Rock Bottom [LMIF 2]

9th - I just want you

Stála jsem netrpělivě před svým domem, čekajíc až mě Ash vyzvedne. Jako vždycky, jsem venku stála s 5ti minutovým předstihem. Byla to taková moje malá úchylka, vždy být všude brzo. Když Ash přijel, zarazilo mě to, že jsem to auto nikdy předtím neviděla. Měla jsem podezření, že to ani není on, proto jsem zůstala stát na místě, načež Ash vylezl z auta. Docela mě to uklidnilo. Když jsme oba zabouchli dveře od auta, podívali jsme se na sebe, ale ani jeden z nás nic neřekl.

,,Ashi, co to vlastně děláme? O co se tady snažíme?" zeptala jsem se, ale tu otázku jsem pokládala spíš sama sobě. Ani jeden z nás nevěděl co se mezi námi odehrává, jestli vůbec něco. Byla jsem přeborník v tom, vykládat si věci jinak než jsou. Byla jsem tak zaslepená tím co chci, že jsem neviděla skutečnost.

,,Já nevím. Nebudeme řešit to, co se stalo, protože to tak nejspíš mělo být, ale asi bysme si vážně měli ujasnit to, co každý z nás chce. " odpověděl Ash s pohledem upřeným před sebe.

,,Jo, to bysme měli." souhlasila jsem a upřela na něj pohled, kterým jsem mu oznamovala, že chci aby začal, jenže on nereagoval. Nechtěl se vyjádřit jako první, jak překvapivé, pokud šlo o nás.

,, Ashi, ty víš, že to jediný, co jsem vždycky chtěla si byl ty.. Chci jen tebe a aby sis se mnou přestal hrát na kočku a myš." řekla jsem dívajíc se mu do očí. A v tu chvíli jsem děkovala bohu, že byl Ash nezadaný, protože jsem se bezmyšlenkovitě natáhla k Ashovi a omotala jsem ruce kolem jeho krku. Naše rty spojil on, takže jsem věděla, že mi nemůže nic vyčítat. Tak nějak jsem tušila, že je to klíčový moment. Moment, kdy si oba uvědomujeme až moc, že žít spolu bude o tolik příjemnější a  jednodušší, než žít bez sebe. Načež jsme vylezli z auta a jako mladí puberťáci jsme se proplížili domem, až ke mně do pokoje, kde jsem nás pro jistotu zamkla. No a pak už jsem se nechala přitisknout na dveře a vracela jsem Ashovi něžné polibky.

--
Leželi jsme s Ashem vedle sebe a já mu hruď ukazováčkem kreslila srdíčka. Už, když jsme vcházeli do domu nám oběma bylo jasné, že se spolu vyspíme. Nemělo smysl s tím otálet, čekala jsem na něj 4 roky a tohle byla podstatná součást našeho vztahu. Zase jsme si byli o něco blíž. Hlavu jsem měla na jeho rameni a naše nohy byly propletené. Už jsem nechtěla nikam jít, alespoň ne dnes. Chtěla jsem jen ležet vedle Ashe a užívat si to, že se ke mně nakonec vrátil. Ale nebylo nám to dopřáno.

,,Maddy?" ozval se z chodby Belammyho hlas.

,,Ano?" křikla jsem zpátky a přikryla Ashovi pusu.

,,Proč máš zamčeno?" zeptal se a já jako bych viděla jeho podezíravý pohled.

,,Někoho tu mám." řekla jsem radši narovinu, díky čemuž už se Bel na nic dalšího nezeptal a prostě odešel.

Překulila jsem se na břicho, abych mohla Ashe políbit, místo toho jsem mu ale odhrábla vlasy z čela a až pak jsem se k němu naklonila. Jediné za co jsem se v tu chvíli modlila bylo to, aby si to zase nerozmyslel a už se mnou zůstal.