-chapter 10-

5.1K 351 23
                                    

Za týden, jedu navštívit mámu s tátou. Uvidíme se.

Seděla jsem v chatě a stále dokola si četla SMSku, od Kyla kterou jsem dostala přesně před týdnem. Když mi potom Kyle napsal, že dorazil navrhla jsem, že si můžeme promluvit tady, abychom měli soukromí. 

"Winter?" dveře chatky se opatrně otevřeli a dovnitř nakoukl Kyle. Zvedla jsem se z postele a založila si ruce na hrudi. Kyle vešel dovnitř s prohlídl si mě. "Promiň, že mám spoždění.. Musel jsem s něčím pomoct doma." 

"V pořádku," zašeptala jsem. "Jsem ráda, že tě vidím.." 

"Já taky," přikývl. "Sluší ti to." 

"Děkuju," bylo to těžší než jsem předpokládala. Jak jsem mu měla říct, že nosím jeho dítě? "Kyle.." začala jsem opatrně. "Chtěla jsem tě vidět, protože ti musím něco říct.." 

"Co?" starostlivě se zamračil a já se zhluboka nadechla.

"Vím že tě to možná trochu vyděsí a překvapivý.. Věř mi já byla taky překvapená, když jsem se to dozvěděla.. A rozhodně ti to asi trošku zkazí všechny tvé plány.." 

"Tak už to řekni, Win," zašeptal a přešel ke mě. Opatrně mě vzal za ruku a propletl si se mnou prsty. Cítila jsem jak mi rukou projel elektrický výboj. Překvapeně jsem se podívala do jeho očí a zjistila, že se na mě dívá vyděšeně jako by se bál, že se děje něco se mnou. Vlastně trochu dělo.

"Jsem těhotná." řekla jsem co nejrychleji, abych to měla za sebou. Kyle překvapeně zamrkal, ale nepustil mě.

"O čem to mluvíš?" zeptal se.

"Čekám dítě, Kyle. Naše dítě.. Dozvěděla jsem se to před měsícem a nechtěla ti to říkat, abych ti nenarušila tour, ale došlo mi, že to musíš vědět.." 

"Ale-" zasekl se a rozhlídl se po místnosti. "Budu táta.." zašeptal potichu a já přikývla. "Já budu táta," zopakoval a já se snažila z jeho hlasu poznat, jestli má radost. "Bože." 

"Promiň.." řekla jsem potichu.

"Za co se omlouváš?" překvapeně se na mě podíval a já pokrčila rameny.

"Určitě sis nepředstavoval, že budeš mít tak brzy dítě," řekla jsem a Kyle se pousmál.

"Na tom nezáleží.." odpověděl. "Hlavní je, aby si ty a to miminko bylo zdravé.." asi jsem se zatvářila nějak zvláštně, protože Kyle se zase zamračil. "Winter jsi v pořádku?"

"Ano," přikývla jsem. "Jen jsem čekala, že se budeš chovat jinak." vysvětlila jsem.

"A jakou reakci? Jako že tady na tebe budu křičet, že mi to dítě zničí život a že tě pošlu na potrat? To bych nikdy neudělal.." Kyle opatrně natáhl ruku a pohladil mě po tváři. "Hned teď zruším tour." 

"Ne," Zakroutila jsem rychle hlavou. "To nemůžeš.. Pořád jsem ti neodpustila to co si mi udělal. A nejsem si jistá, jestli to dokážu.. Miluju tě a nechci o tebe přijít ve svém životě. Ale myslím, že to že jsi na tour je dobře." 

"Takže mám zase odjet a dělat, že se nic neděje?" zeptal se Kyle.

"To ne," namítla jsem. "Budu ti posílat všechny fotky z ultrazvuku.. Zavolám ti kdykoliv se něco stane." 

"Nech mě dokázat ti, že tě miluju, Winter." 

"Jak?" zeptala jsem se. "Jak to chceš dokázat, Kyle? Jak mám vědět, že to neděláš kvůli tomu dítěti?"

"Vezmi si mě." vydechl a vytáhl z kapsy červenou malou krabičku.


Když jsem došla domů byla jsem stále v šoku. Nechala jsem Kyla v chatě a utekla. Nedokázala jsem mu odpovědět. To že mě požádal o ruku mě překvapilo a když vytáhl ten prsten, došlo mi že to myslí vážně.

"Winter to jsi ty?" ozval se strýc Henry z pracovny. 

"Ano," došla jsem za ním. 

"Tak jak to dopadlo?" zeptal se a odložil všechny papíry stranou, aby se na mě podíval. Povzdychla jsem si a posadila se do křesla naproti němu.

"Vypadá to, že se Kyle na miminko těší," začala jsem. "A.." 

"A?" nadzvedl obočí a čekal až budu pokračovat.

"Požádal mě o ruku, strýčku Henry." dopověděla jsem.

"Fíha," vydechl překvapeně. "To je zajímavé.. Co si mu na to řekla?" 

"Utekla jsem," zašeptala jsem. "Nedokázala jsem mu odpovědět. Nemůžu si ho vzít.. Všechny články už psali o našem rozchodu.. Pořád mi sny o tom, že mě Kyle podvádí a já.." Strýček Henry nestačil odpovědět, protože se podíval za mě. Široce se usmál.

"Tak rád tě vidím," řekl se a zvedl se ze svého křesla. Otočila jsem se a spatřila mámu, která na tváři měla šťastný úsměv.

"Mami?" vydechla jsem překvapeně. "Co tu děláš?" 

"Řekla jsem si, že musím zkontrolovat svou holčičku," odpověděla. Rychle jsem se zvedla a ona mě vtáhla do svého objetí. 

"Winter? Můžu teď obejmout svou sestru?" ozval se strýc Henry a já přikývla. Odstoupila jsem a strýc uvěznil mámu ve své náruči. Máma se zasmála a políbila strýce na tvář.

"Tak moc si mi chyběl," řekla.

"Ty mě taky, sestřičko." usmál se strýc a políbil mámu do vlasů.

Winter III.Kde žijí příběhy. Začni objevovat