Rock Bottom [LMIF 2]

11th- Fear

Znáte to, když si prostě přestanete být jistí svým partnerem? Já jo. Moje pocity byly do té míry zmatené, že jsem si přestala být jistá tím, že je Ash ten s kým mám zůstat. Tohle jsem měla už na začátku vztahu, ale myslím, že to nebyla má chyba.

* flasback*

Viděli jsme se asi po páté, nejspíš jsme randili, i když jistá jsem si nebyla. Vypadalo to, jako bysme randili, ale realita byla zvláštní a asi i trochu jiná. Byla jsem zamilovaná až po uši, to jsem věděla, tudíž jsem se snažila, aby naše schůzky nekončily fiaskem, ne že bych něco změnila. Nevěděla jsem proč, ale vypadalo to, jako bychom si nerozuměli, jako bysme si neměli o čem povídat a možná to tak i bylo. Byl tak tichý, já taky (ale oproti němu jsem byla neskutečně ukecaná). Každé naše rande v podstatě probíhalo v tichosti, občas se mě na něco zeptal, ale jinak nic. Já nevěděla na co se ho ptát, vždyť byl starší a já byla mladý ustrašený kuře.

Měla jsem chuť se na celé randění s Ashem vykašlat, nefungovalo to. Akorát jsem vždy přišla domů vystresovaná, že to bylo příšerné a že jediný kdo mluvil jsem byla já a jeho to nejspíš ani nezajímalo. Mimo to on mě nechtěl chytit pevně, což mi dělalo asi největší starost. Po 5ti schůzkách jsme se ještě ani nedrželi za ruce, nebylo divu, že jsem byla zmatená. Vlastně jsem ani nevěděla, jestli o mě má vůbec zájem, nebo to bere jen jako legraci, povyražení. Možná i proto jsem se rozhodla, že se stáhnu, prostě mu nebudu psát ani volat a budu si držet odstup. Chtěla jsem, aby zareagoval jako muž, který má zájem o ženu, aby se tedy ozval on a zkusili jsme to ještě jednou. Čekala jsem necelé dva týdny, což pro mě byla velmi dlouhá doba pokud šlo o lásku. A na dalším rande už mě prostě chytil, rozhoupal se. Téměř hned jak jsem nastoupila k němu do auta mě s úsměvem chytil za ruku. Byl to zlomový moment, kdy přestal být ustrašeným klukem a prostě se rozhodl, že to se mnou zkusí. A pak už se náš vztah vlastně rozvíjel sám, začal se mnou komunikovat, mluvit o sobě, vyprávět mi o svém dětství a rodině. Díky němu jsem se naučila vážit si toho, když vám někdo o sobě něco řekne, něco vám vypráví.

**

Přes celý ten otřesný začátek jsme spolu stále byli a asi je normální pochybovat, zda je ten člověk opravdu vaší nejlepší volbou. Ashe jsem milovala, už od začátku, i přesto jak moc uzavřený a neschopný mě vést byl. Byla jsem 15letá a dalo by se říct, že jsem já musela komunikovat a snažit se vytvořit nějaké pouto mezi námi. K mému potěšení pak už převzal iniciativu a trochu mi s tím pomohl.

Ale teď se začal zase uzavírat, vadilo mi to. Skoro se mnou nekomunikoval, nemluvil o tom, co si myslí ani o svých zážitcích z NY. Nevěděla jsem proč znovu, když už se známe tak dlouho. Nápadně to připomínalo náš začátek a ten už jsem znovu zažít nechtěla.

Všechny své pocity jsem se snažila dusit v sobě, jako to dělal on. Říkala jsem si - Zkus couvnout, už jednou to zafungovalo. Ale na to jsem se moc bála, že by se už neozval.