Kyle
Když už jsem byl doma, rozhodl jsem se, že uspořádám koncert. Doufal jsem, že Winter dorazí, protože jsem pro ní měl složenou písničku. Potom, co jsem jí řekl, aby si mě vzala utekla. Nebrala mi telefonáty a ani neodepisovala na zprávy. Když mi řekla, že je těhotná, myslel jsem jen na to, jak jí miluju a že chci aby byla má.
Proto jsem napsal Maxovi a řekl mu, co chystám a on slíbil, že jí tam pokusí dostat. Nedokázal jsem se od ní držet dál, i když jsem se snažil. Vždycky mě to k ní bude táhnout. A teď ještě víc. Nedokážu si představit, že by byla se Zachem a on by vychovával mé dítě.
Nejsem na scéně dva měsíce a on už si myslí, že má na Winter právo jen kvůli tomu, že se o ní měsíc staral.
"Kyle? Jsi hotovej?" Dom strčil hlavu do místnosti, která teď sloužila jako moje šatna.
"Jasně," přikývl jsem. "Je tam?" podíval jsem se na něho s nadějí v očích.
"Je mi líto kamaráde, ale neviděl jsem jí," pousmál se smutně a já si povzdychl. Mělo mě to napadlo, že odmítne přijít. Ale prostě jsem doufal, že se tu objeví a já jí ještě před odjezdem uvidím. Naposledy jsem se v rychlosti upravil v zrcadle a vyšel z šatny, kde už čekalo pár fanynek. Podepsal jsem se jim a s některými i vyfotil. Potom jsem vyšel a podium a rozhlídl se. Opravdu tu nebyla. Snažil jsem se zamaskovat zklamání a usmál se.
"Zdravím!" vykřikl jsem do mikrofonu. "Jsem rád, že můžu po dlouhé době vystoupit i tady doma! Tak začneme s první písničkou! A budu rád, když se ke mě přidáte!"
Začal jsem zpívat a obdivoval všechny, kteří se ke mě přidali. U třetí písničky jsem jí uviděl. Zrovna s Maxem a Brookem procházela okolo. Když mě spatřila, zastavila se. Nepřestával jsem zpívat, ale můj pohled patřil jen jí. Byla ještě dokonalejší než dřív. Když písnička skončila, zhluboka jsem se nadechl.
"Mám pro vás úplně novou písničku," začal jsem a všiml si jak Winter zbledla. "Tuhle písničku jsem složil během pár hodin, protože vyjadřuje moje pocity. Doufám, že se vám bude líbit." odešel jsem ke klavíru, protože zbytek kapeliny odešel na přestávku. Sedla jsem si a v pozadí začala hrát melodie, kterou jsem začal doprovázet na klavír. Vyhledal jsem Winter a začal zpívat.
Vzpomínáš si na ty všechny věci, co jsme chtěli?
Teď ty všechny vzpomínky jsou vyčerpané.
Vždy jsme si měli říct sbohem, i když naše tvář hleděla vysoko. Nikdy by to neklapalo, nikdy jsme nebyli "udělej nebo zemři".
Nechtěl jsem, abychom vyhořeli, nepřišel jsem, abych ti ublížil. Teď ale nemohu přestat.
Chci, aby jsi věděla,
že nezáleží na tom,
kam půjdeme.
Ale někdo musí jít.
A chci, aby jsi věděla,
že jsi mě nemohla milovat více.
Ale chci, aby jsi šla dál,
protože já jsem již pryč.
Když se dívám na tebe, tak je to těžší, ale vím, že si najdeš někoho dalšího, kvůli kterému nebudeš pořád jen plakat.
Začalo to perfektním polibkem, pak jsme ale mohli cítit ten jed dokonalosti a již jsme nemohli udržet tuhle lásku živou.
Vím, že tě miluji, miluji tě dostatečně proto, abych tě nechal jít.
Chci, aby jsi věděla,
že nezáleží na tom,
kam půjdeme.
Ale někdo musí jít.
A chci, aby jsi věděla,
že jsi mě nemohla milovat více.
Ale chci, aby jsi šla dál,
protože já jsem již pryč.
Protože já jsem již pryč.
Vzpomínáš si na ty všechny věci, co jsme chtěli?
Teď ty všechny vzpomínky jsou vyčerpané.
Vždy jsme si měli říct sbohem.
Chci, aby jsi věděla,
že nezáleží na tom,
kam půjdeme.
Ale někdo musí jít.
A chci, aby jsi věděla,
že jsi mě nemohla milovat více.
Ale chci, aby jsi šla dál,
protože já jsem již pryč.
Protože já jsem již pryč.
Vzpomínáš si na ty všechny věci, co jsme chtěli?
Teď ty všechny vzpomínky jsou vyčerpané.
Vždy jsme si měli říct sbohem.
Když jsem dozpíval písničku, všiml jsem si, jak se Winter lesknou oči. Něco rychle zašeptala Maxovi a Brookovi a rozběhla se pryč. Sakra to jsem nechtěl. Koukl jsem se na fanoušky.
"Teď si dáme menší pauzu. Hned jsem zpátky!" řekl jsem a seskočil z podia. Doběhl jsem ke klukům. "Kde je?" vyhrkl jsem.
"Říkala, že potřebuje být sama," odpověděl Max.
"Sakra," zašeptal jsem. "Musím jí najít." rozběhl jsem se tím stejným směrem jako ona a přemýšlel kam by mohla jít. Najednou jsem před sebou spatřil knihkupectví. Přesně místo, kam by šla. Vešel jsem dovnitř a ignoroval ty překvapené výrazy. Mířil jsem úplně dozadu, kam nešlo od vchodu vidět. Když jsem zabočil do poslední uličky, spatřil jsem jak sedí na zemi v koutě a hlavu má schovanou mezi koleny. "Winter.."
"Běž pryč.." zašeptala.
"Nejdu," řekl jsem a přešel k ní. Svezl jsem se na zem vedle ní a povzdychl si.
"Proč jsi to udělal?" zeptala se a zvedla hlavu. Její oči byli zarudlé pláčem. "Proč jsi složil písničku o tom, že tě mám nechat odejít?"
"Protože to jsi chtěla, ne?" zeptal jsem se. "To si mi naznačila, Winter."
"Já nevím co chci, Kyle!" vykřikla. "Myslíš, že jsem chtěla aby jsi mě podvedl? Pořád si říkám, že jsem za to třeba mohla já, protože jsem se ti třeba málo věnovala! Myslíš že jsem chtěla mít dítě tak brzo?"
"Tak mi řekni, že jsi do mě pořád zamilovaná a já zůstanu. Zruším všechno! Celá moje kariéra mi je ukradená!" Winter se mi zahleděla do očí a já se nenáviděl ještě víc.
"Nikdy jsem do tebe nepřestala být zamilovaná.." zašeptala. "I přesto, co si mi udělal."
