Mám tu čest tě poznat, Pottere

2.

Po příjezdu do Prasinek si prváky a to i mě převzal pod svou kontrolu takový velký muž, James říkal že je to strejda Hagrid. Nastoupili jsme do kočáru a ten nás vezl vzhůru do až neuvěřitelně obrovského hradu, jehož osvětlené komnaty se odrážely ve vodní hladině. Užasle jsem tohle celé pozorovala. ,,Ty jsi asi moc kouzel ještě neviděla, co?" zasmála se Rose při pohledu na mě.

,,No, s tetou žiju v mudlovském Londýně, takže ano,moc jsem ještě neviděla" přiznávám se a všímám si Jamese jak na mě upřeně kouká a polyká každé slovo, jež vypustím z úst. ,, Vy jste tu už snad někdy byli?" ptám se s úsměvem.

,,Jo, já jo. Táta mě sem kdysi vzal" přiznal James nezaujatě a neustále se na mě přiblble koukal.

 Po příchodu do hradu jsem musela zalapat po dechu,  Velká Síň byla tak obrovská a to schodiště, pohyblivé obrazy a živý strop na kterém byl ohňostroj, tak to je paráda.

,,Haló Sofie! Dýcháš?" dloubla do mě loktem Rose a já jen užasle kývla. Pokračovali jsme až dopředu, kde byla stolička a vedle na stolku starý a pošuntělý klobouk. Tetička o něm mluvila jako o Moudrém klobouku. Nad učitelským stolem visel obrovský obraz a na něm se spokojeně usmíval ředitel Albus Brumbál a vedle o trochu menší Severus Snape. Ke stolku s kloboukem se blížila profesorka Minerva Mcgonagallová.

Na začátek pronesla milý proslov ona, poté Brumbál a nakonec nám Snape povyhrožoval o pověšení za kotníky ve sklepení. ,,Tak a teď se milí prváci, přesuneme ke slavnostnímu zařazování do kolejí. Jako první tu máme, slečnu Rose Weasley." zvolala Minerva a Rose se nesměle protlačila davem a usedla na židličku.

,,Hmm tak to nebude vůbec těžké, jsi jako zrozená pro NEBELVÍR!" zvolal moudrý klobouk a od Nebelvírského stolu se začal ozývat hlasité povykování a výskání. Poté bylo asi dalších pět jmen, která mi nic neříkala. ,,Fred Weasley" zvolala  Mcgonagallová a Fred se vydal k ní. ,,Další Weasley? Vy jste se nám snad nějak přemnožili nebo co" zamumlal si pro sebe Moudrý klobouk a někteří žáci si neodpustili malý úsměv. I Fredovi samotnému zacukaly koutky. ,,Myslím že žádné velké překvapení, NEBELVÍR!" zvolal klobouk a ve mně hrklo. Co když tam já nepůjdu?

Potébylo asi dalších dvacet žáků a já se potápěla ještě hlouběji do svých negativních myšlenek.Ale z myšlení mě probudilo další známé jméno. ,,James Sirius Potter" při dořčení onoho jména se celá místnost snad otřásla pod sílou šepotu a pozornosti, která se upírala na Jamese. Ten egoista si to ale naprosto užíval a neustále měl na obličeji svůj šibalský úsměv, se kterým se snad i narodil.

,,Tak tohle BUDE těžké" zdůraznil klobouk a James se zavrtěl. ,,Chytrý, lstivý a odvážný, nesmím ale narušit rodinnou tradici a proto volím NEBELVÍR" zvolal klobouk a Zmiozelští žáci se vražedně na Jamese podívali, zato Nebelvír snad slavil výhru famfrpálového poháru. Sebejistý James seběhl ze schodky a posadil se ke stolu, kde se poobjímal s Teddym a Fredem.

Ale já jsem byla jako na trní. Už jsem zbyla pouze já a nějaký blonďatý chlapec ,,Scorpius Malfoy" zvolal klobouk. No skvěle, tak už jsem tu jen já. ,,Milý, drahý a blonďatý příteli, jsi celý po otci a proto je jen jediná možnost. ZMIOZEL!" zvolal klobouk a Zmiozelský stůl k sobě hrdě přivítal onoho chlapce.

,,Sofie Whitová" zvolala již znuděná Minerva a já se nervózně posadila na židli. Pohledy celé Velké síně byly ještě horší, než si dokázala moje stydlivost vůbec představit.

,,Ale, ale! Ty jsi mi povědomá" zvolal klobouk a já sebou trhla. To těžko, vždyť já sama pomalu nevím kdo jsem. ,,Oba rodiče Zmiozel, ale nevím, nevím. V tobě je jak zlo a lstivost tak i dobro, odvaha a spravedlivost. Ještě o tom nevíš, ale budeš velmi mocná čarodějka. A budeš pocházet z NEBELVÍRU!" vykřikl Moudrý klobouk a mně spadl ze srdce tak velký kámen, že by se ani do celých Bradavic nevešel.

Rychle jsem seběhla ke stolu Nebelbíru a než jsem se nadála, už mi na krku visela Rose a všichni se mi představovali. Ale to co jsem cítila, byly dva pohledy na mně upřené. Potter a Malfoy.