26. Na dně

120 13 50
                                    

Hudba: Ice Nine Kills - Animals

(3,834 slov)

Pomalu jsem přistoupila k Lynn Gunn, své bývalé kamarádce, a nejistě se usmála. Nevěděla jsem, jak to ode mě vezme. Jestli jako další přetvářku, nebo jako omluvu. Ostatně, všichni jsme za ty roky dospěli. „Ahoj," Pozdravila jsem jí potichu, aby si mě na začátek vůbec všimla.

Lynn se přestala zaobírat Alexem a Brianem, se kterými horlivě diskutovala o koncertu a otočila svou tvář ke mně. Chvíli trvalo, než si uvědomila kdo jsem. V její tváři se zprvu objevilo něco jako radost a šok, a potom tyto pocity vystřídala zvědavost.

„Jessico, co tady děláš?" Její hlas na mé uši po projevu, který ke mně měla Juliet, působila jako ukolébavka.

„Jsem tady jako maskérka, pracovně." Vysvětlila jsem a ohlédla se přes rameno. Kolem nás, v rozsahu pár metrů, nikdo nebyl - tedy pokud nepočítám lidi v backstage. Nikdy jsem na vysvětlování moc dobrá nebyla. A proto se to tenkrát tak vymklo kontrole. Myslela jsem, že se mi snaží zničit život, ale ono to bylo úplně naopak.

Lynn ke mně náhle udělala krok a vtáhla mě do objetí. Do nosu mi vrazila silná vůně jejího parfému. Dlouho jsem neotálela a ruce ovinula kolem jejích zad. Nejspíš mi tak chtěla říct, že jí to, co se stalo před rokem v srpnu, je líto. Uvnitř mě se bouřily emoce. Chtělo se mi brečet, ale nedokázala jsem uronit ani jednu slzu. Byla jsem šťastná, že jí po takové době opět vidím.

Když se ode mě odtáhla na tváři měla úsměv. Byla vždycky tak pozitivně laděná a téměř nic jí nerozházelo; to ale nemluvím o tom, když někdo naráží na její sexuální orientaci. Mám jí ráda takovou, jaká je, ale i ta její výbušnost má tmavé stránky.

Lynn si pravačkou prohrábla vlasy a na tváři jí stále hrál veselý úsměv. Vypadala jako by se rozhodovala, zda mi to něco má říct, nebo si to nechat pro sebe. Po pár vteřinách, které jsem strávila tím, že jsem si s tupým výrazem hleděla na své zničené nehty, však její hlas prořízl ticho. „V osm s klukama pořádáme menší odvaz, nechceš se přidat? Zavzpomínáme na starý dobrý časy, něco popijeme." oznámila mi s úsměvem na rtech a jiskřičkami v očích.

„Jo, ráda se k vám přidám." Má reakce byla takmer okamžitá. Byla jsem za její nabídku šťastná. Ráda se odvážu po těch napnutých dnech, které mě provázely každým mým krokem. Už jsem se cítila jako prokletá. Dobrá nálada se mi poslední dobou vyhýbá jako čert kříži.

Lynn se na mě zvědavě podívala a nakrčila své obočí. „Vážně? Opravdu nic nemáš?"

„Opravdu si myslíš, že večer budu raději postávat v backstage a dívat se na to, jak si všichni ostatní užívají?" Rozhodila jsem rukama a musela se usmát, protože její výraz tváře byl opravdu úžasný. „Lynn, mám té pětice za dva měsíce plnou hlavu. Lepí se mi na paty jako karamelky na zuby." Své rčení jsem doplnila rozhozením rukou a k tomu jsem ironicky protočila očima.

„Fajn, v sedm se stavím k vašemu tourbusu." Lynn se zářivě usmála a přehodila si vlasy na jednu stranu. „Tak zatím! Budu se těšit." Lynn na mě před odchodem mrkla a potom se prostorem ozýval její smích, když doběhla k Alexovi a Brianovi.

Otočila jsem se k backstage a chvíli jen tak zírala do prázdna, dokud mě nepohltily mé vlastní myšlenky. Mohlo za to mé býdné svědomí, které mi to všechno co jsem kdy všem udělala, chtělo dát sežrat? Na prsou jsem cítila bolestivý tlak. Pocit viny. Rukama jsem si obejmula paže a sedla si na první schod, který vedl nahoru do backstage, a chvíli byla duchem nepřítomná.

Malevolence » Ashley Purdy [C]Kde žijí příběhy. Začni objevovat