Emmina světlá pleť ještě víc zbledla a přiložila si ruku před ústa. "Panebože.." zašeptala a zvedla se. Nechápavě jsem se na ní podívala. Nick k ní došel a položil jí ruku na záda.
"Emm? Co se děje?" zeptal se a ona se na mě podívala. V jejích očí jsem spatřila výčitky a lítost. Posadila jsem se a setřela si slzy rukávem trika.
"Před dvěma týdny jsem uviděla Kyla s nějakou dívkou... Myslela jsem si, že to nic není. Vlastně nic nedělali. Jen spolu popíjeli kávu a něčemu se smáli.. Nechtěla jsem tě ubytečně rozrušovat."
"Bože-" špitla jsem a prohrábla si vlasy. "Co mám teď dělat?" podívala jsem se na Nick a Emmu a doufala, že mi nějak poradí. Nick odvrátil pohled a skousl si ret. Věděla jsem, že to pro něho je nepříjemné situace. Za tu dobu se stal Kyle jeho nejlepší kamarád a teď si nebyl jistý co udělat.
"Můžeš zůstat tady," nabídla se Emma. "S Nickem můžeme zajet pro tvé věci.."
"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Nemůžu vás otravovat.. Pojedu k našim.. Ten dům je obrovský a rozhodně se tam ztratím víc než tady."
"Co řekneš mámě?" zeptal se Nick a já pokrčila rameny.
"Pravdu? Když jí budu lhát tak to na mě pozná.. A popravdě vlastně ani nemám sílu na to lhát.."
"A co ty věci?" Emma si sedla vedle mě a objala mě okolo ramen. "Hele.. Co kdyby si už jela? Já zajedu k vám do bytu a něco ti sbalím a potom ti to dovezu.. Stejně jsem slíbila mámě, že se za ní zastavím."
"Dobře," přikývla sem. "Jsem ráda, že vás mám."
Zajela jsem autem do garáže a vystoupila. Vešla jsem do domu a zeshora uslyšela hrát hudbu. Věděla jsem, že vychází z Noahova pokoje. Vyšla jsem schody a všimla si, že mámini ani tátovi klíčky tady nejsou. "Skvělé." povzdychla jsem si a vyzula se. Pověsila jsem klíčky na věšáček a zamířil k bráchovi do pokoje. Zaklepala jsem, ale přes hudbu mě nemohl slyšet. Proto jsem otevřela dveře a nakoukla do pokoje. Noah ležel na posteli a učil se. Když mě spatřil nechápavě zamrkal.
"Ségra?" vyskočil z postele a došel ke mě, aby mě mohl obejmout. "Co tu děláš? Máma neříkala, že se stavíš."
"Neměla jsem přijet," začala jsem a do očí se mi znovu nahrnuli slzy. Noah si toho všiml.
"Co se děje?" zeptal se vyděšeně a vedl mě ke své posteli. Posadila jsem se a podívala se na Noaha, který si mě ustaraně prohlížel.
"Kyle mě podvedl," dostala jsem ze sebe.
"To neudělal!" zavrčel a stiskl čelist. "Řekni mi, že to neudělal!" Z oka mi vypadla první slza a Noah mě přišel obejmout. "Zabiju ho."
"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Nechci to řešit.. Chci prostě dělat, že Kyle Hunderson neexistuje."
"Víš, že to bude těžké, že? Vzhledem k tomu, že teď je skoro v každým bulváru.."
"Já vím," přikývla jsem. "Nejradši bych odjela někam daleko, ale tady mám všechno.. Školu, krasobruslení, vás.." Uslyšela jsem jak dole bouchli dveře. Následně se po schodech ozvali kroky. Doufala jsem, že je to máma nebo Emma. Odtáhla jsem se od Noaha a vyšla z jeho pokoje. Před sebou jsem spatřila Emmu, ale nebyla sama. Za ní šel Kyle.
"Co tu děláš?" vyhrkla jsem a o krok ucouvla. Narazila jsem do Noahove hrudi.
"Musíme si promluvit." ozval se nešťastně Kyle.
"Ona s tebou nechce mluvit." zavrčel Noah a schoval mě za své tělo. "Měl by si vypadnout Kyle, nebo ti dám přes hubu!"
"Winter-" zkusil to znovu, ale Noah už to nevydržel a vystartoval po něm. Zaťal pěst a udeřil Kyla, který couvl a narazil do stolku. Emma uhnula rychle z cesty a upustila mou tašku. Dala jsem si ruku před pusu, abych nevykřikla.
"Varoval jsem tě!" řekl Noah a ukázal na Kyla prstem. "Hned teď vypadni! Nechci aby ses k Winter přiblížil, rozumíš mi?"
Kyle zvedl hlavu a setkal se s mým pohledem. "Omlouvám se." to bylo poslední, co řekl než odešel. Počkala jsem než jsem uslyšela jak dole bouchli dveře a obrátila se na Emmu.
"Proč si ho sem přivedla?" zeptala jsem se.
"Nechtěla jsem," namítla. "Jel za mnou.. Co jsem měla dělat?"
"Varovat mě?" zašeptala jsem. "Mohla jsem být připravená.." došla jsem k Emmě a vzala si od ní tašku. "Děkuju." otočila jsem se a vydala se do svého starého pokoje, který se nezměnil. Jen tu bylo méně věcí, protože jsem si polovinu odvezla sebou. Na nástěnce, ale zůstalo dost fotek. Přejela jsem jí pohledem a zastavila se na fotce, kde jsem byla já a Kyle. Na jedné z mnoha. Položila jsem tašku k posteli a začala rychle všechny fotky sundávat. Prvně jsem je jen tak hodila na postel, ale potom jsem našla v šatně krabici do které jsem je schovala. Potom jsem se podívala na své zápěstí, kde jsem měla náramek od Kyla. Opatrně jsem si ho sundala a přihodila ho k fotkám.Potom jsem krabici zavřela a schovala pod postel.
"Jsem doma!" uslyšela jsem z haly. Pomalu jsem se tam vydala a uviděla mámu, jak se vyzouvá a věší svou bundu na věšák. Když zvedla hlavu tak mě spatřila. "Winter?" vydechla nechápavě. "Co tady děláš?"
"Mami-" špitla jsem a po tváři mi začal stékat nový vodopád slz. "Mami-" zopakovala jsem. Máma ke mě doběhla a uvěznila v jejím objetí. Neptala se. Jen mě držela a hladila po zádech.
