SNARRY CZ

21.díl - Piknik

Ahojky :)
Další kapitola je na světě, doufám že máte radost a zpříjemnila jsem vám tak den :D
Mimochodem, dozvěděla jsem se (od Alice O'Really u její povídky stopy šelmy), že autorka kamene manželství se ho rozhodla dopsat. Když jsem si to přečetla, měla jsem chuť skákat tři metry vysoko radostí a oslavovat :D. Vím, že to sice bude trvat, než ho dopíše a než se přeloží do češtiny, ale mě stačí k radosti jenom to, že autorka žije a rozhodla se dopsat své velkolepé dílo :) Tak.. už dost mých keců... Užijte si kapitolu a hvězdička nebo komentík potěší ;)

❤adelka159

*****

,,A co by udělal, Harry James Potter?" zabručel a vzhlédl, aby mu lépe viděl do tváře.

,,Harry, kterého znám, je milý, laskavý, hodný a milující. Má velké srdce, je ochotný pomoct každému, kdo to potřebuje... Tak.. už víš, co by udělal, Harry James Potter?" zeptal se ho se škubajícími koutky úst. Usoudil, že jo, protože Harry osvobodil své ruce a zapletl mu je za krkem.

Poté si ho k sobě přitáhl a nemilosrdně se mu začal dobývat do úst. Severus se pokrčil v kolenou,  chytil Harryho pod stehnama a vysadil ho na stůl, který stál za ním. Když se od sebe oddělili, aby se nadechli, zářil, jako sluníčko. Tohle na něm tolik miloval.

,,Líbí se mi, když říkáš něco takového," zatrylkoval a schoval si hlavu do prohlubně Severusova krku.

,,Samozřejmě, Harry, kterého znám, je taky bláznivý Nebelvír, který se vrhá do každého nebezpečí, je tvrdohlavý a miluje čokoládovo-oříškové sušenky," zakončil a vtiskl polibek na jeho ušní lalůček.

,,Toť mé vlastnosti," zasmál se tiše, ,,ale nechci je tady... Asi jim dlužím, že mě vzali k sobě pod střechu a starali se o mě, ale nechci je tu. Každý den by mi to připomínalo všechny ty roky, které jsem musel strávit v tom prokletém domě," řekl smutně. ,,Mohl bych jim koupit nějaký malý byt a dát trochu peněz do začátku. Co ty na to?"

,,Je to víc, než si zaslouží. A vím, že i kdybych s tím nesouhlasil, tak bys to stejně udělal. Už jsi prostě takový. Máš velké srdce a máš velkou potřebu všechny chránit a pomáhat jim."

Harry zvedl hlavu ze svého oblíbeného místečka a zadíval se do Severusových černých očí.

,,Nebude ti to vadit?"

,,Je to lepší, než je tu mít. Kdybys udělal něco jiného, tak bys popřel to jaký jsi... A to nechci."

,,Už jsem ti říkal, jaký jsi velký romantik?" zašeptal mu těsně u rtů, a pak už si užíval jeden z těch dlouhých, pomalých polibku, které měl tak moc rád.

,,Pokud mě paměť neklame... Tak ano" zasmál se tiše svým hlubokým, sametovým hlasem. ,,Asi bychom jsme se už měli vrátit," navrhl a trochu poodstoupil, aby Harry mohl slézt ze stolu.

Oba dva se přesunuli zpět do salónku, kde čekali nervózně pochodující Petúnie a na pohovce sedící Dudley, který se cpal sušenkami.

Když přišli, Petúnie na ně hned upřela svůj pohled, plný očekávání.

Severus jí pokynul, aby se posadila ke svému synovi. Musel se hodně držet, aby neřekl, aby si sedla k tomu tlustýmu vepři.

Harry poprosil Severuse, aby jim to sdělil. Nebyl si jistý, jestli by to sám dokázal.

,,S Harrym jsme se shodli, že vám pomůžeme," začal opatrně, ,,ale nebudete žít tady s námi," dodal rychle, když viděl, jak se tomu tlustýmu klukovi zablýsklo v očích.