudálo.