Přátelstvý anebo láska? / Ross Lynch a R5

Nikolas Wolf

*Lexi*

Zůstávám ve Španělsku. Jsem šťastná protože budu pracovat z manažerem ale na druhou stranu neuvidím své kamarády a hlavně mámu s tátou. Už teď mi chybí a přeju si být doma. Zrovna sedím ve svém pokoji kde budu nějaký čas přebývat. 'Ťuk ťuk' někdo zaklepal. "Dále" zakřičím. Do pokoje výjde moje teta Sofie. "Ahoj Lexi" usmála se. "Ahoj teto" úsměv jsem jí opětovala. Sedla si na 'Mojí' postel. "Chybí ti rodiče? Zeptala se. Jen jsem smutně kývla. "No a kdy se máš sejít s tím manažerem? Znova se zeptala. "Dneska" odpověděla jsem. Jak probíhal celý den? Sešla jsem se s mím manažerem jmenuje se Nikolas Wolf. Zeptal se mě kdo jsou mé rodiče, byl překvapený když jsem mu pověděla že můj otec je Ross Lynch ale asi to tušil podle mého příjmění. Prý byl kdysi dávno manažerem mého táty což je super tedy aspoň pro mě.

*Emily*

"Mluvila jsem s Lexi a prý se seznámila s manažerem" pověděla jsem Rossovy. "A kdo to je? Zeptal se. "Nikolas Wolf zastupuje různé celebrity" Ross se na mě nevěřícně podíval. "Nikolas Wolf? Byl mím manažerem když mi bylo 18" řekl mi. "To byl ten chlap jak nám překazil rozhovor? Zeptala jsem se. Ross začal kývat hlavou a já si zpoměla na to kdy jsme spolu v 18-ti mluvily.

Vzpomínka

"Jéj promiň" omluvila jsem se člověku do kterého jsem narazila. "V pohodě" odpověděl. Pomohl mi zvednout mé knížky které jsem opustila, omylem jsem šáhla na knížku kterou chtěl zvednout on. Naše ruce se střetly a mnou projel divný pocit. Až když jsem se zvedla tak jsem se tomu dotyčnému mohla podívat do obličeje.

Bože to je ROSS! Řekla jsem si sama pro sebe. Jeho zlaté vlasy mu padali do obličeje a jeho krásné oči se ve světlu jiskřily. "D-děkuju" vykoktala jsem ze sebe. "Není zač" krásně se na mě usmál. "Jak se jmenuješ? Zeptal se. Vždyť spolu chodíme do jedný třídy!?To si mě nepamatuje? "Jsem Emily Black" řekla jsem nechápavě. "To jméno mi něco říká" poškrábal se na zatýlku. "Chodíme spolu do stejné třídy" řekla jsem tak trošku zle. "Aha promiň" omluvil se. "Né dobrý jsem zvyklá že na mě lidi zapomínaj" koukla jsem mu do očí. "Bože má tak krásné oči" rozplívala jsem se. "Co prosím? Zasmál se. Až teď jsem si uvědomila že jsem to řekla nahlas. "N-nic já jenom že-" nestihla jsem to dopovědět protože mě políbil! Konečně se líbám s Rossem Lynchem. S tím nejdokonalejší klukem na světě. "Budeš se mnou chodit? Zeptal se. "Ano" padla jsem mu kolem krku...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Né kecám, nestihla jsem to dopovědět protože mě přerušil nějaký chlap který k nám přišel. "Rossi kde jsi celou dobu?! Zařval na Rosse. "No povídal jsem si tady s Emily" ukázal na mě. "Mě nezajmá že jsi si povídal tady s nějakou holkou měl si být už dávno ve studiu! Zasyčel a hodil po mě nenávistný pohled. "Já vím promiň" omluvil se mu Ross. Já jen na ně koukala a nic neřekla. "Ahoj" zamával mi a odešel pro mě stále s neznámým chlápkem...

Ahoj:D pro mě jako vždy divní konec:D no nic, možná tenhle příběh brzo ukončím:/ ale s tím si nejsem jistá protože psaní tohohle příběhu miluju^ _^ mám sice hodně nápadů ale nestíhám psát kapitoly:/  jestli se rozhodnu že to bude konec příběhu tak vám slibuju že to bude šťastný konec:) smutný nemám totiž ráda:)