Eruwen (Část první)

... nechat zemřít

Vydali jsme se za Bilbem, který vyběhl na vyhlídku, odkud sledoval, jak se drak blíží k městu. Slíbila jsem, že jim pomohu, takže jsem přivolala Feona a naskočila na něj.

"Co chceš dělat?" promluvil Balin.

"Pomohu jim," odpověděla jsem a vyrazila.

Dorazila jsem do Esgarothu v moment, kdy město bylo v plamenech. Letěla jsem mezi domy a všimla si zbývajících trpaslíků, Tauriel a všech tří děti Barda, ale on sám tam nebyl.

"To je Eruwen," zakřičel Fili.

Bard byl ve vězení, kde ho nechali. Kouzly jsem část dřevěné zdi zničila, což zasáhlo starostu - nijak mi ho líto nebylo.

"Dej mi ruku!" řekla jsem a podařilo se mi ho vytáhnout k sobě, "Kam potřebuješ?"

"Do zbrojnice," odpověděl.

"Vyhodím tě tam a potom se postarám o město. Bude to na tobě."

Seskočil na střechu, zatímco já začala kouzlit. Mým cílem bylo uhasit oheň a zabránit tak, aby co nejvíce lidí zahynulo v plamenech, což mi ubíralo mnoho sil. Doufala jsem, že Bard se svým černým šípem uspěje.

Šmak se na lukostřelce zaměřil a nechrlil oheň, takže jsem se mohla soustředit na ochranu a záchranu lidí. 

Moji pozornost zaujal Šmakův náhlý bolestný křik - Černý šíp našel svůj cíl. Šmak se snažil vrátit se zpět do hory, ale neuspěl. Feon se musel vyhnout jeho velikému tělu, které padalo přímo na město.

Šmak byl mrtev.