-chapter 20-

5.4K 336 24
                                    


Nemohla jsem uvěřit, že už uběhl rok. April i Summer se už naučili chodit, takže jsme je museli víc hlídat. Dnes večer mě Kyle pozval na večeři. Holky bude hlídat máma s tátou, kteří teď přiletěli z dovolené.

„Mami tady mají holky mléko.. A kdyby plakali, dej jim jejich medvídka a kdyby to neza-„

„Winter," zastavila mě se smíchem máma. „Já vím, jak se starat o děti," řekla a pohladila mě po tváři. „Vychovala jsem tři."

„Já vím," povzdychla jsem si. „Jen je to poprvé, co někam s Kylem jdeme."

„Oni to zvládnou, zlato," objevil se za mnou Kyle, který doteď mluvil vedle s tátou. „A kdyby se něco dělo, tvá máma nám zavolá."

„Přesně tak," přikývla a objala tátu. „A teď už běžte! A nebuďte doma před půlnocí!" zavolala za námi ještě. Kyle mi otevřel dveře auta a já nasedla. Když se rozjel k městu, stále jsem se ohlížela.

„Budou v pořádku," usmál se a vzal mě za ruku. „Zkus si to dneska užít dobře?"

„Dobře," přikývla jsem. Natáhla jsem se, abych pustila rádio. Zrovna hrála Kylova nová písnička. „Jsem ráda, že to můžeš dělat z domu."

„Proto jsem si to nahrávací studium doma udělat," přikývl. „Pořád vás mám nablízku.." pohladil mě palcem po zápěstí a já se usmála. Uvolnila jsem se a opřela se.

„Kam vlastně jedeme?" zeptala jsem se.

„Uvidíš," mrkl na mě. „Ale neboj bude se ti to líbit." řekl rychle, když uviděl můj zamračený pohled.  Vyjeli jsme z města a pokračovali na dálnici. "Netvař se tak vyděšeně," zasmál se. "Nezabiju tě." 

"No to doufám," odfrkla jsem si a opřela si hlavu o okýnko. V jeli jsme do Branwillu a Kyle mě pohladil po stehně. 

"Už jsme skoro tam," řekl potichu a já se přikývla. Zastavil před restaurací, která mi přišla povědomá. Kyle vystoupil a oběhl auto, aby mi otevřel dveře. Vděčně jsem se na něho usmála a vystoupila. Potom zamknul auto a vzal mě okolo pasu. Otevřel dveře restaurace a já vešla dovnitř. Hned u nás stála obsluha. "Mám tu rezervaci na jméno Hunderson." oznámil.

"Jistě," přikývl číšník. "Ukážu vám váš stůl." vydali jsme se za ním. Číšník mi odsunul židli.

"Děkuju," široce jsem se na něho usmála a posadila se. Kyle se usadil naproti mě a dostali jsme jídelní lístek.

Když jsme dostali jídlo, s chutí jsem se do něho pustila. Potom jsme dostali láhev vína. 

"Winter," ozval se Kyle a já se na něho překvapeně podívala. Všimla jsem si, že se tváří nervozně a to mě pobavilo. Pousmála jsem se a kývla na znamení, aby pokračoval. "Nevzal jsem tě sem jen tak.." začal a já nechápavě svraštila obočí. Najednou si klekl na jedno koleno přímo předemě. Cítila jsem jak se na nás všichni podívali. "Miluju tě, ale to už víš. Vždycky jsi to byla jen ty. Nedokážu si představit život bez tebe a proto, bych chtěl tě chtěl požádat.." odmlčel se a ze zadní kapsy vytáhl malou červenou krabičku. "Winter April Hillová, prokážeš mi tu čest a vezmeš si mě?" otevřel krabičku a já se dívala na krásný prstýnek. Byl zlatý a uprostřed byl velký modrý kámen. Po stranách toho modrého byli ještě dva bíle, ale menší. 

"Ano," vydechla jsem. "Tisíckrát ano," začala jsem přikyvovat a usadila se na jeho koleno. Objala jsem ho okolo krku a políbila ho. Když jsme se od něho odtáhla vzal mě za ruku a já natáhla prsty. Kyle opatrně vytáhl prstýnek a navlékl mi ho na prst.

  "Chtěl jsem ti dát prstýnek, který nás s holkama bude pořád připomínat.. Ten uprostřed jsem já a a ty dva signalizují April a Summer." 

"Je nádherný.." zašeptala jsem a ještě jednou si ho prohlídla. Najednou mi došlo, proč tak dlouho mluvil s tátou. "Dnes.." začala jsem. "Když jsi mluvil s tátou.. Žádal si ho o mou ruku?" zeptala jsem se a on přikývl. 

"Ale varoval mě, že pokud ti znovu ublížím tak už mě vážně zabije," uchechtl se a já se k němu přidala. 

"Už se těším až se stanu paní Hundersonovou." usmála jsem se a znovu ho políbila.


Když jsme dojeli, holky už spali. Máma s tátou se dívali v obyváku na filmy. "Půjdu se na ně podívat." řekla jsem a vydala se nahoru do jejich pokojíku. Opatrně jsem vešla do pokoje a podívala se na ty dva spící andílky. 

Slyšela jsem jak Kyle vešel do pokoje a stoupl si za mě. Objal mě okolo pasu a políbil do vlasů. 

"Nesnáším to, že každým dnem rostou.." zašeptala jsem.

"Já taky ne," přikývl. "Zachvíli od nich budu muset odhánět kluky." uchechtl se mi do ucha a já se pousmála. Věděla jsem, že už mám vše, co jsem si kdy přála.   

   

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Winter III.Kde žijí příběhy. Začni objevovat