Byl červen. Začátek mého devátého měsíce. Kyle už odložil berle a jemu už tisíckrát líp než předtím. Přemístili jsme se k jeho rodičům, protože Josie a Mike byli stále v práci, takže jsme měli větší soukromí. Kyle odjel brzo ráno za Billem aby se domluvili co bude dál. Vylezla jsem z postele, což mi už teď dalo obravdu velkou práci.
Přehodila jsem přes sebe župan a vydala se dolů. V kuchyni na stole na mě čekala snídaně, kterou mi Kyle připravil. Vzala jsem si příbor a posadila se ke stolu. Když jsem dojedla lívance se sirupem, umyla jsem nádobí. Potom jsem se vydala zpět nahoru, abych se převlékla.
Když jsem došla ke skříni a chystala se jí otevřít, něco mě píchlo břímo v břiše. Sykla jsem bolestí a chytila se za něho. Něco se dělo a já dostala strach. Dostala jsem se k posteli, kde ležel můj mobil. Vytočila jsem číslo na Kyla. Když to píplo po desáte, vzdala jsem to a zavěsila. Najela jsem v kontaktech na strýce Henryho. Ten to zvedl hned.
"Winter? Děje se něco?"
"Já nevím.." řekla jsem vyděšeně. "Strašně mě bolí břicho," po tváři mi začali stékat slzy. "Prosím, přijeď."
"Už jedu," vyhrkl vyplašeně. "Winter, lehni si a počkej na mě!" zavěsil a já ho poslechla. Vlezla jsem si do postele a položila ruku na břicho. Zhruba za deset minut jsem slyšela jak někdo vtrhl do domu. Teď jsem neřešila, že bylo odemknuto. Slyšela jsem jak strác Henry běží po schodech a spěchá ke mě do ložnice. "Winter," zašeptal a přiběhl ke mě. "Neboj se, bude to v pořádku." pohladil mě po zádech a vzal do náruče. Vydal se, se mnou k autu a posadil mě dozadu. Potom oběhl auto a rychle se rozjel k nemocnici.
Když zaparkoval, znovu mě vzal do náruče a spěchal dovnitř. "Potřebujeme pomoct!" zavolal na sestřičku, která k nám hned přiběhla.
"Co se stalo?"
"Moje neteř je na začátku devátého měsíce a má bolesti," vysvětlil. Sestřička se na mě podívala a mile se usmála.
"Nebojte se slečno, všechno bude v pořádu! Dorotto přivez lehátko!" zavolala někam za sebe. Za chvíli jsem už ležela a vezli mě k doktorovi. Strýc Henry byl na chodbě a snažil se dovolat Kylovi.
Když mě doktor vyšetřil tak mi věnoval milý úsměv. „Už je čas, maminko."
„Ale je brzo.." vyhrkla jsem. „Jsem na začátku měsíce.."
„Nebojte se," pohladil mě po rameni. „Jenom to nepůjde přirozenou cestou.. Musím provést císařský řez. Takže vy se vyspíte a my za vás uděláme všechnu práci."
„A holčičky budou v pořádku?" zeptala jsem se.
„Jistě," přikývl. „Až se probudíte tak je tady budete mít. Sestřičko připravte slečnu na sál." podíval se na sestřičku po mé pravici.
„Dobře, doktore," přikývla s úsměvem a odvezla mě na pokoj. „Nemusíte mít strach. Jste v dobrých rukou." pomohla mi sundat oblečení a stáhnout vlasy do culíku. Dveře pokoje se rozletěli a v nich se objevil Kyle.
„Winter," doběhl ke mně a políbil mě. „Když mi Henry zavolal, hned jsem jel na zpátek.. Co se děje?" podíval se na sestřičku.
„Nemějte strach," zasmála se. „Vaše přítelkyně už jen bude rodit."
„Můžu tam být?" zeptal se.
„To ne," zakroutila hlavou. „Kdyby se jednalo o normální porod tak ano, ale vaše přítelkyně musí na císařský řez."
„Je to nebezpečné?" vyhrkl, ale to už jsem znovu sykla bolestí.
„Máme málo času," odpověděla sestřička. „Počkejte na chodbě a nebojte se.. všechno dobře dopadne." Kyle se na mě podíval a potom mě znovu políbil.
„Miluju tě.." zašeptal.
„Já tebe taky."
„Tak jdeme na to!" zvolala sestřička a pomalu mě odvážela na lehátku na sál. Položila jsem si ruku na bříško a modlila se, aby všechno dobře dopadlo.
Zamrkala jsem, abych si zvykla na ostré světlo v pokoji. Moje ruka instinktivně přejela na mé bříško, které bylo splasklé. Rozhlídla jsem se a vzpomněla si na to, co se stalo. V pokoji jsem byla sama, takže jsem dostala strach, že se něco pokazilo. Jsou holčičky v pořádku?
Pokusila jsem se posadit, ale břichem mi projela ostrá bolest.
„Au," vyjekla jsem. Najednou se otevřeli dveře pokoje a dovnitř na koukl Kyle.
„Nesmíš se hýbat," napomenul mě a podle jeho úsměvu na rtech jsem poznala, že všechno dopadlo v pořádku.
„Kde jsou?" zašeptala jsem.
„Tady," jeho úsměv se ještě víc rozšířil. Ustoupil na stranu a dovnitř vešla máma s tátou. Každý v ruce držel jeden malý uzlík.
„Zlatíčko," usmála se máma a pomalu došla ke mně. „Jsou nádherné."
Ještě jednou jsem se pokusila posadit a teď se mi to povedlo. Máma mi do náruče vložila první holčičku. Už teď jsem věděla, že až vyroste tak bude nádherná.
„Nikomu jsi zatím neřekla jména," řekla máma a pohladila mě po vlasech. „Takže se potom budou muset dopsat."
„Chtěla jsem to nechat jako překvapení," vysvětlila jsem a vzala její malou ručičku do své. Zvedla jsem hlavu. „Tati.."
„Jo už jde," zasmál se a já si upravila první holčičku tak, abych měla prostor i na druhou. „Už nám řekneš jak se tyto dvě slečinky jmenují?" objal mámu okolo ramen a vtiskl jí polibek do vlasů. Kyle obešel postel a sedl si ke mně.
„Toto je April," představil jsem první holčičku „A toto," usmála jsem se. „Je Summer." potom jsem se podívala na Kyla. „April Josie Hundersonová a Summer Lena Hundersonová."
„Opravdu?" vydechla máma a já se na ní podívala. Do očí jí nahrnuli slzy. „Zlatíčko víš že ne-„
„Já chci," řekla jsem. „Mrzí mě, že tu April mezi námi nemohla být.. Takže chci aby se moje dcera jmenovala jako ona."
„Jsou to nádherná jména, Win.." zašeptal a Kyle a pohladil Summer po ručičce. „Vítejte na světe, princezny."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
