-Chapter 16-

5.1K 370 7
                                    

Další den jsem dojela do nemocnice a zjistila, že Mike ani Josie nejsou  na chodbě. Museli být tedy u Kyla. Nechtěla jsem je rušit, tak jsem se posadila před pokoj. Sundala jsem si kabát a položila ho židli vedle sebe.  

"Slečno Hillová," objevila se na chodbě sestřička. "Jak to, že nejste v pokoji? Kyle se na vás ptal.." 

"Kyle?" vydechla jsem. "On se probudil?" zvedla jsem se ze židle a sestřička s úsměvem přikývla. Rychle jsem si vzala bundu a zaklepala na dveře.

"Dále!" ozval se Mikův hlas. Otevřela jsem dveře a nakoukla dovnitř. "Winter chtěli jsme ti zavolat, ale potom jsme si řekli, že stejně přijedeš." vešla jsem do pokoje a můj pohled spadl na Kyla. Stále byl bledý a unavený, ale aspoň vnímal.

"Kyle?" zašeptala jsem a pomalu přešla k jeho posteli.

"Necháme vás o samotě." ozvala se Josie a s Mikem odešli pryč. 

"Tak moc jsem se o tebe bála," sedla jsem si k němu a vzala ho za ruku. "Bála jsem se, že už tě nikdy neuvidím.." 

"Myslíš, že bych tě tady nechal?" zeptal se chraplavým hlasem a pokusil se usmát. "Kde máš Zacha?" 

"Dal mi na vybranou.. Buď on nebo ty.. Takže asi víš, koho jsem si vybrala." 

"Je mi to líto, Win.." podíval se na mě a já si vzpomněla na to, co mi řekla Melanie. Měla pravdu.. Nikdy nedokážeme být od sebe. I on vždycky bude na prvním místě. "Co holčičky?" 

"Jsou v pořádku," usmála jsem se. "Kyle.." začala jsem. "Když jsem se dozvěděla, že jsi měl autonehodu dostala jsem strach. Nedokázala jsem si představit, že už tě nikdy neuvidím usmívat se.. že už nikdy neuslyším ty tvoje směšné vtipy.." Kyle se uchechtl, ale pokračovala jsem. "Bála jsem se toho, že už tě nikdy nepolíbím a neřeknu jak moc tě miluju.." 

"Opravdu?" vydechl překvapeně. Přikývla jsem. "Chceš mi říct, že přesto co jsem ti udělal, chceš být stále se mnou?" 

"Jsem hloupá?" zeptala jsem se. "Protože mám někdy pocit, že ano.. Zacha miluju, ale nikdy se to nevyrovná k tomu, co cítím k tobě." 

"Kdybych se mohl hýbat tak tě hned těď políbím." pousmál se.

"Tak to udělám za tebe," sklonil jsem se k němu a po tak dlouhé době přitiskla rty na ty jeho. Když Kyle sykl bolestí, pomalu jsem se odtáhla. "Možná bych měla jet.. Musíš odpočívat." 

"Nechoď," chytl mě za ruku. "mám strach, že když se probudím tak zjistím, že to byl jen sen."

"Neboj se," usmála jsem se a znovu ho krátce políbila. "Až se probudíš tak tu stále budu." 


"Teto Marrinet? Strýčku Henry jsem doma!" zavolala jsem. Vyzula jsem si tenisky a pověsila bundu na věšák. "Je tu někdo?" zkusila jsem to znovu. Zmateně jsem přešla do obyváku.

"Překvapení!"vykřikla Emma s Nickem. Strýc Henry s tetou stáli opodál a s úsměvem mě pozorovali.

"Co tu děláte?" vypískla jsem nadšeně a šla je obejmout.

"Chyběla jsi nám," zabručela Emma a Nick mě políbil do vlasů. "Jak se mají holčičky?" 

"Dobře," usmála jsem se. "Stejně jako jejich maminka.." položila jsem si ruku na bříškou a pohladila ho. 

"Byla jsi u Kyla?" 

"Ano," přikývla jsem. "Převezli ho do místní nemocnice," vysvětlila jsem. Emma se významně usmála a chtěla něco říct. Ale zarazila jsem jí pohledem. Jen se uchechtla.

"Tak my vás necháme," ozval se strýc. "S Marrinet jedeme nakoupit. Kluci dojedou až večer." došel ke mě a políbil mě do vlasů. "Mám tě pozdravovat od mámi."

"Hned potom jí zavolám," slíbila jsem a strýc přikývl. Když odešli, všichni tři jsme se posadili do gauč.

"Tak povídej," vyjekla nadšeně Emma. "Co ty a Kyle?" 

"Cože?" nechápavě jsem svraštila obočí.

"Nedělej hloupou," zasmála se. "Já vím, že se mezi vámi něco stalo! Poznám to na tobě!" 

"Em má pravdu," souhlasil s ní Nick. "Tak už to vyklop." 

"Dobře," zasmála jsem a zvedla ruce na obranu. "Nedokážu bez něho být," řekla jsem. "Vždycky to bude jen on. Když jsem mluvila s Melanie.. Přiznala, že se k ní Kyle nikdy nechoval tak jako ke mě. A i když vím, že jsem teď ublížil Zachovi.. Kdybych mu lhala o vztahu s Kylem, ranila bych ho ještě víc." Dívala jsem se z jednoho na druhého a čekala, až něco řeknou.

"Vyhrála jsi," povzdychl si Nick a vytáhl z pěněženky pět dolarů, které podal Emmě.

"Díky," ušklíbla se na něho a vtiskla mu pusu na tvář.

"O co tu jde?" nechápavě jsem svraštila obočí a založila si ruce na hrudi.

"Vsadili jsme se o to, kdy si to konečně uvědomíš," vysvětlila Emma, který se opřela o Nickovo rameno. "Nick říkal, že si to uvědomíš, až se bude třeba ženit. Já zase, že si to uvědomíš ještě dřív než se holky narodí."

"Jste hrozní." zasmála jsem se.

"Miluješ nás." opravil mě Nick.

"Jo to máte pravdu. Miluju." 

Winter III.Kde žijí příběhy. Začni objevovat