#30 ,,Moc mě to mrzí Adell..."

97 9 13
                                    

,,Denny.." řekla jsem a objala ho kolem krku.
,,To bude dobrý kočko" řekl a položil si bradu na mé rameno, přičemž mě hladil po zádech a dal mi pusu na tvář.

,,Ehh lidi?" Řekl někdo. Já i Denny jsme se na dotyčného podívali.
,,Nechci rušit, ale všichni se po vás shání a za 10 minut jdeme ukončovat dnešní CineTube" řekl, když získal naší pozornost.
,,Shání? Kdo?! Karel mě nesnáší a všem ostatním jsem ukradená!" Řekla jsem podrážděně.
,,Kerol a Carrie.... například" Řekl Kiril.
,,Kerol?!" Řekla jsem překvapeně.
,,A co mi chce?! Že jsem to pokazila a tím jí dala možnost, aby teď s Kájou mohla být ona?!" Vyjekla jsem a Kiril jen pokrčil rameny.

Znovu jsem se Dennymu přitiskla na hruď a Kiril si sedl na gauč, vedle Dennyho.

,,Adell?" Řekl skoro neslyšitelně smutný dívčí hlas. Prudce jsem se za ním otočila, čehož jsem potom litovala, protože ve dveřích stála Kerol.

Slezla jsem z Dennyho a šla za ní k otevřeným dveřím, kde jsem se opřela o futra a čekala, co mi chce říct.
,,Co chceš?" Řekla jsem celkem nepříjemně.
,,Jen jsem chtěla -" nenechala jsem jí domluvit a začala : ,,Jen jsi mi chtěla říct jak jsem to totálně podělala a tím ti dala šanci být s Karlem?" Řekla jsem a po tváři mi stekla jedná neposedná slza, kterou jsem rychle setřela a dokončila : ,,Nemáš zač!" Vyštěkla jsem na ní rychle klidným a mstivým tónem.
,,Ne. Přišla jsem se ti omluvit za to s Kájou. A taky, že mě mrzí to, co se mezi vámi teď stalo." Řekla, ale já jí neodpověděla. Neměla jsem totiž co...

,,Adell prosím, promiň mi to. Moc mě to mrzí." Řekla lítostivě, ale já se jen zasmála.
,,Je vtipný to slyšet, když vím, že jsem před chvílí říkala tohle já Karlovi." Řekla jsem a podívala se jí do očí.
Do očí plných smutku a lítosti. Přesně takhle jsem se cítila já, když jsem se omlouvala Karlovi za to, že jsem se líbala s Dennym, když on udělal úplně to stejný, ale s mojí nejlepší kamarádkou. I když je pravda, že oni si dali jen dvě pusy, když to já jsem se s Dannym líbala a málem to nechala zajít ještě dál....

,,Dobře" řekla jsem. Zvedla hlavu a podívala se na mě pohledem 'myslíš to vážně?' Jen jsem jí objala a usmála se.

,,Děkuju" řekla.
,,Neděkuj, taky jsem udělala chybu" řekla jsem já.

Ahoj!💖💖💖
Doufám, že se vám tahle kapitolka líbila 💙

Chtěla bych vás poprosit, abyste se koukli na můj nový příběh 'I love him' který je o něm❤❤

A ještě bych tu chtěla zmínit kluka, skvělýho kámoše a super autora FfaTurna - píše skvěle :)
Takže jestli chcete, nebo se budete nudit - mrkněte na něj 😉
Díky ❤❤
_________________________________________

Zatím se mějte ....💢 A ČAŮ! 💢
                                             💋 404 slov 💋

Because you're my life /ytbersKde žijí příběhy. Začni objevovat