Každý rok jiná rodina, jiný dům, práce a zkušenosti. Jednou služka, jindy švadlena, nebo pekařka. Na venkově, v bytě, nebo schovaná za hradbami. Kam vlastně patří? Tichá, přátelská, problémová, nebo pořádná. Kolik tváří má a jaká je její vlastní? Př...
"Cos jí to zase dala??!" vyjekla po služebné máma jako kdyby mi dávala jed .
moje oblíbená kapitola ;)
V tu chvíli táta praštil do stolu, až jsem povyskočila. Barce a Rigger se ani nehnuli. Nechápu.
"Mami, to nevadí! Ty tvarohové mi chutnají a ráda zkouším něco nového a za kakao ti moc děkuju, Maid. Můžeš jít." ... nojo asi bych měla být právnička
Každé ráno v osm hodin jsem stála před stájí už nachystaná s Arewem. Nějaké zkušenosti s jízdou na koni už mám z dřívějška, tak jsem se učila přeskakování překážek, vysokou rychlost- trysk a taky lehčí kroky z drezury. No a táta myslel na vše, dokonce i na moje povinnosti...
"Nazapomeň na nákres dráhy."
"Ou já... jak těžká by měla ta dráha být? Víš, abych ji nějak nepokazila."
"Nejde o složitost, měla by v tom být tvoje duše, jak říká král: "" ty sama by ses pod dílem měla podepsat.""
"Nojo, ale jak to mám udělat?"
"Nepřemýšlej."
"Nepřemýšlet?!" Dělá si ze mně legraci? "Jak mám..." bylo zbytečné dokončit větu, když už tu táta nebyl. Asi 20 minut jízdy na koni, je od města louka a tam strom... je to moje oblíbené místo na přemýšlení, protože tam nikdo nechodí. Teda, aspoň jsem si to myslela...
"Jdi se projet."
"Co? " zvedla jsem se do sedu a otočila se "Neměl bys mi pomáhat, Riggere..."
"A proč ne?"
"Měl by to být můj nápad."
"V pravidlech nic o pomáhání není...jen říkám- jdi se projet..."
"A kam prosímtě? Ani to tu neznám."
"Kdybys jela rovně podél té pěšinky, možná tě něco napadne. Tak jako jednou mně." Našpulil rty a zapískal pár tónů. Z lesa vyletěl pták, ani jsem si nevšimla, že Rigger má celou dobu na pravé ruce koženou rukavici.
"Každý muž v naší rodině má svého sokola. Tohle je Shaho." Trochu pozvedl ruku. "Naše sokoly necháváme navolno létat po lese, zaručí se tím jejich přirozená divokost. Samozřejmě že jsou cvičení, ale né úplně jako psi. Táta chce aby jsi měla svého."
"To myslí vážně?!"
"Doufá, že si ho na Výběru vybereš.... to bys ale musela vyhrát s nejlepší dráhou a tu ehm...nemáš."
"Já ji udělám! ....Až ..."
"Až?! No nevím, kolik času ještě máš, 4 nebo 5 dní?! Sani!"
"Já se snažím!"
Něco zamumlal, nasedl na koně a jen tak odjel. Udělala jsem to samé s tím rozdílem, že jsem koně vedla opačným směrem, než Rigger... podél pěšiny.
On věděl, jak mi zlepšit náladu. Sundala jsem si kalhoty a boty, odstrojila Arewa a vedla ho do vody. (na sobě mám spodní prádlo a košili, aby bylo jasno!)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byla krásně studená, ale můj nápad asi nebyl tak jediněčný, jak jsem si myslela. Kousek ode mě se ozvaly dva mužské hlasy. Schovala jsem se do vrbových větví abych nebyla vidět...
"Tady uvážeme koně a trochu se ochladíme v tom rybníku. Co ty na to?" zeptal se někdo.
"Super nápad...Je fajn mít tak praštěného kamaráda." hlasitý smích a šustění trávy
"Nojo, někdy si musíme odpočinout."
Chytla jsem Arewa za uzdu dříve, než stačil vykouknou zpoza vrby. Musím se nějak dostat na břeh...
"Ááá to je supér! No tak polez Tacci!" hmm tak Tacc...to si zapamatuju
"Hele, já jsem měl toho na sobě víc a nesmím to ztratit!"
"Ale prosím tě, udělali by ti nové."
Omlouvám se že mi to trvalo, ale příběh je z mé hlavy a ta někdy (většinou) rezignuje proti každé aktivitě :D
