Eruwen (Část první)

Král Thranduil

Království se vůbec nezměnilo, byl stále nádherné, jak jsem si ho pamatovala. Jako by se v těch místech zastavil čas.

Trpaslíky odváděli do žalářů, jedině Thorina a mě se rozhodli přivést ke králi, který vznešeně seděl na svém trůnu.

Na rozdíl od skřetích žalářů, elfové i se svými největšími nepřáteli jednali s úctou, takže se trpaslíkům dostalo přísunu vody a chleba.

"Někdo možná věří, že jde o ušlechtilou výpravu. Výpravu s cílem osvobodit vlast a zabít draka," promluvil Thranduil, "Já osobně mám podezření, že je to mnohem prostší, pokus o loupež nebo něco takového. Znáte cestu dovnitř. Hledáte to, co by vám propůjčilo právo vládnout - králův klenot, Arcikam, je vám nadevše drahý. Tomu rozumím," řekl a usmál se, "V té hoře jsou skvosty, po nichž toužím i já, drahokamy z čirého svitu hvězd..."

To mě utvrdilo v tom, že jsem chtěla svůj slib splnit.

"... Nabízím vám pomoc."

"Poslouchám," konstatoval Thorin. 

"Nechám vás jít, když mi vrátíte, co mi patří,"  nabídl král.

"Služba za službu."

"Čestné slovo. Slib krále králi."

"Nevěřím tomu, že by Thranduil, velký král, dodržel slovo. Neuvěřím ani do konce světa..."

Thranduila jeho slova šokovala.

"... ČEST, VY ŽÁDNOU NEMÁTE. Viděl jsem, jak se chováte k přátelům. Jednou jsme k vám přišli hladoví, bez domova, požádat o pomoc. Odvrátil jste se pryč, od utrpení mého lidu, od pekla, které nás zničilo!!" řval Thorin, "Imrid amrâd ursul! (Zemřete ohnivou smrtí!)"

Dva elfí strážní mě museli pevně držet, jinak bych Thorina nakopala. Snažila jsem se držet stranou, ale ty urážky už byly za hranou.

"Nemluvte mi o dračím ohni!! Vím jakou zhoubu a zmar způsobí..." 

Thranduilovi se na tváři začalo objevovat zranění způsobené velkým ohnivým drakem.

"... Sám jsem se utkal s velkými draky ze severu," dodal a zranění zmizelo, "Varoval jsem vašeho děda, co přivolá svou chamtivostí, on však neposlouchal..."

Vydal rozkaz, aby Thorina odvedli do cely.

"... Zůstaňte tady, když chcete a shnijte. 100 let je v životě elfa jen okamžik. Jsem trpělivý, rád počkám."

Jakmile byl Thorin dostatečně daleko, král upoutal svoji pozornost směrem ke mě.

"A co mám dělat s tebou?" promluvil.

Stráže mě pustili a já na sebe vzala svoji skutečnou podobu.

"Taky tě ráda vidím."

"Vypadáš hrozně," konstatoval.

"Co čekáš, když jsem se prodírala pavučinami?" odpověděla jsem, kousky pavoučích sítí jsem měla ve vlasech.

"Především mě zajímá, co děláš ve společnosti třinácti trpaslíků."

"Doprovázím je k Hoře," vysvětlila jsem.

"A co z toho máš?"

"Ráda bych zabila toho draka."

"Ty a ta tvoje sbírka," poznamenal.

"Taky jsem si dala za cíl ti přinést ty drahokamy."

"Opravdu?" zeptal se, "A věřím, že ses o tom trpaslíkům nezmínila."

"Ne," odpověděla jsem, což ho pobavilo, "ani jsem jim neříkala, že jsi můj bratr."

"Rád bych byl u toho, až se to dozví," řekl, "Dáš si víno?"

"Víš, že kvalitnímu vínu nepohrdnu," odpověděla jsem.

Thranduil mě vedl a já ho následovala. Již nepotřeboval na sobě mít korunu, která ho dělala mocnějším a vyšším. Čistě pro zábavu jsem si ji dala na hlavu.

"Tak takový je to pocit," řekla jsem, což ho pobavilo, "jak vypadám?"

"S těmi pavučinami ve vlasech vypadáš hrozně," konstatoval a nalil mi sklenku červeného vína.

Korunu jsem sundala, kouzly nechala pavučiny zmizet a napila jsem se. Začala jsem mu vyprávět o dobrodružstvích, která jsem s trpaslíky prožila. Bavil se nad neschopností trpaslíků.

Objevila se u nás i kapitánka stráží, která přišla podat hlášení. Chtěla se vydat do Dol Gulduru, odkud se ti pavouci dostávali do lesa, což jsem rázně zamítla s tím, že to místo bylo nebezpečné. Dol Guldur navíc ležel za hranicemi elfské říše.

Thranduil následně informoval Tauriel, tak se elfka jmenovala, že se jeho syn zmiňoval o tom, že dobře bojovala. Viděl, že si k ní vypěstoval jistou náklonost, ale nechtěl , aby se jeho syn poutal k obyčejné lesní elfce, takže ji informoval, aby v něm nevzbuzovala plané naděje, než se vydala k odchodu.

"Tak Legolas už se dostal do této fáze?" zeptala jsem se.

"Nechci, aby se k ní vázal."

"Ani se mi moc nelíbí," přiznala jsem, "přijde mi, že má problém s autoritou."