Konečně jsme se dobelhali k Alexově pokoji. Během dlouhé cesty přes půl hotelu se mu prudce změnila nálada, teď už se nesmál. Spíš nadával a kecal nesmysly. Opřel jsem Alexe o zeď v jeho pokoji. V téhle poloze ale dlouho nevydržel, takže když jsem se otočil zpět k němu, spatřil jsem ho sesuntého na zemi, snažíc se rozvázat si tkaničku. Chvíli jsem ho v tom nechal, pak jsem si dřepnul k němu.
"Počkej, jsi absolutně neschopnej. Uhni s těma rukama." řekl jsem. Alex poslechl a začal se mi omlouvat. Konečně jsem mu sundal obě boty. Zvedl jsem ho a odtáhl až k jeho posteli, na kterou jsem ho usadil. Šel jsem si zout boty, aby kvůli mně neměl problémy s pokojskou, ty jsou kvůli blátu na koberci vždycky totálně namíchnutý. K mému překvapení, když jsem se vrátil, seděl Alex pořád na tom samém místě. Nepřítomně hleděl do zdi, pak ale svůj zrak upřel na mě.
"Co je?" zeptal jsem se, a dal si ruku v bok, protože jsem čekal, co zajímavýho z něj vypadne.
"Jak by se v týmu koukali na někoho, kdo by byl - jak to říct..." nastala pauza, a pak pokračoval: "...prostě jinej?" zeptal se, celkem vážně.Moc jsem ho nepochopil, tak jsem se zeptal: "Jak jako jinej?"
"No, já mám totiž takovej problém a už mě nebaví mlčet. A Vorisovi se svěřovat nebudu, s ním by tohle asi švihlo." Odmlčel se. "Já mám rodinu. Tím myslim jako těhotnou ženu a syna. Jenže, nedávno jsem konečně sám sobě přiznal, že jsem asi to..." Nevypadal, že by se mu chtěla pokračovat, a tak jsem ho pobídl: "Že jsi co?" trochu jsem sice tušil, ale chtěl jsem to slyšet z jeho vlastních úst.
"Prostě gay, nebo minimálně bi,"
Vypadal, že se mu ulevilo, když mi to řekl. Mě to ale přišlo docela k smíchu, myslel jsem si, že si dělá srandu, tak jsem po něm hodil polštář, co se válel po zemi.
"Ty jsi ale debil. Z takovejch věcí si prdel nedělej," řekl uraženě a místo toho, aby mi ránu vrátil, vzal polštář, zabořil do něj hlavu a zařval do něj. Potom se položil na záda, dal si ruce za hlavu a svraštil čelo. Tehdy jsem pochopil, že si srandu nedělá.
"Počkej, jako fakt? Hele, máš dost upito. Neměl bys dělat unáhlený závěry." Snažil jsem se mu naznačit, že toho hodně vypil.
"Tušit něco od svých 17 let, znamená unáhlený závěr?" Odvětil. Trošku mě to zaskočilo, nevěděl jsem ani co mu na to mám říct. Nebudilo to ve mně odpor, ani nic takovýho. Právě naopak, začal mě ještě víc zajímat, což mě trošku vyděsilo. Přisedl jsem si k němu na postel, načež se on znovu posadil, takže jsme si hleděli zpříma do očí.
"Tak já ti dokážu, jak vážně to myslím," zašeptal, načež se přisunul blíž ke mně. Nějak mi pořád nedocházelo, co se přesně chystá udělat, dokud se to nestalo. Položil mi ruku za krk, přitáhl si mě blíž a políbil mě. Vlastně spíš letmo, ale přímo na rty. V tu chvíli jsem absolutně nepochopil své pocity a už vůbec ne touhy. Cítil jsem, jak se mi hrne krev do tváří. Když viděl, že se nebráním, tak pokračoval. Po chvíli jsem se odtrhl. Teda otrhla mě spíš vzpomínka na rodinu.
"Počkej. Vážně máme upito. Neměli bychom-" snažil jsem se přemluvit nejen jeho, ale i sám sebe. Alex se mě pokusil přerušit dalším polibkem, ale já odmítl pokračovat.
"Promiň. Asi bych měl odejít a vrátit se, až budeme oba střízliví." řekl jsem a zamířil ke dveřím. Nazul jsem si boty. Pak mi to ale nedalo, vrátil jsem se a zeptal se: "Jak jsi věděl, že se nebudu bránit? Že ti třeba nedám pěstí? To by přece udělala většina chlapů, co tady s námi jsou,"
"Tak zaprvý, jsem neodolatelnej, a za druhý, kdybys byl ten pěstní typ, vrazil bys mi ji už když jsem se k tobě přitiskl v tom letadle," pořád se ještě poťouchle usmíval. Nevypadal, že by ho moje odmítnutí zrovna dvakrát vzalo. "Blbe. Tak zejtra buď na tréninku v 5:45. Což je mimochodem za čtyři hodiny." zasmál jsem se. Vlastně jsem to všechno nějak nepobíral, tak jsem to bral s nadsázkou. Odešel jsem na pokoj, kde jsem si dal sprchu. Sprcha, to je vlastně taková filosofická kabinka s možností se umýt. Když mi pomalu docházelo, že jsem se před 20 minutami cucal s chlapem, máchnul jsem rukou tak, že jsem na sebe pustil ledovou vodu. Nejspíš to bylo znamení, ať odtamtud vypadnu. Tak jsem zalehl do postele s mokrou hlavou, a všechno důkladně promýšlel tam.
