Mám tu čest tě poznat, Pottere

20.

Dnes je to týden od příjezdu do Bradavic. Ve většině normálních škol se ještě ta pozvolně opakuje. A co se dělá v Bradavicích?

Jo, plně se učíme. A mou největší "radostí a štěstím" je to, že si James vzpomněl že jsem s ním ve dvojici v pár předmětech. Hádat se s ním nemá cenu že to bylo jen na minulý rok. Vždy prohrajete. Začínám se obávat propadnutí z lektvarů. On je tak neschopný. Co jde udělat špatně, tak udělá špatně. Už tak mi stačí že mé dříve zrzavé vlasy jsou bordově rudé a to jen díky tomu antitalentu.

Ale nejvíc se stejně těším na sobotní odpoledne. Konečně bude první letošní famfrpálový zápas a Nebelvír má takové štěstí, že bude hrát zrovna proti Zmijozelu. Dnes po škole máme poslední trénink pod vedením nesmírně krutého Ronnieho. Nechápu jak mi loni mohl přijít jako milý kluk. Teď je nesnesitelně přísný. Chápu, že dokud je poslední roky kapitán tak chce vyhrávat, ale někdy to i přehání.

Rychle utíkám i v tréninkovém úboru ke kumbálku na košťata kde mě už nedočkavě vyhlíží Kate. No jo, jdu trošku později.

,,Kde si! Jdeme pozdě" volá na mě už z dálky Kate.

,,Promiň, musela jsem ještě dopisovat kousek eseje do opčm" omluvně se na ni usmívám a obě dvě scházíme ráznou chůzi schody pro košťata.

,,Ronnie nás zabije" poznamenává Kate při sbíhání schodů poznatek, kterého už jsem si tak nějak všimla.

,,Vážně?" ironicky se na ni ksichtím a pokračuji v cestě pro ty úžasné, dřevěné věcičky.

Hned co popadneme košťata, tak se rychle otáčíme a chystáme se vybíhat schody nazpět a hurá na hřiště. Dokud mě nenapadlo něco naprosto dokonalého. Na hřiště nám to bude trvat minimálně dalších deset minut. Ale co tak to zkusit doletět?

,,Stůj Kate!" zastavuji ji a zaostřuji pohled na okno které prosvicuje tuhle část věže.

,,No to nemyslíš vážně?" ptá se mě nedůvěrně a přelétává pohledem z okna na mě.

,,A proč jako ne, víš jaké to bude žůžo?" povytahuji nadšeně koutky úst do úsměvu.

,,A  žůžo taky bude až nás někdo uvidí a vyloučí nás, co?" řeční Kate zbytečné kecy, ale na to nemáme čas. To už otvírám okénko a prozkoumávám terén, tedy spíše ovzduší, aby nás nikdo neviděl. Už jen z té výšky se mi motá hlava. To nevadí, to zvládneš.

,,Ty ses vážně zbláznila!" štěkne po mě zoufale se smějící Kate.

,,Nezbláznila, jen to chci zkusit. Mám jít první?" ptám se nervózně a už si sedám na koště.

,,Ne počkej!" vyhrkla rychle Kate a postavila se vedle mě na parapet.

,,Společně?" zašeptám.

,,Společně." odpoví mi.

,,Tak na tři, jo?" Kate na souhlas pouze kývne.Tak tedy začínám odpočítávat.

,,Jedna, dva....a tři!" dořeknu soustředivě a na povel se zároveň s Rose odrážím od pevného a stabilního parapetu a chvíli klesáme volným pádem. Kate to už kus nad zemí zatáčí a vyrovnává směr. Zato já neustále padám, až nějakých dvacet metrů nad zemí už též zatáčím. Oblétám astronomickou věž a naskytuje se mi krásný výhled na jeden z mála posledních dnů končícího léta. Zapadající slunce ozařuje celé jezero a teplý vítr mi vlaje ve vlasech. Miluju kouzla.

Po chvíli létání mířím na famfrpálové hřiště, kde stojí hlouček lidí v červený Nebelvírských úborech. Už je mezi nimi i Kate. Přistávám těsně od nich, dokonce pár z nich i ucouvlo o pár krůčků dozadu ode mě. Je tu dokonce i Potter s Ravenem. Tak to jdu dost pozdě.

Všichni se na mě dívají.

,,Kde se jako flákáš Sof, máme tu velký problém a ty si ještě dovoluješ přijít pozdě?" obořuje se na mě naštvaný Ronnie. Bože, vždyť nejdu až tak pozdě.

,,A jaký problém?" snažím se zeptat velmi zaujatým hlasem.

,,Nemáme kde trénovat" řekne místo Ronnieho Potter, který zní pěkně naštvaně.

,,A proč?" opatrně se tážu, protože každý tady má vražedný pohled.

Teď už se mi nikdo neuračuje ani odpovědět. Pouze Ronnie mi na znamení ukazuje prstem doprava na skupinku lidí v zelených úborech. Zmijozel. Když jsem sem letěla tak jsem si jich nevšimla.

,,Ale vždyť hřiště máme zamluvené my! Nemůžou si sem jen tak přijít a vyhodit nás." naštvaně zvyšuju has.

,,Můžou pokud mají souhlas jejich ředitele koleje" poznamenává Mike.

,,Ale vždyť to není fér a navíc se to dělává jen když se příjímají noví hráč-" ale nedokončuju protože už mi to došlo.

,,Noví hráči" odfrkne si James. Znovu se důkladně dívám na skupinku Zmijozeláků, kteří si to mimochodem rázným krokem mířili k nám. mezi nimi je i malý Albus. Tak to chápu že to Jamese štve. Hrát proti vlastní krvi je blbé. Jo a ještě blbější je to, že je mezi nimi i Regulus a Scorpius, ale ten už tam byl i minulý rok.

,,Co tu ještě děláte Finningane! Neříkal jsem že si nepřejeme aby jste viděli naše tréninky? Je to tajná strategie" zaprskal na Ronnieho nezdvořile kapitán zmijozelského týmu Wayen Rule a společně s ním si ještě znechuceně odfrkl skoro celá skupinka lidí.

,,Ale oni i kdyby to viděli, tak to ty jejich natvrdlé Nebelvírské mozky nepochopí" pronesl nějaký velký borec ze skupinky, zdá se mi že se jmenuje Ralf a opět se celý Zmijozel utápěl v slzách smíchu které nebraly konce.

,,Už jste skončili?" zvýšil nepříjemně hlas Raven. Načeš se na něj hnusně zaksichtila nejméně půlka Zmijozelu. Jen Albus tam tak postával a nezapojoval se ani do výsměchu nám, ani jim.

,,Ne, dokud nevypadnete" pronesl chladně Regulus.

,,Ale my tu máme mít trénink a nezajímají nás nějaké vaše trapné výmluvy na nové hráče" pronesl stejně chladně i James.

,,Tak jděte trénovat až zítra" navrhla jsem a musel jsem se fakt krotit abych nepřidala nějakou urážlivou poznámku.

,,Ty se do toho nepleť, Nebelvírská holka má prý ještě menší IQ než horský troll, takže nechápu jak se vůbec dokážeš udržet na koštěti ty šmejdko" dokončil svůj velmi ,,poučný" proslov další kluk ze Zmijozelu ale než jsem se vůbec stačila nějak obránit, tak už po něm vyjeli James i Ronnie.

,,Jak si vůbec můžeš dovolit na ni tak mluvit ty zmije jedovatá!" vyjel po něm nejprve Ronnie, ale reakce na urážku se spíše zasmáli.

,,Flipendo!" vykřikl najednou James a jeho hůlka mířená na toho studenta který mě tak ošklivě osočil vyslala černý záblesk a odletěl asi deset metrů dozadu a velmi tvrdě dopadl.

,,Jamesi!" vykřikla jsem, protože tohle nevypadá moc dobře. Ten pitomec ještě furt leží na zemi a svíjí se v bolestích.

,,Tak tohle si vypiješ Potter, mrzačit nám hráče!" vyjel po něm Scorpius.

,,Můžu za to že jste takové měkkoty? A navíc si za to může sám. Neměl ji urážet" nahodil ten svůj křivý  povrchní úsměv James.

,,Má zlomenou ruku" zavolala holka ze Zmijozelu která za ním šla.

..................................

Dnes odpoledne nakonec netrénoval nikdo. Ale je z toho velký průšvih. James je teď v ředitelně a ten Zmijozelák na ošetřovně.

James možná dostane zákaz hrát na zápase.

Proč to udělal, pitomec jeden.