Rock Bottom [LMIF 2]

17th - Come back, please

Po  2 měsících:

,,Madilyn, já bych tě fakt musela zabít." řekla mi má nejlepší kamarádka. Sedět v restauraci v Perthu s Naomi bylo úžasné. Vážila jsem si její nesmírné obětavosti, když se rozhodla přijet, i přes tu dálku. Bylo osvěžující vidět někoho známého, Perth byl plný všeho, jen ne známých, nečekaně. Na druhou stranu, neměla jsem nejmenší právo si stěžovat, jelikož to byla moje volba. 

,,Já vím. Co Ash?" zeptala jsem se jí. Byla zavázána slibem, že nikomu nesmí říct, kde jsem a věděla jsem, že ona to dodrží.

,,Víš jak si vypadala a působila, když odjel? Tak přesně tak vypadá on, možná ještě prázdněji. Je mi ho líto, tak strašně moc, obzvlášť když vím, jak šťastný býval.. Vy jste bývali šťastní, nevím proč si to vždycky tak komplikujete. Myslíte si, že víte co je pro toho druhého nejlepší a co chce, přitom jste oba vždycky totálně vedle." řekla Nao s protočením očí.

,,Proč prostě nemůžete být spokojení s tím co máte? Milujete se, už dlouho a snad nikdy jsem neviděla nikoho, kdo by byl jako vy. Měli jste se brát a čekáte spolu dítě,copak to není dostatečný důkaz toho, že spolu chcete a máte být?" pokračovala. 

,,Nao, já nemůžu. Ash chce být od dětství známý právník, když bude utrácet peníze za plenky a věčně doma kvůli miminku, tak nebude. A nechci se jednou probudit a vědět, že dítěte lituje, protože kvůli němu nemohl rozjet kariéru naplno. Protože bych nesnesla pomyšlení na to, že lituje, nebo mě dokonce bude nesnášet za to, že jsem mu nic neřekla." odpověděla jsem upřímně. 

V Perthu už jsem se docela zabydlela, začínala jsem se víc cítit jako doma. Můj malý ale dostačující byt už byl vhodně vybavený pro novorozeně, což pro mě bylo prioritní. Na posledním ultrazvuku, už jsem se měla dozvědět pohlaví, jenže to škvrně se otočilo tak, aby nebylo vidět nic. Víceméně mi bylo jedno co to bude, hlavně pokud to bude zdravé. Také jsem nezapomněla na slib, který jsem dala Ashovi, že budu rodit v Sydney. 

,,Měla bych jít, jestli nestihnu letadlo, tak budu muset jet vlakem a to se mi fakt teda nechce, vůbec nevím co tě to napadlo. Kdyby Adelaide, Melbourne nebo Canberra, ale ty se nám přestěhuješ přes celý stát, jsi vážně ujetá." zasmála se, objala mě a byla pryč. Asi bylo ujeté vybrat si město, které bylo tak daleko, na druhou stranu jsem si tím chtěla pojistit, že mě Ash případně nenajde tak rychle. 

----

Po další kontrole, jsem věděla zda budu mít holčičku nebo chlapečka, bylo mou povinností informovat Ashtona, jelikož byl otec.

Madilyn: Bude to holka. Všechno probíhá jak má, nemáme žádné problémy.

Ash: To je skvělé. Máš fotky?

Madilyn: Jojo, mám. Pošlu ti je poštou, na obrázku nevypadají tak hezky.

Ash: Neblbni a vrať se domů. Prosím.! 

Na to už jsem neodepsala, nemohla jsem. Chyběl mi, ale říkala jsem si, že přeci všechno jednou přebolí. Snažila jsem se normálně fungovat, což se mi dařilo, protože jsem musela stát na vlastních nohou.. Kdybych v tu dobu věděla, že během dalšího měsíce se přestěhuju do Newcastle, nikdy bych nevybavila celý byt věcmi pro miminko. Newcastle bylo podstatně blíž, což byl záměr. Bylo to dostatečně bezpečné na to, aby mě tam nenašli, ale dostatečně blízko, abych se v případě nečekaného porodu mohla dostat do Sydney a porodit tam. Zatímco z Perthu do Sydney je to přes 1 000 km, z Newcastle asi 120 km. Byla jsem si jistá, že tam mě nikdo hledat nebude, milovala jsem odjakživa velkoměsta typu Melbourne a mezi ně Newcastle nepatřil.