Přátelstvý anebo láska? / Ross Lynch a R5

Lexi odjíždí

*Emily*

Jsou školní prázdniny a Lexi jsi přála odjet na dvam měsíe k babičce do Španělska. Já s tím souhlasím jsem ráda že chce Lexi vydět svou rodinu. Problém je že Ross nechce aby odjela. Nevadí mu že jede za svou rodinou ale má o ní strach a to chápu. Právě se s Rossem rozhodujeme jestli Lexi pojede a nebo ne. "Já nevím Emily" koukl na mě ze strachem v očích. "Nic se jí nestane neboj" uklidnila jsem ho ale sama jsem se strachovala. "Nedovolím aby tam jela sama chápeš?! Trošku zakřičel. "Já to chápu ale aspoň budem moct trávit čas spolu jako dřív" pohladila jsem ho po tváři a on se na mě lehce usmál. "Co když se jí něco stane? Ty o ní nemáš strach?! Je to naše dítě! Křičel zoufale. "Mám Rossi a vždycky budu ale už je velká a chce vidět svou rodinu" řekla jsem v klidu. "Je to moje dcera a já jí nikam nepustím! Zasyčel. "Nemůžeš jí vše zakazovat! Křikla jsem. Sešla jsem schody a přišla k Lexi. "Mami já tam chci ject" prosila. "Já vím zlato ale táta s tím nesouhlasí"

pohladila jsem jí po hlavě. "Tati prosím pusť mě tam" začala prosit Rosse který přišel do obýváku. "Lexi Ne! Řekl rozhodně. "Proč? Je mi 12! Vykřikla Lexi. "No právě jsi malá! Až ti bude 21 dělej si co chceš ale do tý doby dokud budeš bydlet u nás tak pořád rozhoduju já a máma! Zakřičel dost nahlas. Přišla jsem k Rossovy. "Nekřič prosím, ber to s tý lepší stránky budeme doma samy" zašeptala jsem mu do ucha. "Neprovokuj! Řekl a koukl na mě. "Tak dobře ale budeš nám každý den volat a psát! Řekl Ross a Lexi vyskočila radostí. "Děkuju tati! Objala ho.

O dva dny později

"Máš vše zbaleno? Zeptala jsem se jí. "Jo mám" usmála se. "Budeš nám chybět" řekl Ross. "Vy mě taky" objala nás. "Tak směr letiště! Zasmála jsem se. Nastoupily jsme do auta a jeli na letiště. Přišli se rozloučit všichni z R5 a Stormie s Markem, dokonce Justin, Chriss a Jenny. "Tak jak se těšíš? Zeptal se jí Riki. "Těším se hodně" zasmála se. "Let do Španělska se odkládá na 14:00 děkuji" ozvalo se z rozhlasu. "To máme hodinu čas" řekla Jenny. "Kolik je? Zeptal se Ryry. Podívala jsem se na mobil. "13:05" odpověděla jsem. "Zajdem do kavárny? Zeptala se Jenny, všichni kívly na souhlas.

Šli jsme do nejbližší kavárny a objednali si kafe. Kromě Lexi ta měla čaj. Hodina utekla hrozně rychle tak jsme se vrátily zpátky na letište. "Cestující letu 112 mohou nastpupit do letadla děkuji" znova se ozval rozhlas. "To je můj let" řekla Lexi. "Lexi bude tě doprovázet jedná milá paní ano? Řekla jsem jí. "A Proč? Zeptala se zmateně.

"Aby se ti nic nestalo" odpověděl za mě Ross. "Už musím jít" koukla do země. "Máme tě rádi" všichni jsme ji objali. "Já vás" usmála se a nastoupila i s tou paní do letadla.

Jestě jsme ji zamávali a vyrazily všichni k nám domů. Hned jak jsme přišli šli jsme s Delly, Stormie, Jenny a Chris připravit nějaké jídlo. Jen jsem pomyslela na to co by se Lexi mohlo stát a už mi tekly slzy po tváři. "Neplakej" utěšovala mě Jenny. "Zase ji uvidíš neboj" pohladila mě po zádech Stormie. "Počkej" řekla Chris a běžela do obýváku. "Rossi jdi za Emily! Zakřičela na Rosse. Po chvilce jsem ucítila něčí ruce na mích bocích. Věděla jsem že je to Ross. Stála jsem opřená o linku a brečela. "Lásko koukni na mě" řekl Ross a chtěl mě pohladit po tváři, já ale mu uhla.

"Lásko! Zakřičel. S uplakanýma očima jsem se na něho podívala. "Neplakej Emily" utřel mi slzu stékající po mé tváři.

"Jenže to není tak lehký Rossi, co když se jí něco stane? Neměla jsem jí to dovolit! Říkala jsem a jestě víc brečela. Ross mě vzal do náruče a odnesl do naší ložnice. "Musíš si odpočinout" políbil mě na čelo a lehl si ke mě.

Lehla jsem si mu na hruď a poslouchala jeho tlukot srdce který mě uklidňoval a uspával. Ross mě hladil po vlasech a šeptal uklidňující slova. Pomalu jsem usínala až nakonec padla do říše snů.

*Ross*

Ležel jsem s Emily v posteli a snažil se jí nějak uklidnit. Z toho všeho se mi chtělo taky brečet ale udržel jsem to. Emily nakonec usla na mé hrudi. Mě se spát nechtělo tak jsem jí opatrně dal hlavu na polštář a přikril ji.

Vrátil jsem se zpátky do obýváku. "Tak co? Zeptala se hned Chris. "Dobrý" zašeptal jsem ale ona mě slyšela. "A co dělá Emily? Zeptala se tentokrát moje mamka. "Spí" usmál jsem se.

Už byl večer a všichni odešli. Volala mi Lexi.

J: Ahoj princezno
L: Ahoj tati
J: Už jsi dorazila?
L: Jo jsem u babičky
J: A jak se ti tam zatím líbí?
L: Je to tu pěkný ale ne jako doma
J: Sama jsi si to vybrala
L: Já vím, co dělá mamka?
J: Právě spí
L: Až se vzbudí řekneš jí aby mi ráno zavolala?
J: Jasně že jo
L: Díky, už musím tak ahoj
J: Ahoj

Zavěsil jsem a šel si taky lehnout. "S kým si volal?  Zeptala se a víc se na mě natiskla. "Volala mi Lexi ráno jí máš zavolat" pošeptal jsem jí do ucha. Políbil jsem jí na rty. Po chvilce začala spolupracovat ale pak se odtrhla."dobrou" zamumlala a víc se zachumlala do deky. "Dobrou lásko"...

Nakonec jsem se rozhodla tak jak jsem psala v oznámení. Myslím si že by bylo lepší kdyby tam nějaký čas vystupoval jen Ross s Emily. Přeci jen se teď všechno točilo jen kolem Lexi a na Rosse nebo Emily jsem neměla čas. Doufám že se vám i přes to bude příběh líbit:)

☆Barča☆